Spolu: Silný příběh rodiny s autistickým synem dojemně míchá drama s nadějí a komikou (recenze)

Michalovi táhne na třicet, kvůli poruše autistického spektra ale je jak desetiletý kluk v dospělém těle. Jeho máma žije jen pro něj, a vzhledem k jeho diagnóze tomu tak i vždycky bylo. Možná i proto se její dcera a Michalova sestra Tereza vždycky cítila být na druhé koleji. Když se po rozchodu s přítelem po letech vrátí domů, s malou radostí zjišťuje, že se tam ani po letech vůbec nic nezměnilo. Adaptace italské divadelní hry se Štěpánem Kozubem, Veronikou Žilkovou a Kamilou Janovičovou o těžce zkoušené rodině je plné složitých situací, nebojí se ale ani lehkosti a komiky a dovede být velmi emotivní.

Rivalové Kozub a Janovičová (foto: Bontonfilm)

[pullquote align=“left“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Pohled do života s diagnózou[/pullquote]Příběh je uvěřitelnou sondou do života rodin žijících s diagnózou ve svém středu, a řada diváků s podobnou nelehkou zkušeností pravděpodobně bude s filmem silně souznit. Pro ty ostatní Spolu může být zajímavou osvětou.

Laickým okem je Štěpán Kozub v roli autistického chlapce se zálibou v angličácích a nerozlámaných špagetách je naprosto přirozený. Dramatický výkon pochopitelně může lehce devalvovat množství skečů a komedií, ve kterých star divadla Mír pitvořivě ztvárňuje šišlavé joudy. Jeho pravidelní fanoušci možná mohou tak mít problém brát jej v roli vážně. Vyrazí-li ovšem na Spolu divák vzpomínkami na Votrubka ze Tří tygrů neovlivněný, nemá důvod nad Kozubovým výkonem uznale nepokývat.

Snadno si pak lze představit, že v budoucnu ostravský herec po vzoru Adama Sandlera a Jimma Carreyho ze svých obvyklejších groteskních poloh ve prospěch civilních a vážných rolí vystoupí úplně. V hororové Hraně zlomu ostatně ukázal, že na to má.

[pullquote align=“right“ cite=““ link=““ color=““ class=““ size=““]Rodinný film[/pullquote]Silný výkon podává i Veronika Žilková, jejíž vyčerpání a obětavost vůči filmovému synovi jsou emocionálním srdcem filmu. Ti dva mají jen sebe, jsou na sebe dojemně fixovaní a nečekaný návrat s odcizenou sestrou a dcerou vykolejí jejich pečlivě budovanou a křehkou rutinu.

Spolu obecně zaujme přesvědčivou psychologií postav, což nejlépe ilustruje Tereza v podání Kamily Janovičové, jejíž poměrně expresivní výkon nezapře divadelní background. Její postava se místy chová jako pořádná mrcha, scénáři se ale daří vykreslit komplexní pozadí jejího chování.

Ani scénář nezapře svou divadelní předlohu, většina scén se odehrává v neokázale snímaných kulisách jednoho bytu, v ústavu, kam se rodina pokusí Michala umístit, či třeba v Terezině kanceláři. Scény z ústřední telefonické firmy působí vykonstruovaně a neautenticky; stereotypní vyobrazení prostředí korporátního open-officu se zde pohybuje skoro až v parodických rovinách.

Když se věnuje rodině ve svém středu, je naštěstí film přesvědčivější. Některé emotivnější pasáže filmu nicméně sráží doslovná hudba, diktující divákovi, jak se přesně má cítit, aniž by nechala dýchat herecké výkony a situace ve scénáři. V praxi se tedy přesně v okamžiku, kdy se některá z postav začne rmoutit, na povel rozezní tklivé smyčce či klavírní melancholie. Při samostatném poslechu může být soundtrack fajn, jeho použití ve filmu ale působí mechanicky.

Jsou to ale jen formální výtky, které by neměly zastínit silný příběh a evidentní srdečnost, se kterou tvůrci k projektu přistupovali.

Spolu
Drama
Česko, 2022, 117 min
Premiéra: 29. 9. 2022, Bontonfilm
Režie: David Laňka, Martin Müller
Scénář: David Laňka, Martin Müller, Fabio Marra (divadelní hra)
Kamera: Václav Tlapák
Hudba: Sven Mikkelsen
Hrají: Štěpán Kozub, Veronika Žilková, Kamila Janovičová, Marek Němec, Kristýna Podzimková, Martina Babišová, Václav Kopta, Marianna Polyaková
Střih: Lenka Gmitrová
Zvuk: Tomáš Oramus, Anna Jesenská