Nejlepší zahraniční filmy roku 2019 podle Totalfilmu

Máme tu opět žebříček nejlepších zahraničních filmů za uplynulý rok 2019. Výsledný žebříček ovlivnili členové a spolupracovníci redakce. Do výchozího seznamu bylo vybráno 60 filmů s výchozím hodnocením nad 60%. Redaktoři filmům udělovali známky od 1 do 10. Pokud některý z filmů daný redaktor neviděl, získal od něj automaticky průměrnou známku 5. Žebříček si můžete prohlédnout v následujícím přehledu nebo si ho pustit komentovaný v následujícím videu.

TOP 28 za rok 2019

#28
John Wick 3

Keanu Reeves se potřetí vrací jako super zabiják John Wick a po cestě za svým cílem se opět nezdráhá zneškodnit vše, co mu přijde pod ruku. John Wick 3 se kvalitativně navrací k původnímu filmu a po předcházejícím, ne tak zdařilém, dílu znamená příjemnou změnu. Znovu tak vyniká především na poli bojových scén – i za cenu přemíry násilí.

#27
Bitva u Midway

Roland Emmerich natočil plnokrevný válečný snímek držící se historických faktů. Diváky zachránil před nudou výtečným obsazením. Vše korunuje množstvím nepřepálené, smysluplné akce a minimem směšného patosu. Naštěstí to ani vzdáleně nepřipomíná Pearl Harbour.

#26
Zlo s lidskou tváří

Kvalitně natočený snímek s dokumentárním nádechem překvapí především doposud nejkomplexnějším výkonem Zaca Efrona. Navzdory ne zcela originálnímu pojetí upoutá svým ústředním tématem a položí nejednu nepříjemnou otázku. I přes krví nasáklou náturu zločinů Teda Bundyho se film zdráhá zobrazení násilí a obejde se téměř bez jediné kapky krve, což v rámci žánru představuje příjemnou změnu.

#25
Terminátor: Temný osud

Šesté pokračování Terminátora představuje reset celé série, protože se snaží napravit ne zrovna nejlepší dojem z posledních snímků. Dějově tak navazuje na druhý díl, přináší zpět známé postavy, ale naštěstí přidává i moderní pojetí především ženských postav. Temný osud vyniká hlavně zdařilými akčními sekvencemi, a i když nenabízí nic přelomového, rozhodně stojí za zhlédnutí.

#24
Shazam!

Je až udivující, jak si režisér David F. Sandberg po sérii hororů, které nedávno natočil, výborně poradil s komiksovou komedií. Na Shazamovi byste marně hledali nějaké zásadní kompromisy. Krom dobrého scénáře plného dobrých výchozích situací pro vtip, je tu také poměrně hutné množství dobře natočených akčních scén. Doplněno dobrým soundtrackem a ideální stopáží, je to zatím nejzábavnější komiksovka ze světa DC.

#23
Star Wars: Vzestup Skywalkera

Celou skywalkerovskou hvězdnou ságu se díky konečnému zásahu J. J. Abramse podařilo udržet pohromadě. Finále Star Wars má spád, místy vtip a někteří se i dojmou. Komponenty ideálního blockbusteru byly dodrženy, takže nakonec se dostavila trochu nečekaně, vzhledem ke kondici poslední trilogie – spokojenost.

#22
Výjimeční

Nejlepší film od tvůrců legendární komedie Nedotknutelní. Film nenápadně a naprosto adekvátně ukazuje na nekonečný soucit, trpělivost a nasazení těch, kteří se věnují práci ve zdravotnickém a sociálním sektoru. Na druhé straně hovoří také o nutnosti zdravého rozumu úředníků a dobře formulovaných zákonech, které se pak nemíjejí s nastalou realitou či konkrétní situací.

#21
Portrét dívky v plamenech

Portrét dívky v plamenech je nekonvenční kostýmní drama, které si zachovává historickou akurátnost a zároveň přidává i moderní přístup. Jedná se o romanci, která pro většinového diváka nemusí být lehce schůdná a může představovat výzvu pro jeho trpělivost. I přesto nebo snad právě proto jde ve finále o snímek, který je krásný a uspokojivý jako poslední tah štětce při dokončení zdařilého díla.

#20
Captain Marvel

Vynikající akční jízda se skvělou Brie Larson v hlavní roli. Zároveň nenásilně feministicky laděný a vůbec první snímek Marvelu s hlavní ženskou superhrdinkou. Captain Marvel je lehce přístupný film pro všechny, film který vládne napětím a humorem.

#19
Narušitel systému

Výborně vyprávěný příběh o dívce kterou provázejí záchvaty vzteku je plný mrazivých momentů, adrenalinových situací a hlubokých lidských emocí, do kterých se divák ponoří tak snadno, že to ani nepostřehne. Svým výkonem v něm září hlavní dětská hrdinka a absolutně si nezadá s výkony dospělých hereckých hvězd filmového světa. Narušitel systému je kvalitní a hodně hlasitý film, tak si ho nenechte ujít!

#18
Krvavá nevěsta

V této rodině musí nevěsta místo klidné a láskyplné svatební noci absolvovat holý boj o život. Svěží hororová komedie, která staví na dobrém scénáři, obsazení a je osvěžením značně vyčpělého vyvražďovacího žánru. Taková krvavější verze Jumanji…

#17
Bolest a sláva

Upřímnost si může režisér k divákovi dovolit pouze v případě, že je skutečně smířený, vyrovnaný, i když je konfrontován stárnutím. A vypadá to, že Almodóvar v takové fázi je. A tak mu pomyslně tleskáme a mám z něj srdečnou radost. Jeho rozjímavý snímek o stárnoucím režisérovi s Antoniem Banderasem v hlavní roli je určitě tím nejlepším, co režisér natočil za poslední roky.

#16
Spider-Man: Daleko od domova

Samozřejmě že jsme rádi, že na plátně Spidey brázdí mimo jiné i po vlastech českých. Ale i bez toho by se nám poslední film pavoučího muže líbil. Zábavná letní popcornovka, která trochu utlumila zjitřené emoce po Avengers: Endgame.

#15
Rocketman

Chtělo to jistě velkou dávku odvahy nechat o sobě vyprávět příběh se všemi propady i vrcholy. Sám Elton John je s výsledkem spokojen a hovoří až o brutální upřímnosti snímku. Výsledný snímek není čistou biografií. Připomíná spíš fotografii, kterou se někdo pokusil přemalovat na plátno, a docela vkusně. Taron Egerton je mimochodem jako zpěvák neuvěřitelně skvělý.

#14
Sbohem, synu

Tříhodinové tíživé drama o ztrátě dítěte zaujme především svou křehkostí a nevídaně přirozeným vykreslením běžného života. Obejde se bez manýrismu a patosu, a stejně tak nevnímá historii jako černobílé zjednodušení. I přestože Sbohem, synu detailně znázorňuje, že některé rány ani čas nezacelí, ponechává prostor k nadechnutí a naději.

#13
Matthias a Maxime

Nejnovější snímek Xaviera Dolana pokračuje ve šlépějích jeho předcházející tvorby, a to jak po tematické, tak i formální stránce. Oproti občasné přemrštěné vyumělkovanosti jeho jinak vysoce kvalitních filmů Matthias & Maxime funguje na bázi jednoduchosti. Nic nepředstírá a zobrazuje milostné vzplanutí v podobě, která rezonuje a okouzluje.

#12
Složka 64

Nejen dobře rozvržený scénář řadí Složku 64 na první místo filmových adaptací Adler-Olsenových knih. Jsou to také dobře napsané dialogy s výraznými a mnohdy úsměvnými pointami. Technická zručnost tvůrců filmu je samozřejmostí.
Detektivové Carl a Assad jsou právem jednou z nejoblíbenějších detektivních dvojic současnosti. Nechybí jim charisma a uvěřitelnost. Složka 64 je šperk mezi dobrými kriminálkami.

#11
Manželská historie

Manželská historie nepopisuje krásy svazku manželského, ale zabývá se zdlouhavým rozvodem ústřední dvojice. O tom, nakolik se režisér snímku inspiroval vlastním rozvodem, se může jen spekulovat. Co je ovšem nezpochybnitelné, jsou kvality filmu, který je upřímný, civilní a netlačí na pilu. Manželská historie zobrazuje rozvod ve snadno uvěřitelné podobě a s velkou dávkou empatie vůči oběma stranám, na čemž mají nemalou zásluhu i Scarlett Johansson a Adam Driver, kteří zde podávají jedny z nejlepších výkonů svých kariér.

#10
Toy Story 4: Příběh hraček

Toy Story 4 skvěle balancuje na hraně nostalgických vzpomínek pro dospělé a akční podívané pro nové dětské obecenstvo. Krom prvotřídní animace mixuje skvěle vykreslené postavy s propracovanějším příběhem, než by se na první pohled mohlo zdát. Výsledkem je výtečný animák přístupný snad všem věkovým kategoriím. Čtvrté pokračování této série dává jasně najevo, že jakýkoliv zub času či zastaralosti kovboj Woody a Buzz Rakeťák bez problému vytrhnou; a to stejně efektivně jako v roce 1995, ne-li ještě lépe.

 

#9
Irčan

Irčan je svým způsobem nostalgické ohlédnutí za dobou opravdových mužů a světem organizovaného zločinu minulého století v Americe (od Detroitu přes Chicago, Baltimore až po New Jersey). Scorseseho fanoušek tady dostane to, na co je u něj zvyklý. Už teď je to v mnoha ohledech klasika, k níž se diváci budou rádi vracet i za několik desítek let, stejně jako u většiny jeho filmů. Scorsese si totiž diváka umí získat právě svou zkušeností – a to jak filmařskou, tak životní, kterou umí přetavit do jednoduchých pravd.

#8
Avengers: Endgame

Avengers: Endgame uzavírá jednu obří kapitolu MCU a nechává spoustu prostoru spekulacím o budoucím vývoji tohoto superhrdinského impéria. Zároveň ovšem nastavuje laťku pro jakýkoliv další marvelovský kousek, potažmo i superhrdinské snímky obecně, proklatě vysoko. Především však potěší tím, že hrdě objímá svou mainstremovou náturu a těží z ní tak to nejlepší možné maximum. Jako blockbuster je film Endgame mimořádný; jako epická odysea pak přímo triumfální.

#7
Slunovrat

Slunovrat se mezi hororové snímky řadí spíše svou stupňující se znepokojivostí, než tím, že by spoléhal na prvoplánové děsivé scény. Krom precizní režie a mnohovrstevnatého scénáře se film vyznačuje silnou vizuální stránkou odkazující na skandinávskou folklorní idylu. Tomu všemu kraluje Florence Pugh svým doposud nejlepším hereckým výkonem.

#6
Tenkrát v Hollywoodu

Tenkrát v Hollywoodu sdružuje velké množství aspektů, které jsou typické pro Tarantinovu tvorbu – od ničím nepokryté lásky k filmu, přes popkulturní narážky, chytré dialogy a skvělou hudbu, až k povedeným hereckým výkonům. Co ovšem dominuje nad vším ostatním, je scénář, který zcela nečekaně a zdařile interpretuje historickou pravdu. Tarantino tak de facto poskytuje scenáristickou lekci a okatě dává najevo, že to, co mu zde projde, by rozhodně neprošlo, a potažmo ani nevyšlo, mnoha dalším režisérům.

#5
Parazit

Sociálně uvědomělý, nehorázně zábavný a nečekaně napínavý – takovými slovy a i mnoha dalšími superlativy by se dal popsat korejský film Parazit. Vyniká především bezchybným mícháním žánrů a skvělou hereckou sestavou. Snímek je navíc prvotřídní ukázkou toho, že divácká přístupnost a filmařská kvalita mohou koexistovat a nikoliv na sobě parazitovat.

#4
Ad Astra

Ad Astra je hvězdně obsazené a brilantně zahrané sci-fi drama galaktických rozměrů jak po stránce vizuální, tak i obsahové. Film umně mísí křehkou vazbu mezi otcem a synem s vesmírnou výpravou a perfektně zpracovanými efekty. Poskládáme-li jednotlivé části dohromady, Ad Astra tvoří úctyhodný celek, který má našlápnuto k tomu, aby se stal (nejen v rámci žánru) nezapomenutelným zážitkem.

 

#3
Le Mans ´66

Le Mans ´66 je výlet do benzínem provoněné nostalgie jednoho nádherného přátelství a pocta těm, kteří skrze vlastní vášeň a vytrvalost dokázali představy měnit v realitu. Přitom zároveň riskovali život při rychlosti vyšší než tři sta kilometrů za hodinu. Tu vnímá divák často z kabiny automobilu a jeho zážitek se tak jenom zvyšuje.

 

#2
Favoritka

Yorgos Lanthimos je jedním z nejoriginálnějších tvůrců současnosti, který systematicky pracuje na svém stylu. Ten dokáže přenést na kterýkoliv žánr, aniž by divák pochyboval o jeho rukopisu. Vždy s nepředstíraným klidem a soustředěným myšlením. Pod jeho vedením v sobě kterýkoliv herec nachází nové schopnosti, prohlubuje své kvality a nenásilně ze sebe díky tomu nechává vyhřeznout maximální přirozenost, citlivost i nepředvídatelnost. Jeho postavy z Favoritky by klidně mohly být součástí přítomnosti a nikdo by na nich nic nepoznal, a přitom je jejich jádro esencí historické doby. Favoritka má v sobě určitou univerzálnost a nadčasovost. Je to lidský a hravý film.

 

#1
Joker

Vítěz filmového festivalu v Benátkách sice nedostojí své pověsti revolučního snímku, ovšem díky svému přístupu, který jde proti zaběhlým hollywoodským konvencím, osvěžuje žánr komiksových filmů.
Joaquin Phoenix tu předvádí jeden z nejlepších a nejintenzivnějších výkonů své kariéry, za nějž by si zasloužil nejednu sošku, včetně té Oscarové. Vítězství by mu mohlo na tváři vykouzlit úsměv, snad jen o něco šťastnější a méně děsivý než ten Jokerův.
Před svou premiérou byl Joker nařčen z oslavy, ba přímo podněcování násilí, což ale ukazuje na nepochopení ze strany diváků. Co se násilí týče, Joker může být místy až nepříjemně explicitní a svou gradací značně znepokojivý, nicméně pokud je zrod zla vyveden v realistickém tónu, zaslouží si nebo de facto vyžaduje takové zacházení. Fakt, že se film zdráhá doslovného odsouzení a nechává prostor divákům na to, aby si sami interpretovali vývoj děje a hlavní postavy, je přesně to, za co by měl film oslavován a ne osočován.

-red-

%d blogerům se to líbí: