Recenze: Pattinson a Dafoe excelují v bizarním a brilantním Majáku

Jeden maják a dva jeho správci. Propad do šílenství, sexuální fantazie o mořských pannách a paraboly starořeckých mýtů. To vše se skrývá v Majáku; zvláštním, zvráceném a senzačním filmu, který lze v průběhu ledna zhlédnout ve vybraných kinech v Praze, Brně a Hradci Králové.

Willem Dafoe hraje zkušenostmi i větrem ošlehaného Thomase, dlouholetého správce majáku, ke kterému se na čtyři týdny přidává na zkušenou nováček Ephraim v podání Roberta Pattinsona. Zatímco se Ephraim věnuje fyzicky náročným a nepříjemným úkolům jako čištění vody znečištěné výkaly, či věčnému tahání uhlí a sudů s olejem, Thomas především pije, nadává a po nocích hlídá světlo majáku, ke kterému Ephraima za žádnou cenu nepustí. Toho však k sobě světlo volá jako nevysvětlitelná vyšší síla nebo primární pud. Vzájemná nedůvěra obou správců majáku se začne postupně měnit ve spirálu bláznovství a paranoie.

Maják je znamenitě podivný psychologický horor, jenž překypuje symbolikou. Tak jako k světlu majáku upínají zraky a naději zbloudilí mořeplavci, i pro Thomase a Ephraima představuje maják hypnotizující středobod jejich bytí. Racci tu jsou zase všudypřítomnou pochmurnou předzvěstí blížícího se neštěstí. Ze všeho nejvíc ovšem snímkem prostupují odkazy na řeckou mytologii. V postavě Willema Defoea se zračí jím vyřčený a sebe korunovaný bůh moří Poseidon. V případě Roberta Pattinsona na oplátku výborně funguje rámec příběhu Prométhea, a to především obrazově. Jeho fascinace světlem majáku se zrcadlí ve snaze Prométhea snést lidem oheň, čímž podobnosti tohoto mýtu rozhodně nekončí.

Snímkem se line i kuriózní erotické napětí. Jednou či dvakrát se nečekaně vyrojí mezi ústřední dvojicí, největšího prostoru se jí ovšem dostává v sexuálních fantaziích Ephraima. Ten najde zalíbení jak v sošce mořské panny, tak i ve vzrušivých vidinách této vodní bytosti vyvržené na břeh ostrova. Při větších spekulacích by se ostatně i samotné světlo majáku dalo interpretovat jako erotický podnět, o nějž se správci hašteří. Po většinu času je jejich vzájemná nevraživost napínavá, avšak místy nečekaně a nehorázně zábavná.

Robert Pattinson i Willem Dafoe jsou zde ve fenomenální formě. Dafoe je vizuálně jak vystřižený ze starých filmů a jeho manický výraz a všudypřítomná keramická dýmka z něj vytváří nevyzpytatelnou postavu. Pattinsonovo pozvolné pohlcení paranoiou je pak naprosto skvostné. Herectví obou dvou může místy působit až teatrálně, to je ovšem záměrné. Celkové pojetí snímku je totiž vlastně takovou hrou na starý film. Kvůli téměř čtvercovitému formátu a černobílému obrazu Maják skutečně vypadá jak zkušební film z počátku minulého století. Svým zacházením se zvoleným tématem je ovšem prudce moderní.

Maják je pozoruhodný film, který si zaslouží být vychutnán na plátnech kin. Tento snímek sice nevstupuje do běžné české distribuce, nicméně díky naléhání filmových fanoušků a úsilí nezávislých kin, na něj lze zajít během ledna. Neváhejte a na Maják se vydejte. Tak bizarní a brilantní zážitek se v tuzemských kinech často nevidí.

Pavel Bárta, Totalfilm.cz
foto/video: A24, Skupina kin Světozor, Bio Oko, Aero, Bio Central, Kino Scala © 2019