Fantom opery patří k těm příběhům, které se za více než sto let stihly proměnit v samostatný kulturní fenomén. Román Gastona Lerouxe z roku 1910 přežil němou éru s nezapomenutelným Lonem Chaneym, řadu dalších filmových verzí i celosvětově úspěšný muzikál Andrewa Lloyda Webbera. Teď se paradoxně ke slavné francouzské předloze vracejí sami Francouzi. Režisér Alexandre Castagnetti přichází s modernizovaným Fantomem opery, podle producentů vůbec první francouzskou filmovou adaptací Lerouxova románu určenou pro kina. Klasickou gotickou romanci přitom přesouvá do současné Paříže a její hlavní tváří bude Deva Cassel.
Klasika všech klasik
Cassel hraje osmnáctiletou Anastasii, mladou tanečnici, která se stane novou členkou souboru pařížské Opery Garnier. Během příprav údajně prokletého díla Orpheus, které měl podle filmové legendy složit samotný Fantom, se sblíží s tajemným klavíristou. Čím blíž je premiéra, tím častěji ale zákulisí divadla narušují podivné nehody a další nevysvětlitelné události. Hrdinka se tak postupně ocitá v milostném příběhu na hranici reality a nadpřirozena. Nová adaptace zároveň mění jeden ze základních prvků předlohy: místo pěveckého světa staví do popředí balet a pohyb. Oficiální francouzská synopse film charakterizuje jako fantastickou romanci, která má ve výsledku poměrně rozmáchlých 134 minut.
Vedle Devy Cassel se ve filmu objeví Julien de Saint-Jean, známý například z Hraběte Monte Crista, v roli tajemného Ernesta Duprého, respektive Fantoma, a Romain Duris jako James Figueras. Produkce přitom nezůstala pouze u herců. Před kamerou se objevují i skutečné hvězdy baletu Pařížské opery Dorothée Gilbert a Guillaume Diop a o choreografii se postarala Marion Motin. Castagnetti scénář napsal společně s Camille Fontaine, zatímco kameru dostal na starost Nicolas Bolduc, podepsaný pod vizuálně výraznými francouzskými velkofilmy Tři mušketýři a Hrabě Monte Cristo. Natáčelo se mimo jiné přímo v Opeře Garnier, takže jedna z nejslavnějších pařížských budov tentokrát není pouze kulisou, ale skutečným prostředím příběhu.
Právě kombinace klasické látky, současnosti a mladého obsazení naznačuje, že nový Fantom opery nechce jen znovu převyprávět notoricky známý příběh. Tvůrci jej očividně směřují také k publiku romantických fantasy příběhů a současné vlně takzvané dark romance. Deva Cassel, která se výrazněji představila mezinárodnímu publiku v netflixovském Gepardovi, tu navíc dostává svůj první velký filmový part ve francouzštině. Vizuálně opulentní pojetí zároveň zapadá do současné ambice francouzské kinematografie znovu dělat domácí literární klasiku jako velkou diváckou podívanou – podobnou cestou se v posledních letech vydali právě Tři mušketýři nebo Hrabě Monte Cristo.
Původní Lerouxův román přitom sám stojí jednou nohou v realitě a druhou ve fantazii. Autor využil skutečné prostředí rozsáhlého podzemí Opery Garnier a příběhy a pověsti, které se kolem slavného divadla během let nahromadily, a vytvořil z nich směs detektivky, gotického hororu a tragické romance. Nejznámější filmovou podobou zůstává němá adaptace z roku 1925 s Lonem Chaneym, jehož Fantom se stal jednou z ikon raného filmového hororu. Castagnettiho verze se od této tradice záměrně vzdaluje a místo nostalgického návratu do minulosti zkouší zjistit, zda může příběh o posedlosti, kráse a nemožné lásce fungovat i pro dnešní generaci. Do českých kin Fantom opery vstoupí 29. října, a to v původním znění s titulky i s českým dabingem.
Tenhle článek čerpá z důvěryhodných externích zdrojů, případně je naším společným dílem. Když se na něčem shodneme, schováme se prostě za redakci. A občas píšeme všichni dohromady. Tohle je jeden z těch případů.
foto/video: © Bioscop 2026
