Recenze | Rocketman: Taron Egerton je úchvatný, muzikál tu být nemusel

Snímek Rocketman do kin přichází půl roku po Bohemian Rhapsody (BR) a natočil ho Dexter Fletcher, který po odejití zlobivého režiséra dotáčel i snímek o kapele Queen. Je proto těžké, aby se divák ubránil srovnávání obou filmů, zvláště je-li pozornost upřena opět na příběh muže-homosexuála, který měl potíže s vlastním vzezřením, miloval hudbu a show. Tentokrát to ale není posmrtný příběh a vlastně nakonec ani čistá biografie. Rukopis režiséra Fletchera je ale u obou zmíněných snímků zřejmý.

To, co dělá snímek o Eltonu Johnovi originálním je to, že se s hlavní postavou divák setkává jako se zpěvákem. Ten se odhodlá přijít na odvykací léčbu a postupně si sám přiznává všechny svoje slabiny, která se léta ve zběsilém tempu pokoušel překonávat závislostmi, do nichž naopak zabředával víc a víc. Shrneme-li časově snímek, pak se v podstatě zaměřuje na nějakých třicet let Johnova života-od útlého dětství s ním divák dojde až na léčení. Upřímnost a otevřenost příběhu nechává nahlédnout do nitra kdysi stydlivého, tichého a oplácaného kluka s brýlemi na nose, který mnohokrát v průběhu děje řádí na plátně jako muzikálová hvězda. Ku škodě výsledku tak činí i ve chvílích, kdy by stačilo jenom „klasické“ filmové vyprávění. Samozřejmě teď nemluvím o koncertech, na kterých se Elton John proměňoval v zábavného, extravagantního a neúnavného pianistu a zpěváka, který pokaždé obecenstvo ohromil svým kostýmem včetně nezbytných brýlí.

Zpěváka a skvělého pianistu Eltona Johna si v Rocketmanovi zahrál Taron Egerton, který debutoval ve snímku Testament mládí (2014). Světu ale o sobě dal definitivně vědět ten samý rok ve snímku Kingsman: Tajná služba, kde si zahrál Eggsyho. I s režisérem Dexterem Fletcherem už Egerton spolupracoval. Natočili spolu snímek Orel Eddie, kde si mladý herec zahrál po boku Hugh Jackmana.

Egertonův výkon je výtečný ve všech ohledech-umí hrát, hýbat se zpívat, a navíc je daleko pohlednější i po namaskování. A mám-li srovnávat i tentokrát, s Rami Malekem z BR si v ničem nezadá. Dokonce je tu něco navíc, protože Egerton všechny písničky interpretoval po svém, k čemuž dostal požehnání od samotného Eltona. Ještě je na místě dodat, že použité songy se ve filmu neobjevují chronologicky seřazené, ale vážou se svými texty na děj. Ty psal a píše celou dobu Eltonovy slávy jeho celoživotní kamarád Bernie Taupin (Jamie Bell).

Reginald Kenneth Dwight, jak se původně Elton Hercules John jmenoval, byl malý kluk z londýnského předměstí, který si nijak zvlášť nerozuměl se svou matkou, ale s otcem to bylo ještě o poznání horší. V těžkých rodinných vztazích byla záchranou pro malého Reggieho vždycky babička. Cynická a k rodinnému životu trochu apatická matka Sheila (Bryce Dallas Howard) raději řešila módní oblečení v časopise než potřeby vlastního syna. A pak tu byl jeho přísný a citově chladný otec (Steven Mackintosh), který svou ženu nenáviděl, a tak nebyl schopen projevit lásku ani ke svému synovi.

Tvůrcům nešlo o to, aby převyprávěli Johnův příběh slovo od slova. V příběhu je cítit umělecká licence, ale taky upřímnost a otevřenost. Každý ať už si o tom ale udělá obrázek sám. Každopádně Eltonův život byl propírán v médiích velmi často, takže snad ani žádná informace v Rocketmanovi nepřekvapí. Snad jedině čtyřleté manželství s Němkou Renate Blauel, která pracovala jako nahrávací technik (do jisté míry podoba s Mercurym). Ve čtyřech letech začal Reginald/Elton hrát na piano a už v jedenácti začal studovat klasický klavír na Royal Academy of Music v Londýně, kde předvedl parádní kousek, když své profesorce přehrál podle sluchu kousek skladby, kterou ji slyšel hrát.

S Eltonem prochází divák postupně jeho „teenage“ věkem, kdy založil kapelu Bluesology, až po dobu, kdy se po jeho boku objevil John Reid (Richard Madden). Pak přichází první úspěchy za oceánem, které počaly s vystoupením v ikonickém hollywoodském klubu Troubadour.
Zpěvák John si prý od samého začátku přál, aby snímek o něm byl pojat jako muzikál, protože k jeho životu prostě hudba vždycky patřila. A tak se také stalo. Jako divák to respektuji, ale za nezbytný vyprávěcí nástroj pro příběh to nepovažuji. Autorem kostýmů je Julian Day stejně jako u Bohemian Rhapsody. Ani u kostýmů netoužili tvůrci přesně opisovat minulost, a tak se extravagantní Eltonovy převleky v některých detailech liší, co ale zůstává je obliba flitrů a peří.

Závěr příběhu Rocketmana je oproti BR klidný, smířlivý. Siru Eltonu Johnovi je dnes dvaasedmdesát. S tím vším, co si prožil a co dokázal, nejspíš nepotřebuje celebrovat sám sebe ve velkém finále. Vždy veřejně propíraný život hvězdy, která brala drogy, nezřízeně pila, žila sexem, trpěla bulimií a milovala (a miluje) nákupy ale byla taky jenom člověkem. Kdysi obyčejným chlapcem a později mužem, který se trápil kvůli své vizáži, sexuální orientaci a životu bez láskyplného objetí vlastních rodičů i partnera. Možná otřepané, ale pravdivé. Zápasení s rodinným zázemím, se svou sexuální orientací, vizáží, závislostmi, tlakem okolí a absencí skutečné lásky nakonec dovedl zdolat a dnes je už dlouhou dobu šťastný se svým mužem a zároveň jedním ze čtyř producentů snímku Davidem Furnishem.

Dagmar Šimková, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt © 2019