Letos si v Benátkách v sekci Horizonty dělal naděje povedený snímek Terezy Nvotové Otec. Cenu mu však vyfouklo jiné komorní drama, a sice temná queer romance Na útěku, v níž režisér a scenárista David Pablos vypráví příběh rodícího se vztahu, zapovězeného hned z několika dobrých i špatných důvodů. Na útěku funguje jako intimní příběh i jako společenské podobenství.
I kamioňák má sny
Muñeco (Osvaldo Sánchez) je mexický kamioňák, ostřílený čtyřicátník, žijící víc ve specifické subkultuře osamělých přepravců než se svou ženou a dětmi. Vzhledem k tomu, že u nás snímek uvádí queer festival, asi tušíte, kam vítr vane. V jeho kabině se brzy octne stopař Veneno (Victor Prieto Simental), mladík zhruba polovičního věku, který je zjevně pronásledovaný pořádně pestrou minulostí.
Řidič ho bere na poměrně dlouhou cestu, během níž se nevyhnutelně začnou trochu poznávat. Muñeco správně vytuší, že z tohohle kluka číhají problémy, a to by Veneno ani nemusel na pumpách prodávat drogy ze své bezedné tašky. Rozumná volba by byla nechat ho daleko za zády, Muñecovi je ale mladík sympatický, plus nepohrdne podílem z jeho zisku.
Vztahy, které se zprvu zdají být otcovskými, ale zanedlouho přerostou… k trochu méně pokrevnímu svazku. Že Veneno je gay a zároveň používá své tělo ku svému prospěchu, není v jejich hovoru žádným tajemstvím. Stejně jako, že „kamioňák nakonec ohne cokoliv,“ jak ve filmu padne. Muñeco o své sexualitě nikdy nepřemýšlel, takže když se s mladíkem poprvé vyspí, považuje to za jednorázový úlet. Zároveň je ale jasné, že je do Venena stále víc zamilovaný. A je to tím horší, že problémy, do nichž se jeho spolujezdec dostává, se stále stupňují. Brzy jim jsou v patách kartel i policie. Jak daleko je Muñeco ochotný v ochraně Venena zajít?
Fantazii se meze kladou
Na útěku si hraje s motivy a možná až stereotypy typickými pro queer vyprávění. Muž středního věku „ve skříni“ je svedený mladým kolouškem a konečně se může sexuálně realizovat. Svůdník je zároveň nějakým způsobem v ohrožení a protagonista mu nabízí bezpečí a úkryt. Tato fantazie je nastavená, aby mladší muž byl tím jednoznačně aktivnějším ohledně posouvání vztahu na intimní rovinu, čímž ze staršího snímá vinu za sexuální styk na hraně legality a/nebo etiky. Starší z mužů je v těchto příbězích protagonistou, postavou s propracovanou psychologií, s níž se máme identifikovat, zatímco manic pixie twink boy je víc než cokoliv jiného hlavně manifestace jeho tužeb.
To vše platí pro Na útěku, ale nedá se zbavit dojmu, že autor David Pablos si to dobře uvědomuje a s těmito prvky pracuje tak, aby je zbavil romantického oparu, odhalil jejich mocenskou dynamiku a vyvodil z nich jasné a mnohdy bolestivé důsledky. Je nám hodně brzo jasné, že na konci téhle cesty nás nečeká happy end – vlastně není jasné, jak by mohla dopadnout jinak než katastrofou.
Queer vztahy s velkým věkovým rozestupem nejsou pouze o ekvivalentem heterosexuálního snění o mladších milenkách. Pro heterosexuální omladinu je snadnější najít partnery svého věku než pro tu homosexuální, a to především v úplných začátcích jejich cesty. A pro starší homosexuály je snadnější narazit na ty mladší, aktivně hledající příležitosti, než na usedlejší lidi svého věku. Vzhledem k absenci genderového rozlišení je pak věk tím hlavním, podle čeho se určuje těžiště v takovém vztahu.
Zpátky do reality
Fantazie se od reality liší tím, že v queer narativech je zaučován častěji starší muž tím mladším, což si jde nejspíš opět vysvětlit jako důsledek snahy negovat vnímání staršího muže jako predátora. Co ale zůstává, je všudypřítomný pocit dočasnosti a utilitárnosti takového vztahu/nevztahu, v němž je prakticky nulová šance na opravdovou intimitu a dlouhodobější autentické emoce. Součástí fantazie tedy je, že se skutečné city opravdu zrodí. Na útěku však takový příběh zobrazuje v té nejméně hřejivé a příjemné podobě, kdy láska k Venenovi je skoro aktem sebedestrukce.
Na útěku v programu Mezipater
Praha: so 8. 11. 2025 / 20:30 / Kino Lucerna, velký sál
Praha: út 11. 11. 2025 / 18:00 / Kino Světozor, velký sál
Brno: so 15. 11. 2025 / 17:30 / Kino Art, velký sál
Veneno rozhodně funguje především jako objekt Muñecova zájmu, přesto můžeme zvažovat i jeho úhel pohledu. Plně přijal pozici sexuálního objektu pro starší muže, a to na rovině, kdy byl v minulosti součástí jakéhosi harému místního mafiána. Zde byl na jednu stranu vydržovaný, na stranu druhou ale čelil neustálému riziku násilí a smrti, pokud se svému sultánovi zprotiví. Nemluvě o naprosté ztrátě agendy. Útěk před ním pak stál na začátku jeho aktuálních potíží. Veneno se tedy na jednu stranu pokouší najít sám sebe stranou prodávání svého těla, potíž však spočívá v tom, že to pro něj je nejjednodušší způsob, jak od druhých něco získat. Jeho vztah k Muñecovi tedy je přinejmenším zpočátku vypočítavý, ne ale proto, že by byl Veneno mistrný manipulátor, ale prostě protože se nebrání přirozenému běhu událostí.
Konečnou zodpovědnost ale musí mít Muñeco jako ten starší, ten zajištěnější, zkrátka ten v pozici moci. Na útěku tahle dvojce nemůže zůstat na věky, takže co si počít? Odevzdat Venena policii, a tím ho odsoudit k hodně dlouhému trestu, ale také mu tím zachránit život? Nebo ho odevzdat kartelu a zachránit sám sebe? Tohle samozřejmě není konflikt, s jehož jasným ekvivalentem se západní publikum příliš často setkává (proto tu ani nerozebíráme hodnotu filmu jako komentáře mexické společnosti). O snímku však můžeme uvažovat v rámci romantického melodramatu, i když tak nevypadá na první pohled. Tenhle extrémní námět, kde se hraje o život, je zveličením menších a realističtějších otázek, které si v takovém vztahu pokládat. A jakkoliv si Na útěku hraje s typickou queer fantazií, Pablos nedovoluje, aby nenarušená fantazie byla i východiskem, s nímž film opouštíme.
-
Režie
-
Scénář
-
Herci
-
Kamera
-
Hudba
Na útěku (2025)
Nekompromisní prokletá romance sleduje typickou queer fantazii, která je však dovedena do neúprosně tragického konce. Minimalistický, filmařsky však precizní snímek, který právem upoutal pozornost benátské poroty.
Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: © Mezipatra, 2025
Na útěku
Mexiko En el camino
Mexiko, 2025, 93 min
Režie: David Pablos
Scénář: David Pablos
Kamera: Ximena Amann
Hudba: Andrea Balency-Béarn
Hrají: Victor Prieto Simental, Osvaldo Sánchez
Produkce: Inna Payán, Diego Luna
Střih: Jonathan Pellicer, Paulina Del Paso
Kostýmy: Felipe Criado
