Oceňovaný japonský režisér Hirokazu Kore’eda, jenž za svůj předcházející snímek Zloději získal Zlatou palmu na mezinárodním filmovém festivalu v Cannes, poprvé ve své tvorbě opustil rodnou zemi i japonštinu. Natočil tak francouzsko-anglicky mluvený snímek s dvěma hvězdami francouzské kinematografie. Pro Kore’edu typicky křehký a umírněný rukopis tu ovšem funguje pouze zpola.
Pravda (foto Film Europe)
Francouzská filmová legenda Catherine Deneuve hraje smyšlenou ikonu francouzského filmu Fabienne Dangeville, které zrovna vychází její autobiografie. Při té příležitosti ji přijede navštívit i její dcera Lumir (Juliette Binoche), scenáristka žijící v New Yorku, se svým manželem Hankem (Ethan Hawke), průměrným seriálovým hercem, a jejich dcerkou. Jak lze vytušit z názvu snímku, ne vše, co Fabienne v knize píše, je čistá pravda. Na povrch tak začnou vyplouvat rodinné křivdy a konflikty.
Tvorba Hirokazy Kore’edy je prodchnuta všednodenností a vyplněna až zdánlivou obyčejností. Přesto sledování jeho filmů přináší silný zážitek. Kore’eda nebuduje své příběhy velkolepě, ale naopak s nimi zachází nadmíru jemně, a nenápadně se tak divákům zarývá pod kůži. V případě jeho nejnovějšího snímku Pravda však tento postup bohužel ubírá na intenzitě a výsledkem je utlumené, až mdlé drama.
Pravda (foto: Film Europe)
[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Šťavnatá Catherine[/pullquote]Šťavnatá role Fabienne je pro Catherine Deneuve naprosto ideální. Stárnoucí herecká velikánka Fabienne si nebere servítky, po většinu času všechny kolem sebe uráží nebo potupně stírá, a je až nesnesitelně egocentrická. Deneuve tato poloha naprosto sedne, přesto však dokáže Fabienne pomocí drobných gest a nuancí vtisknout lidskou tvář. Navzdory famózní Deneuve zůstává bohužel patrné, že by její výkon mohl být ještě o něco peprnější, pokud by jí to Kore’edův scénář a režie dovolily. Subtilnost Pravdy chvílemi hraničí s nudou a nelze si nepřát, aby byla temperamentnější, jako například snímky Pedra Almodóvara.
Pravda (foto: Film Europe)
[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Bez emocí[/pullquote]Vedlejší postavy působí jako zdařilé náčrty, avšak pozbývají emociální hloubku. Především Juliette Binoche je jako dcera Lumir až trestně nevyužita. Momenty, kdy Binoche sdílí obrazovku pouze s Deneuve, jsou přitom rovnítkem pro špičkové herectví. O to víc pak nedostatečný fokus na Binoche zamrzí. Určité dramatické momenty, ať už pozitivní či negativní, navíc balancují na hraně klišé a kýče. Navrch k tomu hudební podkres místy působí, jak kdyby byl vytržen z animovaných pohádek pro nejmladší publikum Studia Ghibli. Když se všechny tyto nezdařilé tahy střetnou, filmu zbytečně podráží nohy.
Kore’edův první pokus o nejaponsky mluvený snímek připomíná obdobné snahy hongkongského režiséra Wonga Kar-Waie. Ten po sérii kriticky veleúspěšných domácích snímků přišel s anglicky mluveným filmem Borůvkové noci, ve kterém sice taky pokračoval ve svém režijním stylu, ovšem již ne s grácií ale rozpačitě. Wong Kar-wai se pak raději vrátil na rodnou hroudu. Uvidíme, jakým směrem se dále vydá Kore’eda.
-
Režie - 65%65%
-
Scénář - 55%55%
-
Herci - 70%70%
-
Hudba - 50%50%
-
Kamera - 65%65%
Pravda (2020)
Snímek Pravda se sice nese v příjemném a vřelém tónu, stejnou měrou mu však schází něco podstatného a jednoduše i zajímavého. Ve své podstatě je Pravda naprosto přijatelným televizním rodinným dramatem na nedělní odpoledne – se vším dobrým i špatným, co tato definice obnáší.
foto/video: Film Europe © 2020
La Vérité??
真実??
Drama
Francie / Japonsko, 2019, 106 min
Premiéra: 24. 9. 2020 Film Europe
Režie: Hirokazu Kore’eda
Scénář: Hirokazu Kore’eda
Kamera: Eric Gautier
Hudba: Alexej Ajgi
Hrají: Catherine Deneuve, Juliette Binoche, Ethan Hawke, Ludivine Sagnier, Roger van Hool, Jackie Berroyer, Laurent Capelluto, Christian Crahay, Alain Libolt, Maya Sansa, Clémentine Grenier, Manon Clavel
