Recenze: Sbohem, synu – křehká tragédie na pozadí politických přetřesů

Snímek Sbohem, synu sleduje osudy jednoho manželského páru v průběhu tří dekád na pozadí kulturních a politických změn čínské společnosti. Jak je patrné z názvu, ústředním motivem je vyrovnání se rodičů se ztrátou syna. Záběrem epický a pocitem intimní film se dá nejlépe shrnout oficiálním popiskem: Některá setkání jsou jen na chvíli, některá rozloučení mohou zabrat celý život.

Sbohem, synu (foto: Film Europe)

Režisér Wang Xiaoshuai, jenž náleží k tzv. šesté generaci čínských režisérů, není na poli světových festivalů žádným nováčkem. V roce 2001 si za svůj snímek Pekingské bicykly odnesl Velkou cenu poroty na Berlinale a v roce 2005 Cenu poroty pro film Šanghajské sny na festivalu v Cannes. Jeho nejnovější počin Sbohem, synu zase vynesl Stříbrné medvědy oběma představitelům hlavních rolí na letošním Berlinale.

Český trailer připravujeme

Sbohem, synu ukazuje na příkladu jedné rodiny robustní politické zásahy čínské vlády do každodenního života obyčejných lidí – od čínské kulturní revoluce 80. let minulého století až po problémy současného turbokapitalismu. Nejtíživější politické nařízení zde ovšem představuje politika jednoho dítěte, přičemž snímek ji zkoumá ze dvou úhlů. Krom nuceného potratu se zabývá i zpytováním svědomí těch, kteří se na propagaci a exekuci této politiky podílely. Sbohem, synu pak lze chápat jako obžalobu socialismu či dalších politických směrů a historických událostí, především se ale jedná o křehké rodinné drama.

Sbohem, synu (foto: Film Europe)

Zdrcení ze ztráty dítěte prostupuje téměř každou minutu tohoto tříhodinového eposu. Obtížnost tématu zde není reflektována melodramatem či přehnanými gesty, emoce jsou naopak sdělovány obrazy a tichem, během kterého je lidská tragedie spíše než slovy vyjádřena mlčením. Důležité scény jsou navíc občas nasnímány zpovzdálí, což se zprvu může jevit jako úmyslná distance prožitku. Kamera si několikrát hraje s rámováním a hloubkou obrazu, např. jedna sekvence zobrazující spolubydlení dvou rodin funguje tak, že kamera vždy zůstává na chodbě a skrz dveře nahlíží do jednotlivých pokojů, kde se odehrává děj. Podobně jako ve filmu Stvořeni pro lásku hongkongského režiséra Wong Kar-waie je potřeba tuto rámovací techniku vnímat ne jako zcizovací efekt, nýbrž vyjádření respektu a ponechání soukromí dramatům jednotlivých postav.

Sbohem, synu (foto: Film Europe)

Silně emotivní podívaná

Na celkovém pocitu důstojného přístupu k ústřednímu tématu má krom režiséra nemenší měrou zásluhu i ústřední herecké duo Jingchun Wang a Yong Mei. Jejich navenek umírněný projev v sobě skrývá obrovskou hloubku a činí z tohoto dramatu dojemnou záležitost. Sbohem, synu je pak především ve svých prvních dvou hodinách opravdu silnou a emotivně podmanivou podívanou, která bohužel ve třetí hodině lehce tratí na intenzitě. Málokterému filmu se ovšem daří tak nenuceně zachytit mix všednodennosti, tragédie a politické represe. Jedná se o čistý průnik epiky a intimity.

Film do českých kin vstoupí 14. listopadu.

  • Režie - 90%
    90
  • Scénář - 85%
    85
  • Herci - 90%
    90
  • Hudba - 75%
    75
  • Kamera - 85%
    85

Sbohem, synu (2019)

Tříhodinové tíživé drama o ztrátě dítěte zaujme především svou křehkostí a nevídaně přirozeným vykreslením běžného života. Obejde se bez manýrismu a patosu, a stejně tak nevnímá historii jako černobílé zjednodušení. I přestože Sbohem, synu detailně znázorňuje, že některé rány ani čas nezacelí, ponechává prostor k nadechnutí a naději.

85 %
Pavel Bárta, Totalfilm.cz
foto/video: Film Europe © 2019

Sbohem, synu
Di jiu tian chang
地久天长
Drama
Čína, 2019, 175 min
Premiéra: 14. 11. 2019 Film Europe
Režie: Xiaoshuai Wang
Scénář: Xiaoshuai Wang
Kamera: Hyeon-seok Kim
Hrají: Jingchun Wang, Yong Mei, Liya Ai, Xi Qi
Střih: Lee Chatametikool

%d blogerům se to líbí: