Paolo Genovese možná sám nepatří mezi jména evropského filmu, po jejichž vyslovení by si každý snadno vybavil specifickou filmografii. Přesto se lidé napříč kontinentem skoro určitě setkali s jeho nejznámějším dílem, i kdyby jen zprostředkovaně. To on přišel s vztahovou komedií Naprostí cizinci, podle níž pak vzniklo nějakých padesát lokálních remaků – včetně česko-slovenské mutace Známí neznámí.
Co mi to jen připomíná?
Piero (Edoardo Leo) a Lara (Pilar Fogliati) mají první rande – trochu netypicky rovnou u Lary doma. Hledají výmluvy, jak to vysvětlit, ale pravdu chápou: už nejsou děcka a jsou tak trochu zoufalí, chtějí tedy první fázi oťukávání projet co nejrychleji a možná přeskočit rovnou k akci. Piera ostatně potkáváme, před automatem na kondomy, z kterého vybírá správnou barvu, tvar a příchuť.
Brzy se ocitá ve svém cíli, Lařině kuchyni, a konverzace může začít. Přestože po zbytek filmu prakticky neopustíme jeden byt a nepoznáme dalšího člověka, na nedostatek hlasů si nebudeme stěžovat. Dostáváme se totiž do hlav obou hrdinů, v nichž je čtveřice postaviček reprezentujících jistý aspekt jejich osobnosti, které tak trochu ovlivňují, ale především komentují, co se ve světě venku děje.
Jistě není třeba přicházet s brilantním objevem, že námět je takřka identický jako animák V hlavě. Genovese musí tohle přirovnání poslouchat zas a znova, tím spíš, že snímek vznikl v koprodukci Disney+. Režisér a scenárista se však dušuje, že s námětem přišel dlouho před tím, než měl veleúspěšný animák premiéru. Nám na tom upřímně řečeno tolik nesejde – tenhle nápad převedený z dospívání na randění má slušný potenciál, proto jsme se s ním v posledních letech už tolikrát setkali, i když hlavně na televizních obrazovkách, kde třeba místo emocí v hlavě dění komentovali imaginární sportovní komentátoři.
Dvě dekády sem, dvě dekády tam
Pokud je výsledek zábavný film, tak sem s ním. A Genovese rozhodně má know-how na to, jak dát do kupy přívětivou vztahovku, která předvede několik vtipných situací a několik odpozorovaných poznámek ohledně randění po třiceti, ale nikdy nic nepříjemného, co by mohlo ze sledování udělat víc než příjemně strávený čas.
Asi nejproblematičtější aspekt celého filmu je, že padesátníkovi Pierovi je o dvě dekády víc než třiceti-něcoleté Laře, což film nijak nekomentuje ani s tím nepracuje. Je to trochu promarněná příležitost jak co komediálního potenciálu, tak i náznaku nějakého trefného pozorování. Nabízí se otázka, pokud s tím Genovese nechtěl pracovat, proč neobsadil věkově padnoucí herce. Možná bychom po něm ale chtěli moc. Režisér má rád Edoarda Lea, který už mu hrál v Naprostých cizincích, tak se bez něj prostě nechtěl obejít a taková maličkost jako dvě dekády nebyla směrodatná. Holt Italové.
Vejdělkovina na úrovni
Snímek má skladných 97 minut a uteče. Jediný zádrhel je poslední scéna, kdy se příběh ukončí, my ale stále zůstáváme v hlavě postav a posloucháme emoce uvnitř hlav dál mlít a mlít – jedná se o jediných pár minut, kdy film vyloženě nefunguje. A jak to tak bývá, poslední dojem s člověkem bezprostředně zůstává, což je trochu nešťastné. Jinak má totiž Genovese poměrně dobrý cit na to, jak namixovat scény uvnitř a vně fantazie tak, aby se děj příliš nezastavoval a odsýpal.
Bláznivě je produkčně nesmírně šetrný film, odehrává se de facto ve třech místnostech s pár herci, kteří po většinu času sedí u stolu a mluví spolu. Stejně jako v případě Naprostých cizinců tu tedy máme scénář, který dokáže realizovat prakticky každá produkčka po celé Evropě, takže kdo ví, jestli tu za pár let nebudeme mít dalších padesát variant. V rozhovoru nám Genovese potvrdil, že jednání se zájemci o produkci remaku už probíhají, takže o osud nového brandu se rozhodně nemusíme bát.
Paolo Genovese uvádí Bláznivě
Ve Varech se se snímkem neslo spojení „italská vejdělkovina“, předně mezi cinefilními diváky, což bylo míněno pejorativně. My se musíme ohradit na dvou frontách. Jednak Genovese má mnohem větší filmařský cit, než jaký projevují především poslední filmy Jiřího Vejdělka. A jednak i když odsouhlasíme, že jde o čistý mainstream, tak na tom není nic špatného – filmový ekosystém potřebuje takové divácké hity. A ty Genoveseho dosahují dost velké úrovně na to, že není žádný důvod se nad nimi ošívat.
Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: Film Europe. © 2025
-
Režie
-
Scénář
-
Herci
-
Kamera
-
Hudba
Bláznivě (2025)
Další italská komedie se silným námětem, která je jako dělaná pro franšízing. takže bychom se nedivili, kdybychom to do pár let měli verzi s Ondřejem Sokolem a Janou Plodkovou. Do té doby si ale vystačíme s originálem, který jistě není vrcholem řemesla, ale zato příjemným oživením uprostřed letního dusna.
Bláznivě
FolleMente
Komedie / Romantický
Itálie, 2025, 97 min
Česká distribuční premiéra: 4. 9. 2025, Film Europe
Režie: Paolo Genovese
Scénář: Isabella Aguilar, Paolo Genovese, Flaminia Gressi, Lucia Calamaro
Kamera: Fabrizio Lucci
Hudba: Maurizio Filardo
Hrají: Pilar Fogliati, Vittoria Puccini, Claudio Santamaria, Marco Giallini, Edoardo Leo, Claudia Pandolfi, Emanuela Fanelli, Rocco Papaleo (více)
Produkce: Andrea Leone, Raffaella Leone
Střih: Consuelo Catucci
Scénografie: Massimiliano Sturiale
Masky: Fabrizio Nanni
