Predátor: Nebezpečné území je efektní akční béčko s áčkovým leskem, sérii posouvá i respektuje (recenze)

Predátor se znovu vydává na lov. Režisér Dan Trachtenberg, který sérii úspěšně oživil filmem Kořist, přivádí na scénu mladého bojovníka, který se snaží dokázat svou cenu ve společnosti androidky Elle Fanning. Výlet na tohle Nebezpečné území přináší vizuálně opulentní, přímočarou sci-fi akci, které tuhle ikonickou značku posouvá, přitom ale nezapomíná, odkud vyšla.

Velmi nebezpečné území

Dek je ambiciózní mladý bojovník, mezi ostatními predátory z rasy Yautja ale taky trochu nedorostlé nedochůdče. Vydává se proto na smrtící místo, kde vás stromy chtějí sežrat, tráva řeže jako dýka a žížaly při sebemenším pocitu ohrožení raději explodují… v podstatě do Austrálie nebo Chomutova. Chce tu ulovit bájného a údajně nezabitelného netvora a přinést domů jeho trofej, aby se konečně prokázal jako právoplatný člen klanu a úctyhodný lovec. Na cestě narazí na rozbitou androidku s tváří Elle Fanning, a vzhledem k jejím znalostem místní zkázonosné fauny a flory tohle nepravděpodobné duo musí spolupracovat.

Hravě, ale s úctou

Z nového Predátora se v tu chvíli v podstatě stává twist na videoherního Ratcheta a Clanka, kdy vynalézavý mimozemšťan s vtipně glosujícím a roztomile naivním robotem na zádech prochází exotickou planetou a za pomoci nejrůznějších zbraní kreativně likviduje jednu příšeru za druhou. A, snad protože jsme pod střechou Disneyho, naráží u toho naše držka s kusadly mimo jiné na roztomilou příležitost k merchandisingu a vzhledem k okolnostem se i neochotně učí kolegialitě a pospolitosti. Obojí naštěstí dává v rámci děje smysl a nepůsobí samoúčelně.

Konzervativní milovníci původní testosteronové akce s Arnoldem Schwarzeneggerem se přesto v tuhle chvíli asi začali dramaticky křižovat. Není to ale potřeba. Nebezpečné území má naštěstí pod palcem prověřený Dan Trachtenberg, který si stejně jako v povedené streamovací Kořisti a nedávném animáku Zabiják zabijáků dává záležet, aby Predátora jako značku někam posunul, na rozdíl od Noaha Hawleyho a jeho seriálového Vetřelce u toho ale kánon nepřekrucuje a fandy nezrazuje. Jeho novinka se tedy sice místy bere překvapivě nevážně a servíruje kromě akčního výplachu nahláškovaný buddy film, z titulní rasy ale pořád jde stejný respekt a z akčního hlediska je pořád na co koukat.

O tom, zda je seriál Vetřelec: Země smysluplnou a podnětnou evolucí série nebo vyprázdněným pozérským zoufalstvím jsme se nedávno redakčně nepohodli v našem podcastu.

Ty máš ale pěknou držku!

Predátor tu je, pravda, nejukecanější, co kdy byl, a tvůrci pro rasu Yautja vymysleli celý jazyk, srovnatelný s dothračtinou ze Hry o trůny nebo na’vvijštinou z Avatara. Dává to smysl, stejně jako velký důraz na jeho mimiku a propracovanou masku šikovně kombinující gumovou prostetiku s digitálními triky. Vůbec poprvé je tu zubatý lovec totiž plnohodnotným protagonistou, ze kterého kamera nesleze. V podstatě celou stopáž Dek navíc stráví bez ikonické hemy a taky bez neviditelného maskování, protože kdyby ho měl k dispozici, za pět minut by měl doloveno a bylo by po filmu. Ve výsledku si pořád myslíme, že Predátor nejlépe funguje jako tajemná hrozba ve stromech a stínech. Po třiceti letech s touhle sérií ale chápeme, že je potřeba někam se posunout a zkusit něco nového. A je fajn, že se to povedlo.

Jen díky tomu, že predátoří krev je zelená, androidí bílá a z ostatních tvorů teče kdeco, uniklo Nebezpečné území nekompromisnímu eRkovému ratingu. Není ale vůbec potřeba se obávat, že by akce v sérii, která se proslavila vytrhováním lebek i s páteří, nějak vyměkla. Dek chytře pracuje s okolím, zbraněmi i vlastní silou, používá hlavu a rozdupává i nepřátelům hlavy. Film se pak celkově nebojí opulentní velkoleposti, případně rovnou vizuálních citací Duny, od prvních okamžiků zvlášť v IMAXu nekompromisně řve a servíruje jednu atrakci za druhou. A my můžeme mít jen radost, že po streamovací odbočce se série konečně vrátila na velká plátna.

RECENZE

Romulus je nejlepší Vetřelec od Cameronovy dvojky (recenze)

Vesele vyhrávající foxovská famfára znenadání utne a vidíme obrovskou loď plující dusivou prázdnotou a ohlušujícím tichem kosmu. Ve vesmíru vás, ostatně, neuslyší nikdo křičet, jak praví legendární moto původního Vetřelce, který bezprecedentně vyděsil diváky už před neskutečnými 45 lety. Nyní …

Lov může pokračovat

Příběh má čistou strukturu a je videoherně přímočarý, což je na místě a fajn. Fandy žánru rozhodně potěší i nenásilné a elegantní provázání se světem Vetřelce. Ačkoli s mytologií si scénář zvlášť neláme hlavu a diváci neznalí obou sérií si Nebezpečné území mohou bez problémů užít, studio si evidentně pozvolna a smysluplně připravuje půdu pro další filmový crossover nejslavnějších vesmírných potvor, po kterém ostatně Dan Trachtenberg spolu s Fedem Alvarezem, režisérem povedeného Romula, hlasitě volá. A my budeme rádi u toho, protože minimálně na straně celovečerních filmů jsou obě série konečně zase v super formě.

Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Falcon, Disney, 20th Century Studios © 2025

Predátor: Nebezpečné území
Predator: Badlands
Sci-Fi / Akční / Thriller
USA, 2025, 107 min
Premiéra: 6. 11. 2025, Falcon
Režie: Dan Trachtenberg
Scénář: Patrick Aison, Dan Trachtenberg
Kamera: Jeff Cutter
Hudba: Benjamin Wallfisch, Sarah Schachner
Hrají: Elle Fanning, Dimitrius Schuster-Koloamatangi, Reuben de Jong
Produkce: John Davis
Casting: Jessica Sherman
Střih: Stefan Grube, David Trachtenberg
Scénografie: Ra Vincent, Gareth Edwards
Masky: Susie Glass
Kostýmy: Ngila Dickson