Beautiful Boy – skutečný příběh o závislosti v silném filmovém dramatu

Hluboký divácký ponor do skutečného příběhu o otci, který se potýká se synovou závislostí na drogách. Snímek Beautiful Boy, který na začátku nového roku vstupuje do českých kin nabídne především silnou hereckou sestavu a intenzivní divácký zážitek. Snímek byl letos v září promítán na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu a mladičký americký herec Timothée Chalamet (Dej mi své jméno) je za svou roli drogově závislého Nica nominován na Zlatý glóbus.

Hlavní představitel otce, americký herec Steve Carell, který je známý především svými komediálními rolemi, na světové premiéře v Torontu mluvil především o tom, jak skvěle si osobnostně s mladým představitelem Nica vyhovovali. „Přáteli jsme se stali přirozeně. Nebylo potřeba, abychom před natáčením nějak trénovali nebo k sobě hledali cestu. To se odehrálo v podstatě okamžitě, během prvního setkání,“ říká Carell. A Chalamet to vidí stejně: „Steve byl od prvního momentu nesmírně srdečný. A stejný pocit jsem měl i z našeho režiséra Felixe nebo ze scén, které jsem točil s Amy Ryan a Maurou Tierney.

Vlámského režiséra Felixe Van Groeningena český divák zná třeba díky jeho předchozímu snímku Belgica nebo snímku Smolaři, který byl jako nejlepší neanglicky mluvený snímek nominován na Oscara. Snímek Beautiful Boy natočil podle skutečného příběhu Nica a Davida Sheffových- otce a syna. Každý z nich ho popsal ve své samostatné knize a Van Groeningen pak jejich pohledy pro svůj filmový scénář propojil.

Samotný David Sheff, otec Nica, tvrdí, že vydat knihu nikdy neplánoval. Psaní bylo původně součástí jeho metody, jak se v této životní etapě vyrovnat s chaosem a nejistotou. „Když jsem nemohl spát, prostě jsem si sedl a psal,“ vzpomíná. „Později jsem se k těm poznámkám zaznamenaným uprostřed noci vrátil a velmi živě se mi vybavilo, jak těžké to celé bylo, kolik bolesti jsem tehdy cítil.“

Jeho syn Nic Sheff své paměti začal psát po dalším neúspěšném pobytu na odvykačce. Poté, co ho v léčebném středisku požádali, aby odešel, zmizel a rodina o něm neslyšela skoro následující rok a půl. „Můj otec a já jsme spolu dlouho nemluvili,“ řekl. „Nedal jsem o sobě vědět, protože jsem nechtěl všechny znovu zklamat. Kontakt jsme obnovili, když jsem byl šest měsíců čistý. I on psal během té doby svoje paměti. Požádal mě, ať mu pošlu svou knihu, a on mi poslal tu svou.“ To, co četl, Davida šokovalo. „Plakal jsem nad každou stránkou,“ říká. „Myslel jsem, že vím, čím prochází. Ale přestože jsem tušil, že to bylo špatné, realita byla ještě horší.“ I Nic byl Davidovým pohledem zaskočen. Říká, že mu nikdy nedošlo, jak velký zmatek své rodině způsobil.

Oba muži byli překvapeni, když se jejich knihy objevily na seznamech bestsellerů. „Na to, co přišlo, nebyl nikdo z nás připraven,“ říká David. „Lidé naše knihy četli a byly pro ně silné. Vyprávěli jsme příběh, jaký tu ještě nebyl. Vzpomínky na závislost z pohledu chlapce Nicova věku do té doby neexistovaly.

„To, že vedle scénáře ještě existovaly knihy, ve kterých naše postavy niterně popisovaly svoje pocity, nám nesmírně pomáhalo. Mohli jsme mnohem lépe pochopit, čím si David, Nic i jejich rodina procházeli,“ dodává Timothée.
Steve Carell se snažil především o interpretaci Davidových postojů myšlenek a pocitů, než o nějaké imitování: „Viděl jsem ho jako laskavého, citlivého a velkorysého člověka. To jsou podle mě všechno znaky dobrého otce. Jistě, že svou roli u rodiče hraje i ego, a tak se pak mnoho rodičů obviňuje z chyb, které vidí na svých vlastních dětech. Ale těmi posledními, koho bychom měli ze svých neúspěchů vinit, jsou vlastní děti. Jako rodiče za ně neseme naprostou zodpovědnost. A právě to pro mě byla ta nejvíc fascinující část příběhu, protože jsem věděl, že tak na to všechno pohlížel i David.“

-red-
foto/video: Aerofilms © 2018