Nejlepší tipy z programu Festivalu krátkých filmů

Už zítra odstartuje 11. ročník Festivalu krátkého filmu Praha (20. – 24. ledna). Jeho umělecký ředitel Karel Spěšný pro vás připravil několik osobních tipů z letošního bohatého programu. Pojďte společně s ním projít nabídku festivalu a nechat se zlákat na srdcové tituly člověka z nejpovolanějších. Desítky snímků diváci uvidí v již tradičních sekcích – v mezinárodní soutěži, v přehledovém programu aktuálních českých filmů nebo v sekci experimentálních filmů Labo, či v noční show Brutal Relax Show. Do programu budou také zařazeny sekce věnované významným režisérským osobnostem, národním kinematografiím, významným festivalům zaměřeným na krátkometrážní tvorbu či žánrově laděné programy.

Kármanova hranice z Mezinárodní soutěže. Britský film, který by se asi vlastně dal uvádět jako perfektní příklad krátkého filmy. Trochu bizarní zápletka na hranici mezi notně černohumornou anekdotou a metaforou velmi vážného tématu. Zábavný a přitom strašlivě smutný film, jehož forma by se v celovečerním formátu nedala udržet ani vystát.

Druhý britský film v letošní Mezinárodní soutěži je taky příkladem trochu extravagantní formy. Flea je sice o téměř ukázkové britské syrové sociální drama, ovšem s jedním klíčovým twistem. Postavy užívají lexik předměstí a drogových dealerů, a všechny dialogy i monology jsou ve verších.

Flea (foto: KVIFF)

Flea (foto: KVIFF)

Trochu opakem je další film ze soutěže – Ramona. Ten se obejde úplně beze slov. Je přiznaně tak trochu ze světa Quentina Tarantina a jeho opusu Kill Bill. Jedna noc, jedno auto, jedna žena a pomsta ve třech chodech. Mlčenlivě, bez slitování a s písničkou na konci.

Český zástupce v mezinárodní soutěži Furiant Ondřeje Hudečka je přesně ten typ filmu, který bůhví proč čeští filmaři skoro vůbec nedělají. Svůj celkem dramatický příběh líčí s obrovskou dávkou hravosti a vypravěčské fantazie, snaží se překvapovat, bavit, je ironický a plný spousty režijních nápadů, aniž by ztratil ze zřetele příběh, který vypráví. Nejspíš nebude náhoda, že si jej jako první český film vybrali do letošní soutěže na velmi prestižním festivalu v americkém Sundance.

Letos musím vypíchnout ještě jeden český film. Lesapán – něco mezi hodně temnou pohádkou ze současnosti a hororem z rodiny Faunova labyrintu. Skvělá atmosféra, která umně balancuje někde mezi dětskou fantazií, hororem a skoro mýtickou tajuplností. Takže zase něco, co se českým režisérům nedaří zrovna často.

Všichni, kdo mají rádi hudbu Davida Holmse a jeho soundtracky k Dannyho parťákům nebo filmu Hlad by měli zajít na jeho film Jsem tady, který se promítá v programu Očima Christopher Doylea, jež je poctou tomuto skvělému kameramanovi. Holmesův režisérský debut je všechno jen ne roztančený večírek a asi dost překvapí svojí docela komplikovanou, polosnovou strukturou a osobním tématem.

Pro fanoušky originálních vlastních světů a fantazie, která je stejnou měrou nespoutaná jako temná, je tu další díl z projektu Thee Wreckers extravagantního holandského animátora Rosta – Splintertime s sekci Labo.

Pro ty, kdo mají slabost pro současný tanec, vizuální projekty a filmy v trochu jiném módu, než je vyprávění příběhů, bude nejspíš zážitek film Les Bosquets francouzského vizuálního umělce usazeného v New Yorku, který si říká JR. Mohou jej vidět v programu V pohybu.

V programu Brutal Relax Show se letos vyskytuje něco jako kometa. Film Kung Fury vznikl díky financím fanoušků na Kickstarteru a je to vpravdě dechberoucí nálož. Třicetiminutová pocta všemu osmdesátkovému v kalibru Magnum a ještě vynásobeno dvěma.

Všichni kdo mají děti, by je měli vzít na program s názvem Pragueshorts dětem, který se bude promítat v sobotu v Bio Oko a v neděli v Aeru. Pásmo zbrusu nových krátkých filmů pro děti od 5 do 8 let totiž pomáhaly pro svoje vrstevníky vybírat samy děti.

zdroj: Karel Spěšný, Z. Janáková
Film Servis Festival Karlovy Vary

%d blogerům se to líbí: