Recenze: Známí neznámí k osvědčené látce přistoupili velmi zručně a kompetentně

Známí neznámí jsou v souladu se svým názvem filmem známým i neznámým – tedy podle toho, zda jste viděli italskou předlohu Naprostí cizinci z roku 2016, dva roky stará Téměř dokonalá tajemství nebo jeden z dalších rekordních cca dvaceti regionálních remaků. V každém případě ovšem naše verze má svou hodnotu a ukazuje, že mají-li tuzemští filmaři v rukou silnou látku a námět, jsou schopni světových věcí.

Zápletka a ústřední koncept konverzačky o sdílení veškerých zpráv a hovorů během večeře party starých přátel je scenáristicky perfektním a univerzálně zajímavým námětem, na kterém naštěstí není při troše péče příliš co zkazit. Tvůrčí tým Známých neznámých tuto vděčnou látku, která se jim stala ideální výplní předloňského covidového léta, přepracoval do československého prostředí velmi zručně a kompetentně – především díky technicky precizní, krásné kameře či hravému soundtracku. Kéž by všechny projekty tak silně ovlivněné pandemií dopadaly takhle.

Chemie mezi postavami a herecké výkony jsou, pravda, zhruba do poloviny kapku rozkolísané a přednes některých replik působí podivně strojeně. Než si divák zvykne, zprvu kapku rušivě může působit i důsledné rozdělení českých a slovenských tváří, z nichž je ústřední partička seskládána. Někteří z našich sousedů jazyky střídají, jiní se drží své mateřštiny, další mluví celou dobu česky. Scénář do zdrojového materiálu zasahuje krom situování večera na Silvestra naprosto minimálně, film tedy tuto lingvistickou zajímavost nijak nekomentuje. Jako zpaměti naučené recitace navíc znějí některé hlasy ozývající se z telefonu, byť jejich původci jsou jinak velice šikovní dabéři.

Naštěstí však tyto menší nedostatky s ubíhající stopáží zcela zmizí, herci v kůžích svých postav a postupně se přiostřující atmosféře děje najdou svůj dech a v druhé polovině již jejich přátelské pošťuchování i hádky fungují bez škobrtání. Suverénně nejuvěřitelnější, nejpřirozenější a nejelegantnější je pak bezesporu Martin Hofmann, který skvěle zvládá jak dramatičtější polohy, tak nenucené komediální průpovídky.

Konec se, chvála bohu, drží břitké pointy originálu, namísto aby jej po vzoru německé verze rozmělňoval a relativizoval. Je dobře, že se scenárista Petr Jarchovský uchýlil jen k mírným lokalizacím některých hlášek a nemění na příběhu nic, co v něm tak dobře funguje.

  • Režie - 60%
    60
  • Scénář - 85%
    85
  • Kamera - 85%
    85
  • Hudba - 75%
    75
  • Herci - 70%
    70

Známí neznámí (2022)

Pojetím a propagací sice Známí neznámí přistupují ke geniální italské přeloze viditelně komerčněji, klamou tím ale tělem. V jádru jde o věrné, velmi precizní a formálně nadmíru zdařilé převyprávění geniálního původního scénáře, který si díky československým hercům svou cestu k širší veřejnosti zaslouží. Pokud jste Naprosté cizince neviděli, Známí neznámí vás nadchnou; a pokud originál znáte, vůbec se nebojte si jej milým tuzemským remakem připomenout.

75 %
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt© 2022

Známí neznámí
Komedie
Česko, 2021, 103 min
Režie: Zuzana Marianková
Scénář: Petr Jarchovský, Paolo Genovese (původní scénář), Paolo Costella (původní scénář)
Kamera: Peter Bencsík
Hudba: Slavo Solovic
Hrají: Táňa Pauhofová, Klára Issová, Martin Hofmann, Tomáš Měcháček, Tomáš Maštalír, Petra Polnišová, Anna Kadeřávková, Sväťo Malachovský
Produkce: Wanda Adamík Hrycová
Střih: Matej Beneš
Scénografie: Viera Dandová
Kostýmy: Alexandra Grusková