Menu

TotalFilm YouTube logo TotalFilm Spotify logo TotalFilm Instagram logo TotalFilm Facebook logo
TotalFilm YouTube logo TotalFilm Spotify logo TotalFilm Instagram logo TotalFilm Facebook logo
Infobox ikona

FESTIVAL FRANCOUZSKÉHO FILMU ve čtvrtek odstartoval v pěti městech, potrvá do středy. Čekají nás noví Bídníci, Ozonův Cizinec, novinky z Cannes a řada předpremiér.

Recenze: Já, Rocky hraje na rozdíl od svého hrdiny Stallona podle pravidel. I tak jde o chytlavý a strhující příběh

Rocky je ultimátní příběh losera, který se dostal na vrchol. To neplatí jen uvnitř jeho příběhu, ale i vně. Právě paralela Sylvestra Stallona a jeho nejslavnějšího hrdiny vždy táhla celý brand kupředu. A jakkoliv se ze Slye stala velká hvězda s několika povedenými zářezy, není moc pochyb o tom, že jeho uměleckým vrcholem je jeho autorský debut. O neuvěřitelné houževnatosti a tvrdohlavosti, které musel projevit, je Já, Rocky.

Rockyho hraju já!

Mike Stallone (Anthony Ippolito) je aspirující herec, který se snaží přežít dravá 70. léta. Všichni ostatní, včetně jeho vlastního otce (Matt Dillon), jeho snahu považují za snílkovství a možná příznak mentální poruchy. Mike má totiž ochrnutou půlku obličeje, vypadá jako balík a mluví jako přístavní dělník. Nedokáže ani pořádně vyslovit své skutečné jméno Sylvester, proto ho raději nepoužívá. Není divu, že mu přistávají maximálně role z ranku „gangster číslo 2“, což zdaleka neodpovídá jeho ambicím.

Až jeho nová přítelkyně Sasha (AnnaSophia Robb) mu vnukne zdánlivě jednoduché řešení: Když pro tebe nikdo nemá roli, no tak si musíš roli sám napsat! Není to tak bláznivé, jak to zní – Mike je sečtělý a mnohem chytřejší, než se zdá na první pohled. Skutečně se tedy pustí do psaní scénářů, jejichž hlavním smyslem je postavit sebe sama do čela. Shodou náhod a díky rychlým rukám se mu pak během dalšího neúspěšného konkurzu daří jeden takový scénář podstrčit producentům do jejich složky na posouzení.

Sekretářka sice jeho snahu okamžitě odhalí, ale drzost neznámého mladého muže je všem v kanceláři sympatická, dávají tedy textu šanci. A tady si Irwin Winkler (P.J. Byrne) a Robert Chartoff (Toby Kebbell) uvědomují, že mají co do činění s nefalšovaným syrovým potenciálem. Pořád to není ono, Stallona ale propouštějí s tím, aby s nimi zůstal v kontaktu a ukázal jim v budoucnu to nejlepší, co napíše. Sylvestera, který na popud Sashy začne používat své pravé jméno, po nějaké době hledání udeří jako blesk nápad: příběh boxera z chudinského prostředí, který dostane příležitost vstoupit do velkého světa. Sice nevyhraje zápas, zato však srdce všech diváků a své lásky. Scénář napsal během několika dnů a bezesných nocí. A producentskému duu bylo od prvního okamžiku jasné, že je brilantní. Byl tu ale jeden háček. Slyova podmínka: „Já hraju Rockyho!“

To by bylo absurdní, i kdyby vypadal a mluvil jako typická hvězda. Dokud jí totiž nebyl, nemohli producenti očekávat, že od svého studia dostanou povolení film bez jediné star realizovat. Přesvědčit šéfa United Artists Sandyho (Tracy Letts) k zafinancování něčeho tak neatraktivního, jako je boxerský film, je samo nadlidským úkolem. Přesvědčit ho k tomu, aby v jeho čele stál neznámý scenárista s napůl ochrnutým obličejem, je zcela nepředstavitelné. Winkler a Chartoff přesto chápou kvalitu toho, co mají v rukách, a dělají vše pro to, aby našli kompromis a projekt rozjeli. Brzy ale zjistí, že kompromisy nejsou Slyova silná stránka a raději stráví život pod hranicí chudoby, než aby svůj text jen tak prodal, i kdyby za astronomickou sumu.

Co na to Sly?

Po celou dobu produkce se na veřejnosti řešilo, jak moc se samotný Stallone projektu účastní. Pikantní bylo, že on sám a režisér Peter Farrelly přitom předkládali odlišné verze. Podle Slye ho nikdy nikdo nekontaktoval a o existenci snímku se dozvěděl z médií po dotočení syrového materiálu. Přesto byl ochotný stále navázat kontakt pro postprodukci, pokud bude o jeho konzultace zájem. Farrelly tvrdil, že Stallone o filmu věděl od úplného počátku a dal mu své požehnání, jeho aktivní účast ale byla s díky odmítnuta, aby si projekt uchoval nestrannost a publikum nemělo pocit, že sleduje další úmorně dezinfikovanou produkci typu Michael.

Zpětně je celá tahle anabáze poněkud zvláštní, protože Já, Rocky je veskrze úslužný snímek, který Stalloneho mýtu neklade sebemenší odpor, naopak ho vší silou stvrzuje a staví mu pomník. Těžko si představit, že by mohl italský hřebec vyprávění strhnout svým směrem víc, i kdyby si na place postavil stan a každý den z něj na štáb pokřikoval připomínky. Můžeme hádat, že celá tahle informační mlha naznačující možnost kontroverze byla součástí mediální taktiky, jíž zvýšit zvědavost publika.

Čistě objektivně řečeno tedy přináší Farrelly veskrze rutinní životopis, v němž následuje do posledního písmene klasickou cestu za naplněním amerického snu. Jde o příběh tvrdohlavého jedince, který stojí proti rigidnímu systému a čistě svou pílí a drzostí si do něj rozrazí dveře. Největší kritika takových příběhů je jednak praktická – takových filmů jsme viděli už tolik, že nás příliš nepřekvapují. A jednak je i etická – jedná se o příběhy, které se s až fetišistickou úmorností fixují na myšlenku individuálního úspěchu. Nespravedlnost systému tvůrce zajímá jen tak dlouho, dokud se dotýká hlavního hrdiny.

Já, Rocky je ale opětovným důkazem, že někdy si na obžalovaného můžete připravit pořádně tlustou složku plnou pečlivě zaznamenaných důkazů, jakmile má ale ten zlořád dostatek charismatu, může ho jediný úsměv vysekat z potíží. Jen velmi těžko se to vysvětluje slovy, při sledování je to ale patrné (a podle dosavadních reakcí širokého publika i kritiků celkem univerzální): Ten film je prostě se svou přímočarou vervou nesmírně sympatický a přesvědčivý. Když ne jako komplexní zobrazení historické události, tak jako moderní legenda, kterou chceme slyšet zas a znovu. Možná to souvisí s tím, že jsme poslední dobou zcela zasycení antikapitalistickými satirami a alegoriemi v takové míře, že další popovou verzi vážně nepotřebujeme. Nakonec se najde místo pro naivní, ale dobře zkonstruovaný klasický příběh.

Správná chvíle na nasazení růžových brýlí

Tím spíš, že kdyby se tenhle tým pustil do hlubší společenské kritiky, můžeme s určitou mírou jistoty odhadovat, že by to nedopadlo moc dobře. Peter Farrelly se doposud zapsal hlavně jako režisér Zelené knihy. Tato variace Řidiče slečny Daisy si coby typický hluboký lidský příběh uchovává kus veřejné obliby, přesto se pravidelně ocitá na vrcholu žebříčků nejhorších oscarových vítězů posledních dvou dekád. Jedná se opět o velmi precizní drama s jednoduchým dějem, spoléhající hlavně na silné herce. Bere si však na starost komplikované téma etnické dynamiky ve Spojených státech, aniž by našlo vůli poprat se s nepříjemnou realitou. Výsledek působí prázdně a bezzubě a provokuje publikum tím víc, čím víc se o téma zajímá, což není nikdy dobré znamení.

Já, Rocky je oproti tomu ideální námět pro režiséra s inklinacemi Farrellyho. Jedná se o událost, u níž je přípustné, že se na ni někdo dívá skrze růžové brýle a jeho hlavním zájmem je odrecitovat seznam zajímavostí z internetové databáze. Příběh vzniku Rockyho je tak chytlavý a Anthony Ippolito je v hlavní roli tak sympatický, že je to všechno nakonec úplně jedno. Filmu se daří vetřít do přízně, funguje jako hrnek horkého kakaa. Jasně, není to nejzdravější ani nejunikátnější kulinářský zážitek, ale ve správnou chvíli je právě tím, co člověk chce.

Ippolito si pak zaslouží obzvlášť velkou pochvalu. Ztvárnit někoho s tak výrazným a unikátním manýrismem jako Sly Stallone je nadlidský úkol, během jehož plnění je herec z principu tažený do polohy karikatury a křeče. Sedmadvacetiletý a prakticky neznámý herec, který je největší (a jedinou) nejistotou celého projektu, se však s rolí zcela sžívá a po nějaké chvíli ho lze zcela bez výhrady přijmout. Není divu, že se jednu dobu mluvilo o oscarových ambicích, i když na to je letošní sezóna nejspíš moc nabitá a především John Malkovich po sošce sápe s pořádnou vervou.

Jistě by šlo natočit film o tom, jak Stallonemu stoupla sláva do hlavy. Jak si díky úspěchu Rockyho vštípil, že nikdy nesmí nikomu ustoupit, v důsledku čehož zlikvidoval několik kvalitních scénářů k filmům, v nichž se následně objevil. Šlo by natočit film o muži, který dosáhl uměleckého vrcholu svým prvním kusem a zbytek života strávil tu více, tu méně úspěšnou snahou genialitu Rockyho dorovnat. A takový film by mohl dosáhnout vlastních mimořádných kvalit. Nemohl by ale potěšit a naplnit energií stejně jako Já, Rocky. A protože Já, Rocky je dokonalá nádoba k tomu, aby sloužila nekomplikovaně pozitivnímu účelu, nemůžeme se, že se nepokouší o něco jiného.

Jízlivější divák může snadno podotknout, že tu máme film o odvaze postavit se studiovému tlaku, který je sám tím nejbezpečnějším typem moderní produkce: rodinným příběhem navázaným na veleúspěšnou značku. Jedná se o pádnou etickou výtku, která ale nutně neurčuje kvalitu. Kdyby totiž nešlo o povedený film, velmi snadno by skončil jako propadák. Rocky je ten typ brandu, který v dnešních podmínkách komerčně zafunguje jen tehdy, když je výsledný produkt kvalitní a má pozitivní šeptandu. A to v tomto případě zcela bez okolků zaslouženě platí.

  • Režie
  • Scénář
  • Kamera
  • Herci
  • Hudba
3.8

Já, Rocky (2026)

Je možná trochu zvláštní sledovat film o osobní odvaze činit nebezpečná rozhodnutí a riskovat vše kvůli jednomu snu, jenž je přitom sám bezpečnou hollywoodskou produkcí ždímající zavedený brand. Když ale tohle mírné pokrytectví pomineme, máme tu velmi příjemný film, který je v naplnění základní životopisné formule tak úspěšný, jak jen jde realisticky očekávat. Anthony Ippolito se s těžkou úlohou vypořádal mistrně a od začátku do konce mu přejeme, aby dosáhl svého.

Martin Svoboda

Martin Svoboda

všechny články

Absolvent žurnalistiky na FSV Univerzity Karlovy a filmový publicista prověřený několika médii. Spíš než číselné hodnocení u filmu rád hledá a nabízí cesty, jak jej číst. Každý snímek podle něj má hodnotu v rámci svých vlastních pravidel.

foto/video: © Bioscop 2026

  • Režie
  • Scénář
  • Kamera
  • Herci
  • Hudba
3.8

Já, Rocky (2026)

Je možná trochu zvláštní sledovat film o osobní odvaze činit nebezpečná rozhodnutí a riskovat vše kvůli jednomu snu, jenž je přitom sám bezpečnou hollywoodskou produkcí ždímající zavedený brand. Když ale tohle mírné pokrytectví pomineme, máme tu velmi příjemný film, který je v naplnění základní životopisné formule tak úspěšný, jak jen jde realisticky očekávat. Anthony Ippolito se s těžkou úlohou vypořádal mistrně a od začátku do konce mu přejeme, aby dosáhl svého.

Já, Rocky
I Play Rocky

USA 2026 128 min
Česká premiéra: 19. 11. 2026, Bioscop
Režie: Peter Farrelly
Scénář: Peter Gamble
Kamera: Sean Porter
Hudba: Dave Palmer
Hrají: Anthony Ippolito, AnnaSophia Robb, Matt Dillon, P.J. Byrne, Toby Kebbell, Tracy Letts, Jay Duplass, Kiki Seto, Stephan James, Trevor St. John, Robert Morgan, Saul Stein, Rob Demery, Carmine Giordano, Erik Palladino, Martin Fisher, Rachel Zeiger-Haag, Paul Sloan, John Patrick Jordan, Nikki Tyler-Flynn, Irwin Winkler, Jackie Flynn, J Nycole Ralph
Produkce: Christian Baha, Toby Emmerich, Peter Farrelly, Paul Currie
Střih: Sam Seig
Zvuk: Andrew DeCristofaro, Tony Lamberti
Scénografie: Anthony Gasparro, Amy Beth Silver
Masky: Jackie Risotto
Kostýmy: Amy Roth

TotalFilm YouTube logoTotalfilm kanál TotalFilm Spotify logoTotalfilm podcast