Milan Kundera: Do kin dorazil dokument o jednom ze světově nejznámějších českých spisovatelů

Filmový dokument o díle slavného spisovatele můžete od právě vidět v kinech. Jeho autory jsou režisér Miloslav Šmídmajer a střihač Jakub Vansa. Premiéra filmu Milan Kundera: Od Žertu k Bezvýznamnosti se uskutečnila 16. října v Paříži, kde Kundera od poloviny 70. let žije.

„Dokumentární film o Milanu Kunderovi obrací pozornost k pochopení díla a postojů slavného spisovatele,“ vysvětluje režisér snímku Miloslav Šmídmajer a dodává, že dvouznačný název filmu poukazuje na Kunderův první román a současně také na jeho poslední, nazvaný Slavnost bezvýznamnosti. „Typickým rysem Kunderovy tvorby je humor a ironie. Postupem času došel k názoru, že jediné důležité je samotné autorovo dílo,“ dodává ještě tvůrce.

Milan Kundera

Filmem provází student, který si vezme do hlavy, že získá pro svou závěrečnou práci na fakultě rozhovor s Milanem Kunderou. Přesto, že se všeobecně ví, že spisovatel léta žádná interview neposkytuje. Obrátí se však na Kunderovy přátele a postupně tak divák spolu s ním objevuje osobnost a myšlení jedinečného spisovatele. Jeho přátelé tvoří exkluzivní společnost. Na české straně se v dokumentu představí například dramatik Milan Uhde, herec Jiří Bartoška, dramatik, scenárista a novinář Karel Steigerwald či literární historik Jiří Brabec, na francouzské zase dramatička a spisovatelka Yasmina Reza, intelektuál Bernard Henri-Lévy, romanopisec Jean Claude Carrière nebo vydavatel Antoine Gallimard. Ve filmu se objeví i sám Kundera, ale pouze v záznamech francouzské televize a hlasově i z doby realizace filmu. Ta probíhala od jara roku 2018 do dubna 2021.

Dokument je poskládán kromě hovorů výše zmíněných aktérů i z archivních záběrů. Jsou v něm k vidění i fotografie od Václava Chocholy a objeví se i tolik signifikantní kresby Milana Kundery, které jsou dnes často používány pro titulní strany knih tohoto dnes dvaadevadesátiletého literáta.

Štáb dokumentu v Paříži

Šmídmajerovi se dle jeho předpokladů nepodařilo dostat svolení k tomu, aby Milana Kunderu mohl natočit, a už vůbec ne v rozhovoru. K tomu dodává. „Byl jsem u Kunderů pětkrát. Pak to bohužel zarazila koronavirová past.“ Režisér po celou dobu příprav a natáčení doufal, že si přece jenom získá takovou důvěru, že nakonec ke krátkému vystoupení před kamerou pan Kundera svolí. Jenže on je nemocný a jeho paní Věra k tomuto zbožnému přání jen dodala, že s kamerou už přišli pozdě. To si režisér vykládal, jakože ještě před pár lety by to bývalo možné bylo.

Pražská premiéra filmu

Nechuť k producírování se před kamerou a poskytování rozhovorů se kromě precizního dohledu nad vlastními literárními díly stalo symbolem Kundery. To režisér dokumentu komentuje takto: „Kundera je introvert. Nepotřebuje publicitu, neláká ho být viděn v médiích, naopak každé fotografování pro něj představuje stres, tak se mu vyhýbá. Jeho paní nám jasně řekla, že oba toužili po tom žít normální život, jako má třeba pekař. Jako literát přemýšlí o každém slově, o jeho přesném významu. Přepisoval vlastní díla, než je vydal. A další vydání často opět upravoval. V roce 1985 poskytl dva rozhovory, které ho přinutily už k žádným dalším nesvolit. Novináři totiž pozměnili význam slov, myšlenky. V dokumentu literární historik Jiří Brabec vzpomíná, že jednou dostal knihu z Francie vydanou česky v 68 Publishers. Po týdnu mu přišla obálka s kartičkou: Oprav si na straně xy toto slovo. Kundera byl důsledný, každému slovu dával mimořádný význam. Přibližnost vyjadřování nebo to, že si novinář přizpůsobí rozhovor a nenechá ho autorizovat, mu způsobovalo muka. Dosáhl výsadního postavení, že se jeho knihy vydávají, kupují a čtou po celém světě, aniž by musel být viděn v médiích.“

Miloslav Šmídmajer a Milan Uhde

Nakonec vznikly dvě verze filmu. Tvůrci byli v kontaktu s francouzskou Arte a po dohodě připravili tedy ještě kratší mezinárodní verzi. „Když jsme jim poslali první sestřih dokumentu, řekli, že je dlouhý, že oni potřebují jen 52 minut, nelíbí se jim motiv studenta, ani to, že věnujeme značnou část Kunderovi v Čechách. A hlavně to, že počítáme s poučeným divákem, zatímco oni potřebují, aby byl pro diváka, který sice slyšel Kunderovo jméno, ale nic o něm neví a nic od něj nečetl.“
připravila: Dagmar Šimková
zdroj: Gabriela Vágner
foto/video: Bio Illusion © 2021

%d blogerům se to líbí: