Ben Richards toho má dost. Vlastně je to nejnaštvanější chlap široko daleko. A i to ho, jak říká, „pěkně sere.“ Nejde se mu ale divit, když žije ve společnosti, kde třídní rozdíly vybrázdily masivní kaňony mezi chudými a bohatými, kde musí dřít jako mezek v extrémně nebezpečných kšeftech, aby měl na léky a jeho dcera nemusela zemřít na obyčejnou chřipku, a kde se ti nejbohatší mezitím posmívají jemu podobným v moderní variaci gladiátorských zápasů. Místo pokračování v tomhle krysím závodu se proto rozhodne závodit ve hře Běžící muž, kde stačí po třicet dní prchat před po zuby ozbrojenými lovci, aby si domů přinesl hromadu peněz.
Jinak to nejde
Kdyby vám to celé znělo povědomě, možná vám hned v prvních minutách pomůže záběr na štos bankovek, na kterých se prsí nezaměnitelná silueta Arnolda Schwarzeneggera. Někdejší guvernátor si roli, ve které se aktuálně v kinech vzteká sošný Glen Powell, totiž střihl ve stejnojmenném filmu z roku 1987.
Méně se už možná ví, že jde o jednu z mnoha stovek, tisíců, milionů adaptací Stephena Kinga. Jen letos jsme se ostatně dočkali Opice a Chuckova života, na HBO právě teď běží seriálový spin-off Vítejte v Derry a teprve před pár týdny jsme v kinech mohli vidět zfilmovaný Dlouhý pochod, autorovu prvotinu, která s Běžícím mužem sdílí dystopické kulisy a motivy soutěže o přežití, odcizení jednotlivce a kritiku médií a showbusinessu jako prostředku manipulace. Protože jsme zřejmě dorazili na konec jednoho z dějinných cyklů, dostali jsme se do fáze, kdy se jeho díla už mohou s dostatečným časovým odstupem začít točit podruhé.
Běžící muž proti zbytku světa
Tentokrát je za režijním kormidlem Edgar Wright, na první pohled byste si to možná ale netipli. Věrné fandy a znalce stylu režiséra možná překvapí absence jeho charakteristické rozpustilosti a tradičních poznávacích znaků, jako je silně rytmizovaný střih a výrazná práce s hudbou. Tu a tam rozeznáme jeho rukopis v rychlých švizích kamerou, jinak ale Běžící muž působí na jeho poměry překvapivě usedle. Dosyta využívá své oblíbené expoziční montáže, ve kterých skoro jak v powerpointové prezentaci do diváka i postav naleje, cokoli potřebuje. Vrata svého hračičkovství ale dokořán na chvíli rozkopne až zhruba v polovině, kdy se hrdina přesune do povědomého městečka Derry a ukryje se v domě prošpikovaném pastmi po boku vášnivého revolucionáře v podání Michaela Cery, který si neodpustí lakonickou poznámku o tom, že teď stojí „sám proti celému světu“. Není náhodou, že následná bolestivá variace na Sám doma patří bez debat k nejlepším momentům filmu.
Věrní fandové Wrightova režijního stylu, natěšení na dalšího Baby Drivera, možná z výsledku budou mrzutí. Je pochopitelné, že padesátiletý Brit na rozdíl od unavených tvůrců z ranku Jamese Gunna nebo Zacka Snydera, kteří do zblbnutí recyklují tytéž postupy a všechny své filmy točí v podstatě stejně, nechce spoléhat pouze na svá domnělá forte. Méně pochopitelné je, když takové rozhodnutí znamená škubnutí kormidla vstříc větší fádnosti a obyčejnosti.
Satira bez hran
Navzdory tomu, že zmíněná sekvence, kde Cera s Powellem s gustem likvidují lovce jednoho po druhém, patří mezi vrcholy filmu, vyčnívá z něj jako bolavá noha. Nový Běžící muž je tonálně dost rozhašená podívaná, která jako hadr na holi létá od rozverně černohumorného akčňáku k nepříliš objevnému, ale o to vážněji míněnému komentáři hyperkapitalismu a třídního boje. Wright v rozhovorech zdůrazňoval, že chtěl ve filmu podtrhnout témata mediálního vlivu, kontroly a zábavy jako nástroje útlaku – přesně v duchu původní literární předlohy.
Satirické a komentátorské ambice má novinka bezesporu vyšší než původní film, který se na tyhle vážnější nuance v podstatě vykašlal a místo dystopického komentáře se raději rozhodl stát rozverně stylizovanou, akční blbinou. Přestože dystopická hrana dnes řeže daleko palčivěji, působí rovina nového filmu lehce jalově a povrchně. Vyloženou pěstí na oko pak při všem tom antikapitalistickém hořekování je očividný product placement na Liquid Death a tenisky.
-
Režie
-
Scénář
-
Kamera
-
Hudba
-
Herci
Běžící muž (2025)
Edgar Wright se v novém Běžícím muži odklání od své typické hravosti a rytmizované režijní energie a servíruje překvapivě usedlou adaptaci Kingova dystopického románu. Film tonálně přeskakuje mezi akčním černým humorem a vážně míněnou kritikou kapitalismu a mediální manipulace, klouže ale jen po povrchu svých satirických snah. Výsledkem je film, který běží slušným tempem, občas ale ztratí dech a svou naštvanou motivaci příliš nevyužije.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt © 2025
Běžící muž
The Running Man
Velká Británie The Running Man (více)
Akční / Sci-Fi / Dobrodružný / Thriller
Velká Británie / USA, 2025, 137 min
Režie: Edgar Wright
Předloha: Stephen King (kniha)
Scénář: Edgar Wright, Michael Bacall
Kamera: Jung-hoon Jung
Hudba: Steven Price
Hrají: Glen Powell, Josh Brolin, Michael Cera, Katy O’Brian, Colman Domingo, Emilia Jones, William H. Macy, Lee Pace, Jayme Lawson, Daniel Ezra, Angelo Gray
