Nepřehlédněte

Pět zajímavostí o Amélii z Monmartru – francouzská kultovka se vrací do kin

I zdánlivě nestárnoucí klasice přibývá na věku. Bude to totiž již dvacet let, kdy na diváky kin upřela z plátna velké tmavé oči Amélie z Montmartru. Za tu dobu se bez pochyb zařadila na pomyslný seznam kultovních filmových děl, ať už pro svůj okouzlující humor či pohádkové prostředí známé pařížské čtvrti. Amélie má zkrátka šarm, který z ní dělá srdcovou záležitost.

Představitelka

Jen těžko si tento film představit bez Audrey Tautou a jejího zvídavého kukuče a úsměvu. Režisér Jean-Pierre Jeunet si v roli protagonistky původně představoval anglickou herečku Emily Watson, nakonec ovšem nešlo odhlédnout od toho, že francouzština není její rodný jazyk. Jeunet byl z tohoto důvodu ochotný scénář upravit, Watson přesto nakonec od projektu odešla, a tak se na scénu dostala právě Audrey.

monmartr

Idealistické exteriéry

Stejně neodmyslitelně k tomuto dílu patří prostředí Paříže, konkrétně historická čtvrť Montmartru – nehledě na to, že aby si mohla Amélie s platem servírky dovolit bydlet právě tam, je asi podobně nerealistické, jako bezchybný vzhled tamních ulic. Reálný Montmartre totiž neodpovídal režisérovým snovým představám, přesto se rozhodl pro natáčení v exteriéru. Z toho důvodu musely zmizet auta, graffiti, a reklamy byly nahrazeny expresionistickými plakáty. V post produkci byly dále záběry zabarveny sépiovým filtrem. Ve výsledku se při sledování ocitáme v teplými odstíny zbarvené Paříži, kde jakoby šedivé dny a znečištěná zákoutí neexistovaly. Jedině Amélie nám může nabídnout tento idealistický svět, který bychom v realitě našli leda v katalozích cestovních kanceláří. Jak ostatně zaznívá již v úvodu: „venkovní svět působí tak mrtvě, že Amélie raději o životě sní.“

amelie

Hudební prostituce

Zda je něco ještě slavnější než film samotný, je to jeho soundtrack. V tomto případě se jedná především o skladbu Comptine d’un autre été, l’après-midi Yanna Tiersena, která má na Spotify více než 340 milionů přehrání. Přinesla mu světovou slávu i uznání, skladatele ovšem tato skutečnost příliš netěší. Ačkoliv se může zdát, jako by hudbu složil přímo pro Amélii z Montmartru, není tomu tak. Režisér Jean-Pierre Jeunet s jeho souhlasem pouze vybral několik vhodných skladeb z Tiersenovy práce. Ten se později v několika rozhovorech vyjádřil, že kdyby mohl, už by znovu s využitím jeho hudby pro tento film nesouhlasil. Celou tuto skutečnost označil za „hudební prostituci,“ stejně jako se vymezil proti označení filmového skladatele a uvedl, že Amélie z Montmartru není jeho šálkem kávy.

amelie-kavarna

Kult

Skladatelovu nelibost ovšem sdílí málokdo. O úspěchu filmu vypovídají mnohá ocenění, která získal, jako třeba Evropskou filmovou cenu za nejlepší film či César za nejlepší film. K tomu se Amélie stala i nejvýdělečnějším francouzským filmem na americkém trhu s celkovým výdělkem přes 30 milionů dolarů. Z kavárny, kde Amélie pracuje, Café des Deux Moulins, se stala turistická atrakce, která se za svou spojitost s oblíbeným filmem vůbec nestydí – právě naopak, dokonce své crème brûlée pojmenovali právě po Amélii. Nemluvě o tom, kolik ve Francii, nebo třeba i v Anglii, po roce 2002 přibylo holčiček s tímto jménem.

cremebrule-amelie

Ať už se chystáte po Amélii pojmenovat svou budoucí dceru nebo ne, jistě oceníte příležitost připomenout si příhody této mladé ženy. Aerofilms totiž 14. dubna tuto kultovní záležitost po dvaceti letech vrací na plátno a i vy se tak můžete schovat před všedním životem do Améliina snového světa.

připravila Tereza Mažáriová
foto/video: Wikimedia, Aerofilms, France 3 Cinéma © 2022

%d blogerům se to líbí: