Review knihy Zelinář a jeho televize – přes Dietla k zákulisí politiky

Nakladatelství Academia aktuálně přichází k našim – nejen filmovým – čtenářům s titulem americké historičky, který přináší zajímavý pohled zvenčí na kulturní a především televizní prostředí v Československu formované událostmi po roce 1968 a nastupující normalizací.

Zelinář a jeho televize

Zelinář a jeho televize

Z anglického originálu The Greengrocer and His TV: The Culture of Communism after the 1968 Prague Spring knihu výtečně přeložila Petruška Šustrová. Originál vyšel v roce 2010 v USA a pyšní se několika oceněními. Autorka knihy Paulina Bren má československé kořeny, od dětství však žije v USA, kde nyní působí jako pedagožka na univerzitě.

Paulina Bren

Paulina Bren

Kniha samotná je výsledkem autorčina dlouhodobého studia a znalosti českých reálií a dokumentů. Takovou ústřední postavou knihy je zelinář představující období normalizačního komunismu, na němž autorka provádí jistou sociologickou studii. Početné kapitoly knihy se 458 stránkami nejsou příliš rozsáhlé a autorce se tak daří udržet si pozornost čtenáře. Z knihy je tak možné přečíst si i jen některé vybrané kapitoly bez znalosti dalších částí knihy jako samostatné celky. Jakousi fiktivní hlavní postavu knihy – zelináře – si autorka zapůjčila z Havlovy eseje Moc bezmocných jako označení pro představitele semletého člověka, který tupě a bezmyšlenkovitě vykonává nařízení.

Žena za pultem (foto: ČT)

Žena za pultem (foto: ČT)

V jednotlivých kapitolách autorka poukazuje na politické zákulisí vzniku tehdejších televizních seriálů, jakými jsou Žena za pultem, 30 případů majora Zemana či Inženýrská odysea. Nejedná se tedy o mediální či filmovou studii, ale spíše o snahu ukázat mocenské vazby, které na pozadí vzniku těchto děl stály. Poukazuje na dobu počátku 70. Let, kdy televizní obrazovka byla zvolena jako jeden z hlavních nástrojů pro „správné“ směrování normalizační společnosti.

Naprostá většina použitých materiálů pochází z televizních archivů a především korespondence mezi vedením televize a představiteli KSČ či samotnými autory seriálů. Právě úsilí o to propojit seriálovou tvorbu s celkovým průběhem normalizace představuje hlavní přínos díla.

30 případů majora Zemana (foto: ČT)

30 případů majora Zemana (foto: ČT)

Např. na detailnějším rozboru pozadí vzniku „krimiseriálu“ 30 případů majora Zemana autorka předkládá čtenářům pohled na složitá jednání v souvislosti se zpracováním a vyzněním některých dílů týkajících se období Pražského jara (Klauni, Štvanice) i samotné Studny. Kniha se zabývá také pohledem na další výraznou postavu normalizační televize a autora mnohých populárních seriálů, scenáristu Jaroslava Dietla. Autorka poukazuje na vývoj Dietlovy tvorby a jeho mimořádný vliv na dobovou televizní tvorbu. V rozboru seriálu Žena za pultem se věnuje také postavení rodiny a obecně pohledu na ženy za normalizace.

Jaroslav Dietl (foto: archiv)

Jaroslav Dietl (foto: archiv)

Je určitým paradoxem, že se jedná o knihu americké spisovatelky a širší veřejnosti se zatím titul domácího autora s podobným zaměřením nenaskytl. Pro fanoušky československé seriálové tvorby a historie televizního vysílání vůbec se pak jedná o sázku na jistotu.

PS, totalfilm.cz
foto: Academia, Česká televize, archiv

Paulina Brenrenderbarcode (1)
Zelinář a jeho televize
vydalo nakladatelství: ACADEMIA
edice: Šťastné zítřky
Rok vydání: 2013
Počet stran: 460
vázaná s přebalem
ISBN: 978-80-200-2322-3

Knihu si můžete objednat se slevou zde

%d blogerům se to líbí: