Recenze: Annette hraje na citlivou, grandiózní, leč místy i hluchou notu

Letošní filmový festival v Cannes odstartoval nejnovějším filmovým opusem francouzského režiséra Leose Caraxe. Zahajovací snímek festivalu mohli vidět i návštěvníci kin v Česku v rámci jeho unikátní premiéry, která se odehrála souběžně s francouzskou ceremonií. Odvážný i okázalý muzikál Annette je natolik ojedinělý, že má nepochybné předpoklady k tomu stát se kultovní záležitostí – se všemi plusy i mínusy.

Režisér Leos Carax sice nepatří k nejplodnějším režisérům (Annette je teprve sedmým snímkem od jeho celovečerní prvotiny Když chlapec potká dívku z roku 1984), svým nezaměnitelným stylem se i tak již zapsal do dějin kinematografie. Pro svůj nejnovější počin se spojil s americkým hudebním duem Sparks, aby jeho muzikálovou vizi vyplnili svou hudbou.

Annette sleduje stand-up komika Henryho (Adam Driver) a jeho vztah se světoznámou operní pěvkyní Ann (Marion Cotillard). Milostná idyla se ovšem začne rozpadat po narození jejich dcery Annette. Prostá zápletka se ve stylu zpracování rozhodně neodráží. Pelmel režisérských postupů a tonální všehochuť zpočátku může připomenout muzikálový klenot Moulin Rouge! Z Luhrmannovy žánrové směsice sice zpočátku mohla jít hlava kolem, nicméně čím hlouběji jsme se propadali do nešťastné lásky kurtizány Satine a pisálka Christiana, tím příjemněji nám v bizarním světě pařížské avantgardy bylo. Caraxův film působí tak trochu opačně. Zprvu svým excentrismem potěší, postupně však zájem začne upadat. Na vině může být přepálená stopáž nebo všudypřítomné Brechtovsky laděné zcizovací efekty. Právě ty podrývají jinak emočně laděné scény.

Filmem prostupuje pomyslná protiřečnost tragického příběhu a humorných vsuvek. Zábavná rovina funguje výborně například ve scéně porodu, kdy se z repetitivního „tlač, tlač“ a „dýchej, dýchej“ stává podivínský refrén. Smích však vyvolá i několik scén, jejichž účelem zjevně nebyl; například vyznávání lásky při orálním sexu působí přinejmenším lehce úsměvně. Nejrušivějším elementem je ovšem titulní postava Annette, jež je zde vyvedena v podobě ušaté panenky. Objevit se v temněji laděném filmu, mohla by s klidem konkurovat panence Chucky. Právě proto veškeré scény s Annette působí neorganicky; ba až rozpačitě.

Filmu kraluje Marion Cotillard coby krásná i nedosažitelná operní pěvkyně Ann. Ať již zpívá sama nebo mimikuje operní árie, je Cotillard fascinující – což ostatně vzhledem k její oscarové kreaci šansoniérky Edith Piaf není žádným překvapením. Adam Driver zvládá komickou fyzikalitu i psychologickou proměnu své postavy dobře, i když ne možná tak velkolepě, jak některé zahraniční ohlasy tvrdí. Jeho skalní fanoušci snad odpustí, ale jistá prkennost a plochost výrazu Driverovi zůstává stále stejná.

Snímek samotný je právě jako Driverův výkon; přes všechnu snaživost a exhibici se nelze ubránit dojmu, že mohl být ještě o půltón lepší.

Pavel Bárta, Totalfilm.cz
foto/video: Aerofilms © 2021