Rok 2025 znamená mimo jiné také televizní oslavy 60 let Večerníčku, jednoho z největších fenoménů české televizní kultury. Prvním dílem našeho výročního seriálu proto nemůže být nic jiného než připomínka jediného hraného cyklu Krkonošské pohádky (oficiální název celého seriálu je ale Krkonošská pohádka). Příběhy o spravedlivém Krakonošovi a nenapravitelném Trautenberkovi jsou dodnes vnímány jako symbol generacemi ověřeného televizního vyprávění s morálním poselstvím, které baví i vzdělává.
Noční natáčení
Krkonošská pohádka byl prvním hraným večerníčkem v historii Československé televize. Až do té doby byly děti zvyklé hlavně na kreslené a loutkové příběhy. Přelomovým se stal rok 1974, kdy režisérka Věra Jordánová a scenáristka Božena Šimková přenesly na obrazovku příběhy zasazené do malebných kulis Krkonoš. Natáčelo se z velké části ve studiu na Barrandově, často v noci, kdy byl štáb v menším provozu a herci měli po divadelních představeních – to tehdy nebylo nic neobvyklého. Výprava a dekorace působily jednoduše, ale zároveň poeticky a nadčasově.
Geniální obsazení
Diváckou popularitu si seriál vydobyl především díky charismatickému hereckému obsazení. V roli Krakonoše exceloval František Peterka, který postavě vtiskl důstojnost, sílu i laskavost. Jeho protivníkem byl lakomý sedlák Trautenberk, nezapomenutelně ztvárněný Iljou Prachařem. Trojici sloužících tvořili Anče (Hana Maciuchová), Kuba (Jaroslav Satoranský) a hajný (Zdeněk Řehoř), kteří se i přes věčné dohady nakonec vždy postavili na stranu dobra. Vše završoval hlas vypravěče Bohuše Záhorského, který seriálu dodával pohádkový rámec (v poslední řadě ho vystřídal Martin Růžek).
Seriál režírovala režisérka Věra Jordánová, zkušená tvůrkyně tvorby pro děti. Scénáře ale za normalizace napsala Božena Šimková, která se ale pod ně nesměla podepsat. Krytí jí ale poskytla spisovatelka Marie Kubátová, která se tématu Krkonoš ve své tvorbě také věnovala. Po sametové revoluci se Božena Šimková k autorství mohla konečně přihlásit.
Samotná postava Krakonoše vychází z lidových pověstí o horalském duchovi známém i jako Rýbrcoul. Zajímavostí je také loutka sojky, která vždy přiletěla varovat Krakonoše před Trautenberkovými intrikami. Tu ovládala herečka Jana Prachařová, manželka představitele Trautenberka. I díky těmto drobným detailům si seriál udržel specifickou atmosféru, kterou si pamatuje už několik generací.
Krakonoš se v tvorbě České televize objevil několikrát. Asi nejvýraznější otisk vládce hor z poslední doby byla vánoční pohádka Krakonošovo tajemství režiséra Petera Bebjaka. Laskavého Krakonoše v úspěšném filmu ztvárnil David Švehlík.
Tři série během šesti let
Dvacetidílný seriál Krkonošská pohádka se točil postupně – první série měla 7 dílů, vznikla v roce 1974, následovalo 6 dalších dílů v roce 1977 a posledních 7 až v roce 1984, do vysílání se však dostaly až o dva roky později. V roce 2013 byl seriál zvolen nejoblíbenějším večerníčkem České televize. Roku 2015 vyšla i jeho remasterovaná verze na Blu-ray a DVD, což umožnilo znovuobjevování příběhů v lepší kvalitě. Navzdory desetiletím zůstává půvab Krkonošských pohádek neotřelý a nadčasový. V současné době ho kompletně a zdarma nabízí iVysílání ČT.
Vedle televizního vysílání vznikla také knižní podoba podle scénářů Boženy Šimkové, a dokonce i volné pokračování „Anče a Kuba mají Kubíčka“. V devadesátých letech se pohádky objevily i na audiokazetách a CD a v rozhlasové podobě. Hudba, kterou pro večerníček složil Vadim Petrov, se stala natolik ikonickou, že ji příležitostně hrají i symfonické orchestry při tematických koncertech. A právě to dokazuje, že Krkonošské pohádky už dávno nejsou jen „večerníček pro děti“, ale skutečná součást národní kulturní paměti a zlatého fondu televizní tvorby.
Tímto otevíráme sérii článků věnovaných 60 letům Večerníčku. V příštím díle se podíváme na další milovanou stálici z televizních obrazovek – možná to bude Rumcajs, víla Amálka, Mach a Šebestová, Rákosníček, nebo Maxipes Fík. Nechme se překvapit.
-red-
foto/video: Česká televize, Totalfilm Media © 2025
