Na ČT1 startují Modré stíny – zajímavé jsou formou natočení

Především zajímavá forma natočení nových příběhů detektivní party od Nejsvětější trojice nás překvapila po zhlédnutí dvou prvních dílů Modrých stínů. Minisérie, která volně navazuje na předchozí trilogii Případ pro exorcistu začíná dnes večer na ČT1. Jana Hřebejka vystřídal na režisérské stoličce Viktor Tauš. Zároveň si zahrál roli majitele bezpečnostní agentury. Na obrazovky se vrací starý známý pátrací tým v čele s Klárou Melíškovou, Stanislavem Majerem, Miroslavem Krobotem a Terezou Voříškovou.

Modré stíny (foto: ČT)

Modré stíny (foto: ČT)

Výrazný vizuál a forma

Zajímavá je ale především kamera a vizuál nové minisérie. Kamera je především v roli pozorovatele. Mnohdy je divák vystaven aktivní pozornosti. Obraz i zvuk (včetně soundtracku) navozují dojem thrilleru místo čistě kriminálního žánru. Zajímavá je výprava (drtivá většina seriálu byla natáčena v Olomouci), nejde ale jen o lokace, ale celkově o syrové vyznění budov, které se v Modrých stínech objevují. Málokdy se na českých obrazovkách objevuje takto zajímavý scénáristický a vizuální propletenec. Je evidentní, že Tauš se chtěl trochu vymanit z uniformně vyhlížejících projektů, které jsou v poslední době  v ČT značně zaměnitelné.

Rozhovor s režisérem Viktorem Taušem

Modré stíny jsou vizuálně velmi osobité. Mohl byste divákům přiblížit, proč jste s kameramanem Martinem Doubou uchýlili k tomuto pojetí?

Vizualita je do značné míry intuitivní a obtížně se pojmenovává. Nejprve jsme si definovali svět, ve kterém se příběh Modrých stínů odehrává. Je to svět korupce personifikovaný majestátní, velkoryse rekonstruovanou architekturou, která je středobodem vyšetřované korupční aféry. Komponovali jsme proto především tuto architekturu, nikoli postavy, aby tak vynikl jejich vztah. Lidé a jejich osudy jsou na jejím pozadí jaksi nahodilí. Vztah architektury a člověka, který v ní žije, mě dojímá. Věřím, že vypovídá o stavu společnosti. Detektivové jsou v takto definovaném světě konfrontováni s nepřítelem, který je podstatně silnější než oni. Skrze konfrontaci se obnažuje jejich zranitelnost. Rozhodli jsme se proto pracovat se širokými objektivy, díky kterým jsme mohli být těsně u tváře herce a vnímat každý jeho drobný pohyb. Taková práce vytváří na herce extrémní tlak. Investovali jsme proto hodně času do nalezení lokací, které nám umožní točit s přírodním světlem. Díky tomu jsme hercům mohli věnovat veškerý čas.

Modré stíny (foto: ČT)

Modré stíny (foto: ČT)

U sequelů se většinou setkáváme s pravidlem, že vše je větší, delší a vyhrocenější. Je tomu tak i v tomto případě?

To platí především u celovečerních blockbusterů, které recyklují syžet předchozího filmu a přidávají na atrakcích. V případě minisérií to snad platí na globálním trhu, kde kreativní tým s úspěchem série získává pro její další sezónu více kontroly. Detektivové od Nejsvětější Trojice jsou jiný případ. Jde o adaptaci knižních předloh, jejichž originalita mimo jiné spočívá v jejich rozdílnosti. S oblíbenými postavami se tak můžete vypravit do rozdílných světů, častokrát dokonce na platformě jiného žánru. Každá série je jedinečná.

Kdybyste měl Modré stíny zařadit žánrově, řekl byste, že jde, stejně jako v Případu pro exorcistu, o čistou detektivku?

Případ pro exorcistu byl klasickou detektivkou. Každý díl jeden podezřelý, jedna falešná stopa. V Modrých stínech drama vychází z nemožnosti usvědčení pachatele a tlaku, kterému je v důsledku této konfrontace vystaveno soukromí detektivů. Z podstaty textu tedy jde o thriller. V tomto případě ještě možná s přívlastkem „politický”.

Modré stíny (foto: ČT)

Modré stíny (foto: ČT)

Modré stíny jsou Váš první projekt pro televizi. Co Vás na předloze zaujalo natolik, že jste se rozhodl ji natočit a zasahoval jste nějakým způsobem i do samotných scenáristických prací?

S nabídkou režie Modrých stínů mě oslovil jejich scenárista Petr Jarchovský, se kterým jsem předtím spolupracoval na filmu Klauni. Scénář vycházel ze silné předlohy, Petr mu věnoval hodně péče a já byl příběhem velmi zasažen. S Petrem jsme přeskupili dělení epizod, rozvíjeli jsme charaktery některých postav… Charakterizoval bych to spíš jako utahování a osvojování si, než přepisování.

V každém snímku s vyšetřovací skupinou je důležitá chemie mezi partnery a často také jejich protichůdné postoje. Jaký element jste do party detektivů vnesl Vy sám?

Příběh Modrých stínů vyžadoval zabývat se povahou detektivů v situaci, kdy je ohroženo jejich soukromí. Případ Modrých stínů není dalším případem, je to osobní věc. V charakterech postav, které s herci vytvořil Honza Hřebejk, jsme pod tlakem příběhu objevovali křehkost, zranitelnost, ale také oddanou soudržnost. Tuto jejich tvář vnímám jako svůj nejvýraznější příspěvek.

Modré stíny (foto: ČT)

Modré stíny (foto: ČT)

Netrpí režisér u takto rozpracované série, jejíž další pokračování se již chystají, touhou udělat alespoň jednou něco nečekaného, co samotné autory překvapí?

Myslím, že autory překvapilo věcí hned několik… Skutečnost, že Marie Výrová v Modrých stínech nosí sukně, byla překvapením pro všechny. Je to teď nejen ostrá, ale taky křehká, pěkná holka. Přináší to sebou vnitřní konflikt, který Klára Melíšková vzala do hry…

-red-, M. Staněk, Česká televize

  1. […] Melíškové. Režisérem čtvrtého případu Vodník je Viktor Tauš. Ten má na kontě už Modré stíny a na rozdíl od svého kolegy Jana Hřebejka (Případ pro Exorcistu, Pět mrtvých psů) […]

  2. […] detektivní parta je po krátké době zpátky. Po Modrých stínech Viktora Tauše, jejichž vizualitu diváci milovali nebo nenáviděli, bude mít dnes večer na […]

Comments are closed.

%d blogerům se to líbí: