V nepojmenované slovenské vísce spáchá šestnáctiletý mladík sebevraždu. Brzy ovšem vyvstanou spekulace, že za tragédií může stát šikana a nezdravé nacionalistické tendence. Tato a další palčivá témata otevírá slovenský režisér Marko Škop ve svém druhém celovečerním hraném snímku Budiž světlo, který zaznamenal úspěch na letošním karlovarském festivalu, kde si odnesl cenu pro nejlepšího režiséra i herce.
Budiž světlo začíná v Německu, kam hlavní postava Milan dojíždí za prací, aby vydělal dostatek peněz pro svou manželku a tři děti. Úvodní scény navodí vánoční atmosféru sklonku roku, ovšem návrat do rodné vsi na Slovensku dobrou náladu rychle zkazí. Milan totiž zjišťuje, že do údajné sebevraždy šestnáctiletého mladíka je zapleten jeho nejstarší syn Adam. Ten se navíc stal členem organizace zvané Obrana, která zavání přehnaným nacionalismem.
Silný herecký výkon
Napětí vztahů
I přes jistá scenáristická zaváhání je Budiž světlo kvalitně zrežírovaná a skvěle zahraná variace na skutečné aktuální problémy. Svým finále film jen potvrzuje, jak akutní jsou ve společnosti projevy fobie a přílišné národní hrdosti. Nezbývá než doufat, aby se i v českém prostředí více filmů věnovalo podobným tématům a pomohlo tak naší společnosti otevřít oči ještě předtím, než – jako pro protagonisty tohoto snímku – bude pozdě.
- Režie - 80%80
- Scénář - 70%70
- Herci - 90%90
- Kamera - 70%70
- Hudba - 70%70
Budiž světlo (2019)
Slovenský snímek Budiž světlo se věnuje přesně těm aktuálním tématům, kterým by měl, a to především zhoubnému vlivu nacionalismu. Tato problematika totiž nehraje roli jen v nějakém pomyslném státním měřítku, ale zasahuje i nevratně do běžných životů. Právě to se režiséru Marku Škopovi povedlo zobrazit na příkladu jedné rodiny. Ač se film lehce zbytečně rozbíhá do nejrůznějších stran, stále si udržuje působivost a je podnětným přínosem slovenské, a potažmo i české, kinematografie.
foto/video: Asociace českých filmových klubů © 2019