Recenze: Evokativní drama, v němž je k lásce i ztrátě bolestně Blízko

Po režijním debutu Dívka o trans baleríně, přichází belgický režisér Lukas Dhont se svým druhým celovečerním snímkem Blízko o dvou třináctiletých chlapcích, jejichž vztah stojí na hraně přátelství a mladistvé romance. Čeští diváci už měli možnost snímek vidět na podzimním Festivalu francouzského filmu, nyní zajímavá novinka putuje do českých kin.

Blízko (foto: Artcam)

Nejlepší kamarádi Léo (Eden Dambrine) a Rémi (Gustav de Waele) jsou de facto nerozlučitelní. Krom neustálých projížděk na kole či stále ještě dětských bitevních her však spolu sdílí i intimnější chvíle. Spí spolu v jedné posteli a jsou si i fyzicky blízko – neustále se navzájem dotýkají rameny a opírají o sebe hlavy. U jejich spolužáků takováto neobvyklá vřelost mezi dvěma chlapci samozřejmě neprojde bez povšimnutí, a Léo a Rémi tak musí čelit jak homofobním posměškům, tak i přímým otázkám, zdali spolu chodí. V důsledku toho začne Léo Rémiho vytěsňovat ze svého života a raději začne trávit čas na ledě v machistickém prostředí školního hokejového týmu.

Film Blízko je v podstatě rozdělen na dvě části. První z nich empaticky nahlíží na vztah Léa a Rémiho a delikátně zachycuje jeho romantické podtóny. Druhá část pak mapuje jejich nečekaně srdcervoucí odloučení. Ač jsou obě části snímku zpracovány s maximální měrou citu, ta první přeci jen funguje o něco lépe. Režiséru a scenáristovi Dhontovi se daří evokativně zobrazit niterné tužby dvou dětí na prahu puberty. Nejde se ovšem ubránit dojmu, že zásadní zlom v ději je ve svém jádru jen narativní berličkou, díky níž se film může přesunout od jednoho tématu k druhému.

Blízko (foto: Artcam)

Debutující herci Eden Dambrine a Gustav de Waele propůjčují svým postavám správnou míru zranitelnosti a skvěle tak vyzdvihují ústřední téma queer lásky. Přestože vztah Léa a Rémiho není nikdy přesně pojmenován, či zaškatulkován, lze poměrně jasně odvodit, že Rémi alespoň podvědomě tuší, oč tu běží a do jisté míry je s tím i vcelku dospěle vyrovnaný. Oproti tomu Léo si svou případnou sexualitu neuvědomuje, nebo lépe řečeno nechce uvědomovat, a proto se tak raději přidá na stranu těch, kteří ho zahrnovali homofobními narážkami.

Snímek trefně podkresluje cyklus ročních období – výsadba sazenic na polích Léových rodičů, bujení poupat, rozpuk květů, následná sklizeň a zazimování. Film Blízko tak paralelně poukazuje na vzlety a pády, nerozlučnost i odloučení, a přirozenou protichůdnost pomíjivosti a cykličnost romantických citů.

  • Režie
  • Scénář
  • Herci
  • Hudba
  • Kamera

Blízko (2022)

Blízko je bolestným připomenutím toho, že bychom neměli brát své nejbližší jako samozřejmost. Na příkladu dvou chlapců film vypráví skrznaskrz smutný příběh o akceptaci a odmítnutí. Ač je snímek vyplněn záběry na běhající děti v rozkvetlých polích, připomíná spíše pohřební procesí linoucí se lučním kvítím. Jedná se o vizuálně krásnou podívanou, která ale zanechává tíživou stopu.


Pavel Bárta, Totalfilm.cz
foto/video: Artcam © 2022

Blízko
Close
Drama
Belgie / Nizozemsko / Francie, 2022, 105 min
Premiéra: 5. ledna 2023 Artcam
Režie: Lukas Dhont
Scénář: Lukas Dhont, Angelo Tijssens
Kamera: Frank van den Eeden
Hudba: Valentin Hadjadj
Hrají: Eden Dambrine, Gustav De Waele, Léa Drucker, Kevin Janssens, Émilie Dequenne, Igor van Dessel