Na Anifilmu má dnes premiéru restaurovaný Špalíček Jiřího Trnky

Dosud největší projekt digitalizace v historii českého filmu se blíží do své poslední fáze. Projekt zahájený v srpnu 2014 za celkem 26,5 milionů korun organizačně i odborně zaštítil Národní filmový archiv (NFA). Dnes večer má na Mezinárodním filmovém festivalu Anifilm v Třeboni premiéru restaurovaný loutkový snímek Jiřího Trnky Špalíček.

Snímek, oceněný mj. Zlatou medailí na MFF v Benátkách, vznikl spojením šesti původně samostatných krátkých filmů (Masopust, Jaro, Legenda o sv. Prokopovi, Pouť, Posvícení, Betlém). Jiří Trnka, jenž se podílel nejen na tvorbě loutek a dekorací, ale i na scénáři, zde mohl naplno uplatnit své plastické cítění a scénografický talent, a vtisknout tak novou podobu žánru loutkového filmu, dosud považovanému spíše za nenáročný útvar. Spolu s Hermínou Týrlovou či Karlem Zemanem tak odstartoval vrcholnou éru českého loutkového, potažmo animovaného filmu, oceňovaného i na mezinárodních filmových festivalech.

První celovečerní loutkový film Jiřího Trnky poeticky zobrazuje lidové zvyky a tradice, po staletí udržované na českém venkově. Filmová suita, na motiv Alšova Špalíčku národních písní, sestává ze šesti na sebe navazujících částí, situovaných do jednotlivých ročních období. Lyrické vyprávění a hru prostých loutek, inspirovaných lidových uměním, dokresluje hudba Václava Trojana s motivy lidových písní, zpívaných dětmi z Kühnova sboru.

NFA svůj plán digitalizace české kinematografie dodržel a některé tituly do něj v rámci ušetřených prostředků navíc ještě přibyly. „Restaurování se dočkalo nakonec celkem čtrnáct snímků z celkem dvou stovek filmů vybraných dvěma komisemi Ministerstva kultury ČR,“ říká Dagmar Ostřanská, ředitelka sekce audiovizuálních sbírek Národního filmového archivu (NFA).

Ta upozorňuje zejména na jedinečnou kolekci filmů Jana Kříženeckého, průkopníka české kinematografie, který v letech 1898–1911 zachytil třeba sokolské slety nebo unikátní záběry staré Prahy. Správné zařazení víc než sto let starých materiálů bylo totiž pro historiky z NFA zdaleka nejsložitějším úkolem. „Zatím se podařilo všechny materiály digitalizovat a základně je roztřídit. Díky pátrání v archivech i díky zmínkám v dobovém tisku teď budeme schopni vzácné filmy sestavit tak, jak je vidělo i tehdejší publikum – dosud jsme je totiž znali často jen jako nenavazující sekvence,“ vysvětluje filmová kurátorka z NFA Eva Pavlíková.

Digitalizace také nově umožní promítat filmy v odpovídající rychlosti a zpracovat i ty nejstarší dochované materiály: původní filmové pásy mají totiž jinou perforaci, než pro jakou byla konstruována pozdější filmová technika. „Kříženeckého filmy jsme tak dosud vídali vždycky zkresleně na kopiích mnohem pozdějších generací, anebo nebyly dostupné vůbec,“ upřesňuje Pavlíková.

Digitalizaci provázely vzrušené diskuse vedené ze strany některých filmových kameramanů a dalších tvůrců, kteří kritizovali NFA kvůli výsledné podobě restaurování. Ministr kultury ČR Daniel Herman uspořádal na konci března kulatý stůl za účasti zástupců NFA, Státního fondu kinematografie, kameramanů, režisérů i specialistů na autorské právo. Setkání vedla snaha o přenesení debaty do věcné a konstruktivní roviny. „NFA nabídl možnosti spolupráce a ocenil snahu nalézat styčné body, protože zájem obou stran na kvalitní digitalizaci je zřejmý.

Dohodli jsme se, že i když budeme dál zkoumat různé přístupy k digitalizaci, zdržíme se osobních invektiv, protože veřejnost by pak mohla vnímat celý spor jako poškozování společného zájmu na zpřístupňování českého filmového dědictví,“ uvedl k výsledku setkání Michal Bregant, ředitel NFA. „Podstatné je, že české filmy se postupně vracejí k divákům v kvalitní digitální podobě, ale zároveň nelze zapomínat na ekonomické okolnosti. Digitální restaurování je velice nákladný proces, který se nemůže zaplatit z výnosů samotných filmů, a proto musíme uvažovat i o ekonomicky přijatelnějších cestách digitalizace,“ upozorňuje Bregant.

Některé digitalizované filmy už jsou uváděny na festivalech, které o ně projevují samy aktivní zájem – začátkem dubna tak sklidila velký ohlas komedie Adéla ještě nevečeřela na festivalu Zoom Arrière v Toulouse ve Francii. Festival v Cannes uvede v polovině května restaurované sci-fi Ikarie XB 1 a němá klasika Takový je život bude v restaurované podobě k vidění na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Předpremiéru si Takový je život ale odbyde už v Itálii na vyhlášeném festivalu zaměřeném na archivní a restaurované filmy Il Cinema Ritrovato. Některé ze snímků v nové digitální podobě uvidí také publikum oblíbeného letního kina na Nákladovém nádraží Žižkov, které začne promítat v polovině června.

-red-, NFA, 2media, S. Andělová