Aaron Taylor-Johnson (23) na sebe poprvé výrazně upozornil v sérii Kick-Ass (Nářez). Objevil se ale i v takových titulech jako byli Divoši, Albert Nobbs, Anna Karenina nebo Iluzionista. Před sebou má Quicksilvera v pokračování Avengers: Age of Ultron. V následujícím rozhovoru si můžete přečíst, jak se mu hrálo v Godzille.
Váhal jste, zda vůbec máte tu roli vzít, nebo jste na ni byl nažhavený?
Jak říkáte, byl jsem celý žhavý tu roli dostat. (smích) Poprvé jsme si s Garethem Edwardsem sedli a asi šest hodin jsme si ustavičně povídali o svém zanícení pro film, jak ho chce natočit a kam chce tu postavu vést. Odcházel jsem z naší schůzky se stoprocentní jistotou, že chci tu cestu absolvovat s ním i ostatními zúčastněnými.
Získal jsem zcela nový pohled na to, co Godzilla znamená. Nikdy jsem vlastně žádný z těch filmů neviděl. Řekl, abych se přišel podívat na originál a tak jsem šel. Chtěl ve svém filmu použít původní příběh z roku 1954 a Godzilla měla také vycházet z původního vzhledu. Získali jsme k tomu svolení společnosti Toho a kluci z Toho přišli na plac. Bylo to jako by se celý film vracel ke svým kořenům, ale zasazený do dnešní doby a společnosti.
Myslím, že jediný problém s postavou bylo to, že jsem hrál poručíka u námořnictva. Musel jsem si osvojit jejich specifickou mentalitu, proniknout do myšlení člověka, který bude dělat tuhle práci, a abych byl na scéně přesvědčivý, musel jsem taky mluvit, nosit zbraň a dělat další věci stejně jako oni.
Zjišťoval jste si, jak všechny tyhle věci dělat?
Vlastně jsem strávil asi dva či tři měsíce se skvělým mariňákem, Jimem Deverem, který už asistoval u spousty filmových scén, takže věděl, jak pracovat s herci, jak to na place chodí a tak podobně. Pracoval na filmu Černý jestřáb sestřelen a na různých velkých filmech s vojenskou tématikou, které jste pravděpodobně viděli. Byl u toho. Nacvičoval jsem s ním, jak mluví, jak používají své vybavení a všechno, co vás jen napadne. Strašně mi to pomohlo a umožnilo mi to pochopit mou postavu.
Trénoval jste na tu roli a přibral jste kvůli ní na váze?
Jo, nějaké to kilo jsem kvůli ní přibral. A byla to také role náročná na fyzičku, takže jsem musel být ve formě. Chtěl jsem vypadat větší, patřilo to k mé postavě.
Je sci-fi Váš oblíbený žánr nebo jste k němu přišel čirou náhodou?
Nevyhraňuji se do žádné žánrové škatulky. Pro mě je důležitý režisér a postava. Musím se s postavou ztotožnit; musím v tu postavu věřit a mít k ní vztah. A režisér je strašně důležitý. Koneckonců je to jeho vize a vy v tom jeho světě musíte strávit tři až šest měsíců.
Ve filmu jako je tento musíte mít při natáčení velkou představivost. Jaké to je, když se díváte na hotový film a vidíte to, co jste si při natáčení jen představovali?
Myslím, že Gareth svou vizi vyjádřil už při našem prvním setkání před téměř dvěma lety. Ukázal mi také záběry, které natočili rok před naší schůzkou. Chci říct, že ten film je fantastický a jsem na něj hrdý. Je to brilantní emocionální vyjádření přírodní katastrofy. Mám pocit, že je to velmi přesvědčivé, jako by se to opravdu mohlo stát, a to je vždycky skvělé. Ale všechno, co byl Gareth schopen vyjádřit slovy, je přesně to, co jsem pak viděl.
Jaké to bylo hrát s Bryanem Cranstonem v roli vašeho otce?
Jo, to bylo dokonalé. Je strašně milý a zábavný. Hrát vedle něj bylo skvělé. Je to fenomenální herec.
Vztah otce a syna působil velmi opravdově. Bylo pro vás důležité založit tuto postavu na reálném světě, ve kterém jste žil odloučeně od svého otce, a snažit se překonat žal jinak?
Ano, určitě, stejně jako když je moje postava se svým synem a snaží se vyrovnat s tím, že by měl být otcem pro svého syna a lepším manželem. Myslím, že až od toho okamžiku se svým otcem ví, co musí udělat, aby se zlepšil a byl pro svého syna skutečným otcem. Jo, to byl zajímavý úhel pohledu.