Na dokument Pro Samu syrské novinářky Waad Al-Kateab a britského režiséra Edwarda Wattse nyní můžete konečně vyrazit do kin. Film vešel do kin ve stejnou chvíli jako výtečný gruzínský kousek Země medu. Britský dokumentarista Watts už natočil více než dvacet filmů, v nichž zachycuje skutečné příběhy odvahy z různých koutů světa. Za svou práci získal řadu mezinárodních cen. Se Syřankou Waad začal spolupracovat díky jejímu angažmá pro Channel 4 News. Novinářka dokumentovala hrůzy Aleppa. Její zpravodajství bylo v Británii nejsledovanější.
Tento syrový snímek ze syrského Aleppa v obležení zaznamenala Waad deníkovou formou. Podle svých slov bývala nejdříve umíněnou a lehkomyslnou studentkou, jež se rozhodla to, co se kolem ní děje, natáčet nejprve na telefon a brzy také na kameru. Tehdy začaly protesty proti Assadovu režimu. Dohromady pak natočila přibližně tři tisíce hodin záznamu. Následná intimní výpověď v podobě dokumentu je adresovaná její dceři Samě, která se jí během obléhání Aleppa narodila a pro kterou válka a ohrožení byly to jediné, co od narození do batolecího věku poznala. Snímek Pro Samu je také zároveň zpráva celému světu o tom, jaké zločiny napáchal diktátor Bašár al-Asad na obyčejných civilistech.
Waad se tři měsíce po začátku obléhání Aleppa provdá za aktivistu, lékaře a už jednou ženatého Hamzu, který se rozhodl zůstat v Aleppu a založil tam nemocnici, v níž společně s dalšími přáteli pracuje. Waad bez přestávky natáčí dění kolem sebe. Situace se u ní nemění ale ani poté, co otěhotní a následně porodí holčičku Samu. Je to osobní zázrak uprostřed nekonečného konfliktu. Stejně tak v hlase vypravěčky Waad slyšíme určitý smutek nad tím, že ji přivedla na svět do takové doby.
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Šokující záběry[/pullquote]Připravte se na drsné a šokující záběry snímku z východní části města, která čelila bombardování, ostřelování. Křik, naříkání, výbuchy, prach, krev, záběry na chlapce, kterého jeho bratři přinesli mrtvého v naději na vzkříšení do nemocnice s visícím cárem masa místo ruky, naříkající matku, která se snaží probudit mrtvé dítě vábením na mateřské mléko nebo spílajícího otce, který se hroutí do náruče ženy u těla dospívající dívky, jež zemřela při jejich společném pokusu o útěk z města.
Rozbombardované město žije v módu, který si normální smrtelník neumí představit. Je to na jedné straně neustálý strach o život, tlak a pocit ohrožení, na druhé straně ale také silná touha nevzdat to a cítit alespoň občas normální život. Proto jsou pro Waad a Hamzu tak moc důležité i keře růží na zahradě jejich nově nakrátko nabytého domu nebo sníh, který pokryje náhle rozbořené město a utlumí zvuk.
Dokument kombinuje záběry z telefonu, kamery a také hojně používaného dronu, ze kterých si divák dokáže udělat obrázek o tom, v jak šíleném stavu se město nacházelo a že z něj v podstatě zůstaly jenom opuštěné obří hromady suti.
Waad a Hamza neúnavně pracují dál, i přesto, že přišli o mnohé kamarády. Waad natáčí a stará se o malou Samu, Hamza je téměř pořád v nemocnici. Už ne v té původní, která byla zničena, ale v nové. Tahle budova nebyla na žádné z map, a proto nehrozilo, že by byla cíleně vybombardována, jak se to stalo s dalšími osmi nemocnicemi ve východní části města. Když se útočí na nemocnice, láme to ducha, komentuje záběry Waad…
Autorka mluví a natáčí také děti svých kamarádů, se kterými se rodina druží – dva chlapci a jedna holčička. Jeden z chlapců prožívá hluboký smutek z toho, že z Aleppa odchází rodiny jeho kamarádů a že později mnoho z nich umírá – v suti nebo po zásahu raketou. Tak nevypadá dětství. A za vše mluví i moment, kdy si nejmladší holčička nechává od svého otce vyprávět příběh o zbořeném domě. Z pohledu diváka, který tento okamžik sleduje, je to lokální verze dětského hororu prohlubující zoufalství ze stavu věcí.
Waad je brzo těhotná podruhé. Situace s obléháním Aleppa se ale nezlepšuje. Naopak. Nakonec s manželem odvážejí z města pacienty z nemocnice a teprve potom společně s onou další rodinou opouštějí v noci město. Musí ale překonat několik státních kontrol, což v případě Hamzy, který mimo práci v nemocnici působil také jako zapálený aktivista a informoval svět o stavu v Aleppu, je právě teď v nebezpečné situaci. Jeho obličej se přece jenom mnohokrát objevil v médiích a může se stát, že ho ven z města nepustí, což by byl začátek rodinné katastrofy. Ale aspoň v tomto končí příběh dobře. Obě rodiny se dostanou z města pryč, Waad se zanedlouho stane podruhé matkou a svět uvidí její svědectví v podobě tohoto snímku…
-
85%
-
85%
-
85%
Pro Samu (2019)
Pro Samu v roce 2019 získal cenu Golden Eye v Cannes, stal se nejlepším dokumentem Filmových evropských cen, získal Cenu BAFTA a byl nominován na Oscary. Silný příběh plný drastických momentů nenechá diváka v klidu, a to je dobře.

foto/video: Artcam © 2020

For Sama
Dokumentární
Velká Británie, 2019, 95 min
Premiéra: (bude oznámeno) nyní na Aerovod a Dafilms online
Režie: Waad Al-Khateab, Edward Watts
Kamera: Waad Al-Khateab
Hudba: Nainita Desai
Producenti: Waad Al-Khateab
Střih: Chloe Lambourne, Simon McMahon