O filmech Pixaru slýcháme často s mnohaletým předstihem. Poslední dobou jsme navíc byli během čekání nepříjemně často svědky komplikovaných produkčních tahanic, kdy se film promýšlel tak dlouho, až se z něj odmyslelo vše jen trochu unikátní a „nebezpečné“. DreamWorks pracuje trochu jinak. O existenci Zapomenutého ostrova jsme se dozvěděli vloni, no a teď už můžete vyrazit do kina. A pokud máte po ruce děti od prťat po puberťáky, nebo do téhle cílovky patříte, měli byste to udělat.
Inspirace u pavouka
Zapomenutý ostrov můžeme považovat za odpověď DreamWorks na Moanu. Iniciačním rozhodnutím bylo zužitkovat filipínskou mytologii v příběhu zacíleném primárně na dívčí publikum, byť samozřejmě s dostatkem univerzality, aby se ani kluci necítili vynechaní. V diskuzích na Twitteru si přečtete, že to je proto, že Hollywood je teď moc woke, i když pravda je mnohem prozaičtější – takový námět oslovuje přímo demografické skupiny, které do kin na CGI animaci chodí nejčastěji. Nemluvě o příklonnosti takového díla k asijskému trhu.
Studio Shreka a Madagascaru ale vyráží trochu jinou cestou než Disney, který ve většině svých projektů stále ještě udržuje silný „rodinný“ étos. Ostrov je hlasitější, někdo by řekl uřvanější, barevnější a mnohem víc napřímo zaměřený na dětské publikum. Ne přímo na rovině mimoňské Illumination, ale přece. Dravé tempo filmu, jeho neutuchající barevnost a humor se obejdou prakticky úplně bez pomrkávání na rodiče. A to v žádném případě nemíníme jako výtku, právě naopak to umožňuje filmu se naplno rozjet a neohlížet se doleva doprava.
Velkým vzorem pro tvůrce tu je jistě Spider-Verse, od nějž začíná opisovat neustále víc animáků. Přestože ty nejúspěšnější CGI filmy stále překračují miliardové tržby, mnohem častěji se setkáváme se zklamáními a s propadáky. Na důvody lze spekulovat, tím nejpřízemnějším se ale jeví být jednoduchá okoukanost počítačovou animací, která se možná technicky stále zdokonaluje, stylisticky ale začala stagnovat. Lord a Miller stojící za kresleným Spider-Manem se ale pustili napříč historií animace i komiksu a nabídli excentričtější pastišovou podívanou – a publikum se do jejich přístupu zamilovalo.
Od té doby vidíme i zavedená studia s menším či větším úspěchem zkoušet něco podobného. Disneyho jubilejní Wish se navracelo k ruční estetice, stejně jako GOAT. Disney má pak v developmentu návrat k ruční animaci. Zapomenutý ostrov jde v jejich stopách, kdy jádro stylu je pořád zakotveno v tradici DreamWorks, nicméně čím emocionálně vypjatější situace je, tím víc do obrazu vpadávají různé hříčky a blbinky. To vše navíc v kulometném tempu, díky němuž to vše působí bezprostředně a živě. Stylistický excentrismus pak vede k tomu, že komediální scény mohou být snadno rozpustilé a hýřivé, zatímco akční scény snadno přepínají do zcela přesvědčivé drásavosti, někdy dokonce s působivým hororovým nádechem.
Kamarádky navždy?
Příběh je velmi jednoduchý, ale funkční. Hyperaktivní dívka Jo je během 90. let posedlá magickou zemí Nakali, kterou měla údajně navštívit její babička. Nikdo jí nevěří a je za podivínku, zastání nachází jen v Raisse, jež se právě přistěhovala a necítí stejný tlak účastnit se ostrakizace nepopulárního děcka. Z obou se rychle stávají kamarádky na život a na smrt.
Po tomto prologu se časově trochu nečekaně posouváme o nějakou dekádu do budoucnosti, na přelom století, kdy dětství obou kamarádek pomalu, ale jistě bere za své. A zatímco Raissa se chystá do Ameriky na prestižní vysokou školu, Jo je zaměstnaná ve fast foodu a dál si škrábe do notýsku kresby Nakali, které ale nikomu neukazuje. Obě si poprvé naplno uvědomují, jak rozdílná budoucnost je nejspíš čeká, z přetrhání svazku, které se zdá nevyhnutelné, během hádky viní jedna druhou.
Než stihnou konflikt vyřešit, se samozřejmě otevře magický portál a dámy se propadají do Nakali, které samozřejmě existuje. Probouzejí se na pláži po dvanácti hodinách a zjišťují, že mají za sebou bujaré dobrodružství, které si ale z nejasného důvodu nepamatují. Vydávají se na cestu za svými vzpomínkami, přičemž je doprovází kluk, který se nekontrolovaně proměňuje v psa, dvousetleté mimino a samozvaný mořský princ. V patách jim je všemocná démonka a všechny je čeká lekce o hodnotě přátelství.
Na svém místě
Povedenost Zapomenutého ostrova se jen těžko popisuje slovy, protože vše je v něm velmi jasně vysoustruhované podle aktuálních trendů a ve filmu najdeme jen málo vypravěčské originality či nápaditosti. Veškerá síla spočívá v již uvedeném přesvědčivém výtvarném řešení, a pak také v tom, že všechno je tu na svém místě a dává smysl.
Možná se to jeví maličko pokrytecky. Na začátku textu jsme se vymezovali vůči rostoucí tendenci Disneyho zabíjet své aktuální projekty „bezpečnými volbami“. A bylo by absurdní proti tomu stavět Zapomenutý ostrov jako ukázku ryzího autorství – tou jistě není. Tvůrčí duo Joel Crawford a Januel P. Mercado tu možná nedělá divoká rozhodnutí vyvádějící z míry, veškeré volby ale přesto působí organicky a přirozeně. Film nevyznívá prázdně a neevokuje, že v něm něco zůstává nevyřčeno.
Jedná se o bezproblémově přímočarou podívanou s funkční emocionální tečkou a působivou vizuální prezentací. Někdy prostě vážně není potřeba víc. Jistě, Zapomenutý ostrov nedosahuje rozmáchlosti Moany, a skoro určitě se ani zdaleka nepřiblíží jejím tržbám a popkulturnímu dopadu. Vlastně máme o komerční výsledek vzhledem k nulovému mezinárodnímu marketingu celkem strach. Rozhodně totiž tomuhle snímku přejeme, aby si k němu našlo dětské publikum cestu. Tohle je pro mainstreamovou animaci jedna z cest kupředu.
-
Režie
-
Scénář
-
Animace
-
Český dabing
-
Hudba
Zapomenutý ostrov (2026)
V DreamWorks nikdy neměli ambice Pixaru oslovovat dospělé stejnou měrou jako děti, takže by nemělo být překvapivé, že i Zapomenutý ostrov je bezostyšná jízda myslící výhradně na cílové publikum. V tomto ranku jde ale o nesmírně hravou podívanou, která strhne už vypiplanou animací a dravým tempem.
Absolvent žurnalistiky na FSV Univerzity Karlovy a filmový publicista prověřený několika médii. Spíš než číselné hodnocení u filmu rád hledá a nabízí cesty, jak jej číst. Každý snímek podle něj má hodnotu v rámci svých vlastních pravidel.
foto/video: © CinemArt 2026
Zapomenutý ostrov
Forgotten Island
USA, 2026, 109 min
Česká premiéra: 24. 9. 2026, CinemArt
Režie: Joel Crawford, Januel P. Mercado
Scénář: Joel Crawford, Januel P. Mercado
Hudba: Nathan Matthew David
Hrají: H.E.R., Liza Soberano, Dave Franco, Manny Jacinto, Jenny Slate, Lea Salonga, Dolly De Leon, Jo Koy, Ronny Chieng, Kristin Villanueva, Amielynn Abellera
Produkce: Mark Swift
Střih: James Ryan
Zvuk: Brian Chumney, Leff Lefferts, Gary Rizzo, Randy Thom
