Drsný detektiv v koženém křiváku, Praha místo zaprášeného Los Angeles a případ, který smrdí od první chvíle. Říkají mi Lars se hlásí o slovo jako řízná žánrová jízda, která chce české krimi vytrhnout ze zajetých kolejí a vrátit mu špinavý šarm staré školy. Podívejte se s námi do zákulisí ve filmu o filmu.
Stará škola
Soukromé očko Lars v podání Martina Hofmanna rozhodně není žádný uhlazený elegán. Po vyhazovu od policie se protlouká, jak se dá, a bere i zakázky, které by jiní raději obešli obloukem. Jedna taková přichází od jeho bývalého parťáka Golda a vypadá až podezřele jednoduše. Najít kompromitující materiál na manželku bohatého magnáta. Jenže jak už to v podobných příbězích bývá, „jednoduchý kšeft“ se rychle změní v kolotoč podrazů, únosů a falešných her, kde jde o hodně – a kde nikdo nehraje fér.
Film režiséra Jaroslava Fuita vznikl podle knihy Daniela Grise a sází na výraznou stylizaci i nadhled. Sám autor předlohy popisuje svůj záměr: „Zatoužil jsem napsat něco odlehčeného, humorného a lehce nadsazeného.“ Inspiraci našel jak u hravých gangsterů Guye Ritchieho, tak u klasických kriminálek, a přesně tenhle mix se nyní přelévá i na plátno. Tvůrci přitom zdůrazňují, že nešlo jen o převyprávění knihy. „Film a literatura jsou dvě rozdílné formy, ale ducha a náladu jsme se snažili zachovat,“ vysvětluje režisér. Výsledkem má být dospělá žánrová zábava, která si bere to nejlepší z film noiru, ale zároveň se nebojí současného tempa ani nadsázky.
Hlavní devizou filmu má být samozřejmě i jeho hrdina. Hofmannův Lars je drsňák, který rozdává rány i ironické hlášky se stejnou samozřejmostí. „Je to samotář a mám podezření, že už mu to vyhovuje,“ říká o své postavě herec, který kvůli roli absolvoval nejen fyzickou přípravu, ale naučil se i jezdit na motorce a hrát na bicí. A i když film pracuje s temnějšími motivy, humor prý nikdy nezmizí: „Nejsme příliš explicitní, je to zábavný film a má humor.“
V dalších rolích: Praha a další
Velkou roli ve filmu hraje i samotná Praha, která ve filmu dostává nečekanou tvář. Vedle ikonických míst se podíváme i do drsnějších zákoutí, kde se pohybují podivné existence i bohatí hráči. „Snažili jsme se ukázat Prahu jako město dvou tváří,“ říká Fuit o kontrastu, který má být jedním z klíčových prvků atmosféry.
Vedle Martina Hofmanna se ve filmu objevují David Švehlík, Justýna Zedníková, Otakar „Marpo“ Petřina nebo Pavel Kikinčuk, kteří dohromady vytvářejí pestrou galerii postav, v níž nechybí femme fatale, zbohatlíci ani lidé z okraje společnosti. Švehlík jako Larsův parťák Gold přitom naznačuje, že film míří trochu jinam, než na co jsme u českých detektivek zvyklí: „Já jsem tento typ filmu vlastně nikdy netočil – film noir, komiksová předloha. Ta postava Golda je sama o sobě velmi zajímavá,“ říká herec a dodává, že ho na projektu lákala i samotná práce s hlavním hrdinou: „Mám to moc rád, je to vždy velmi milé, když má hrdina v sobě trochu lúzrovství a outsiderství, když je to zároveň spojené s humorem a tomu člověku fandíte.“
Říkají mi Lars je právě v kinech a láká na kombinaci napětí, humoru a stylu, který v české produkci nebývá zvykem. Jak ostatně shrnuje sám autor předlohy: „Čeká je vtipná gangsterka v kulisách Prahy, dynamická jízda a snad i trocha dobra, které nakonec zvítězí nad zlem… i když to vlastně není tak úplně jisté.“
Tenhle článek čerpá z důvěryhodných externích zdrojů, případně je naším společným dílem. Když se na něčem shodneme, schováme se prostě za redakci. A občas píšeme všichni dohromady. Tohle je jeden z těch případů.
foto/video: © Totalfilm Media, CinemArt 2026
