Za pár týdnů vejde do českých kin nový film Davida Vignera s nadějnou hereckou tváří. Josef Trojan ve filmu Abstinent ztvárňuje mladého alkoholika. Přestože je postava podle Trojanových slov jeho protipól, hrála se mladému herci dobře. „Na druhou stranu, je to trochu frajírek, což já jsem byl dřív taky, ale postupem času to ze mě vymizelo. Tyhlety alfa znaky, které ta postava má, jsem si musel hodně osvojovat. V tom to bylo těžší.“ Podívejte se na film o filmu.
Režisér David Vigner k Josefu Trojanovi poznamenává: „Já jsem ho poznal jako naprosto skromného kluka, i když má být na co hrdý, protože jeho rodina nechává léta v divadelním i filmovém světě velkou stopu. Je to vždycky náročné, když přebíráte štafetu. Můžete zůstat ve stínu rodiny.“
To ale v případě Josefa Trojana nehrozí. Zaujal už svým angažmá ve filmu Cena za štěstí. Chválí ho i Agnieszka Holland za roli, kterou vytvořil v jejím očekávaném filmu Šarlatán. Nejprve ale diváci uvidí Josefovu hereckou kreaci právě ve filmu Abstinent. Psychologické drama dorazí do kin už 31. října.
Scénář napsal David Vigner spolu s Lucií Kryzovou a Janem Jílkem.
Devatenáctiletý Adam (Josef Trojan) je pacientem protialkoholní léčebny. Ocitá se tak na místě, které si většina lidí spojuje s už staršími, profesionálními opilci. Jenže realita je jiná. Alkoholově závislými se stávají čím dál častěji i velmi mladí lidé. Stačí k tomu málo. Adam měl život před sebou. Zbývalo mu jen dodělat maturitu, poslat přihlášku na vejšku. Ale to nespěchalo, byly to hlavně správné časy na pořádnou pařbu s partou, na rande s holkou nebo na pivko či něco ostřejšího s kámošem. Adam byl přesvědčený, že má všechno pod kontrolou. Pití vnímal jako účinný lék proti nudě, připadal si po něm mnohem odvázanější a vtipnější. A jeho rodiče? Ti byli v pohodě a díky bohu si ho moc nevšímali. Jenomže pak se to podělalo a přišel nevyhnutelný průšvih. Adam se nedobrovolně dostal do léčebny. Zde přísnému odvykacímu režimu zpočátku vzdoruje, setkává se s dalšími pacienty a s jejich životy poznamenanými alkoholovou závislostí. Negativní postoj k léčbě a v podstatě i k vlastnímu životu Adamovi vydrží do chvíle, než se sblíží s empatickým terapeutem. Nehostinné prostředí léčebny se pro Adama mění v útočiště a postupně se stává místem sebereflexe nedávné události, která nenávratně změnila jeho život.
-red-
foto/video: CinemArt © 2019