Nahé ženské tělo s extrémně výraznými křivkami, sensualita a přitom nenucenost, nad kterými září letní prázdninové slunce svádějící k lenošení a užívání dne po dni. Naproti tomu hledání sebe sama a upevňování vlastního přesvědčení stejně jako nesmělý pokus ochutnat ještě nepoznané. To všechno můžete najít ve snímku Bezstarostná dívka francouzské režisérky a scenáristky Rebeccy Zlotowski.
Je to její čtvrtý celovečerní film a v Cannes za něj získala i jednu z dílčích cen (Velká mezinárodní cena Společnosti autorů a dramatických skladatelů). Na scénáři spolupracovala kromě scenáristy Teddyho Lussi-Modesteho i s jednou z hlavních představitelek snímku Zahiou Dehar, která si zahrála dvadvacetiletou Sofii, jednu za sestřenek. Tou druhou je šestnáctiletá Naïma, kterou ztvárnila Mina Farid. Poté, co se delší dobu neviděly, společně prožívají léto v Cannes, kde mladší z nich žije s maminkou zaměstnanou jako pokojská v jednom z tamějších hotelů.
Francouzka s alžírskými kořeny Zahia Dehar nestojí před kamerou poprvé. Kromě herectví se věnuje především navrhování módy a spodního prádla. Do všeobecné známosti vešla ale díky aféře, která obletěla celý svět. Dvěma francouzským fotbalistům totiž údajně jako nezletilá poskytovala sexuální služby. Za sebou má také četné plastické operace, a tak se by se těžko dala najít vhodnější představitelka pro tuto roli, než je právě Dehar.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Zábava a nevázanost[/pullquote]Sofie, kterou hraje, dobře ví, jak se svým zevnějškem nakládat a jak přilákat na pozlátko mladosti a atraktivity bohaté muže ve středním věku, těžit z nich, dokud je to samotné těší a že jít o dům dál, když o ni ztratí zájem, je prostě součástí hry. Žádné romantické výlevy – jen zábava, radost, nevázanost a odvaha. Naïma je ale jiná – je to ostýchavá černovláska, která je v mnohém ještě dítě. Má ale svoje zásady, i když i v ní je spousta zvědavosti a učí se rozumět novým situacím, pocitům a postojům. Právě tím se pro diváka postupně stává mnohem zajímavější figurou než její sestřenka Sofie.
I když Naïma Sofii zbožňuje a vidí v ní určitý vzor, její osobní hodnoty jsou jiné. Zůstává až na určité pokusy tím ryzejším charakterem příběhu. A to ví i Phillipe (Benoît Magimel), který je nákupčím umění pro svého šéfa a kamaráda Andres (Nuno Lopes). Právě u nich na jachtě stráví děvčata několik dnů i nocí, a především Sofie si užívá příležitostí, které se jí tam nabízí. Stejně jako jsou povahově rozdílné sestřenky, jsou odlišní ve vnímání i Phillip a Andres.
Zlotowski se svým příběhem snaží ukázat, jak často prvoplánově funguje ženská fyzická krása speciálně na určitý typ mužů. Ukazuje také na vědomé jednání obou pohlaví a přidává nejzajímavější část – mladší sestřenku jako pozorovatelku celé situace, která zažívá něco naprosto nového. Uvádí je ale také do nepříjemných situací vedoucí k úvahám o morální stránce věci. Takovým momentem je třeba večeře mužů s přáteli a děvčaty v hotelu, kde Naïmiina maminka pracuje nebo když se na později na lodi ztratí cenný sběratelský kousek.
Režisérka svým stylizovaným snímkem nepohrdá životním postojem Sofie, ani nechce mentorovat. Ukazuje mládí těsně za hranicí dospělosti, které je bezstarostné, drzé, troufalé bez ostychu a někdy možná i trochu naivní. S kameramanem snímku Georges Lachaptois pracovala na tom, aby divák skutečně vnímal Sofii jako sexbombu, která smyslně kráčí v průsvitných šatičkách po přístavu nebo nechá provokativně hladového mladíka na pláži dotknout se jejího klínu přes plavky za komentáře, který dovede probudit představivost a zapůsobit nejenom na muže.
-
60%
-
55%
-
65%
-
65%
-
60%
Bezstarostná dívka (2019)
Bezstarostná dívka je moderní příběh, ve kterém se ale nakonec vlastně zase dozvíme jenom staré pravdy, na kterých stojí svět – že život je nutno žít, protože nic netrvá věčně a že to skutečné je očím sice neviditelné, ale o to více nás definuje.
foto/video: Film Europe © 2019