Téma: Asterix a Obelix popáté míří do kin, Galové ale zatápějí Césarovi už přes 60 let

Přibližně okolo roku 50 před Kristem vládla celé zemi, kterou dnes nazýváme Francie, pevnou rukou římská říše. Až na jednu jedinou vesničku u pobřeží. Podobný úvod najdeme prakticky v každém z příběhů o mazaném a statečném Galovi Asterixovi a jeho objemném příteli Obelixovi. Za mořem se tato dvojice možná nikdy neuchytila, u nás v Evropě se ale jedná o zcela kultovní záležitost, na níž vyrostly celé generace. V jaké formě ale nebojácné Galy nadopované kouzelným nápojem znáte, to už se může lišit od člověka k člověku. Existují už totiž více než 60 let ve všech možných médiích a nový snímek Asterix a Obelix: Říše středu, který zamíří do kin 2. února, je pouze nejnovějším dílkem pořádně velké mozaiky.

uderzo-goscinny

Uderzo a Goscini na archivním snímku (foto: Forbes)

Tuto mozaiku začal koncem 50. letech minulého století dávat dohromady francouzský autor René Goscinny. Jeho jméno znala celá Francie dávno předtím, než se mu vůbec začal v hlavě rodit nápad na bitky mezi Galy a Římany. Ještě před Asterixem se totiž proslavil svými knihami o Mikulášových patáliích a také spoustou komiksových příběhů.

V roce 1959 založil vlastní časopis jménem Pilote, kde společně s mnoha ostatními umělci publikoval krátké komiksové hříčky. Hned v prvním čísle si přizval svého dlouholetého kreslíře a přítele Alberta Uderza a společně Asterixe v rámci časopisu odstartovali. Nápad jim prý v hlavě vykvetl během asi dvouhodinového záchvatu smíchu a jednalo se pro ně spíše o srandičku.

Goscinny chtěl, aby Asterix nebyl prvoplánovým hrdinou, ale spíše pomenším chytrolínem, který se z problémů vysekává nejdříve hlavou, až poté pěstmi. Underzo se ale těšil na kreslení velkého bojovníka, prosadil si tedy Asterixova kamaráda, který jeho chytrost vyrovná zase silou a váhou. A na světě byl Obelix.

Kreslení Galové v komiksech řádí už 60 let (foto: archiv)

Navzdory odlehčeného přístupu od autorů se ale kníratý Gal s kouzelným lektvarem a tlustým parťákem uchytil prakticky okamžitě a jeho popularita rychle rostla. O dva roky později tedy Goscinny ze svých příběhů sestavil první knihu a s každým uplynulým rokem to dělal znova a znova. Během pár let se tak dostal z 6000 prodaných kopií na více než milion a z Asterixe se stal fenomén. S takovými číslo bylo samozřejmě jen otázkou času, kdy se Galové podívají i do kina. V šedesátých letech by ovšem hraná adaptace byla prakticky nemožná. Až téměř do přelomu tisíciletí měly tedy Asterixovi filmové příběhy kreslenou podobu. Na kvalitě mu to ale neubralo.

První hodinový animák Asterix a Galové byl původně zamýšlen pro televizi a na pohled je to poznat. Goscinny a Uderzo se na něm také nijak nepodíleli. Přesto si ale v kinech nevedl špatně. Ještě než se pokračování stihlo odrazit od země, oba autoři se rozhodli dohlédnout na něj z větší blízkosti a nakonec je i sami zrežírovali. Vznikla tak vtipná adaptace příběhu Asterix a Kleopatru, na kterou následně Goscinny a Uderzo navázali neméně povedenými 12 úkoly pro Asterixe, pro něž dokonce napsali zcela nový příběh. I po jejich odchodu ale animované filmy vznikaly dál a po roce 2018, kdy se v kinech promítal nejnovější přírůstek Asterix a tajemství kouzelného lektvaru, čítá série už deset dílů.

Asterix a tajemství kouzelného lektvaru (foto: Bioscop)

V roce 1999 se ale technologie konečně vyšplhala na takovou úroveň, že bylo možné galské příběhy převést do hraného formátu. Nebylo to samozřejmě nic levného. Z prvního filmu jednoduše pojmenovaného Asterix a Obelix se vyklubal ve své době nejdražší francouzský film a hlavní role ztvárnily tamější hvězdy Christian Clavier a Gérard Depardieu. Film se ale v kinech bohatě zaplatil.

Pokračování s podtitulem Mise Kleopatra si pozici nejdražšího francouzského filmu zabralo pro sebe, zároveň se ovšem mohlo chlubit i prvenstvím ve francouzských tržbách. Oba snímky byly diváky vřele přijaty a dodnes mají novější díly problém vyrovnat se jim. Třetí díl měl dokonce problémy, než se kamery poprvé roztočily.

Asterix a Obelix: Mise Kleopatra (foto: archiv)

S námětem na trojku totiž přišel dlouholetý kamarád Christiana Claviera Gérard Jugnot. Oba herci spolu dlouhá léta hrávali v divadle a do třetího dílu hodlali obsadit spoustu svých dalších přátel a známých. Albert Uderzo ale s tímto nápadem striktně nesouhlasil a tvrdil, že nápady, které mu Jugnot předestíral, se daleko více podobaly jedné z jeho divadelních her, než Asterixovi. Když tedy Jugnot od projektu odešel a našel se nový režisér, Clavier se rozhodl přítele následovat. Nakonec se tedy do kin dostal Asterix a Olympijské hry, kde se role ujal málo známý Clovis Cornillac. Tržby sice dopadly solidně, kvalitou a vtipem se ale trojka svým předchůdcům nevyrovnala.

Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva, zdaleka nejhůře přijatý film z roku 2012, se pokusil namixovat dva slavné příběhy o záchraně Británie a boji s Vikingy. Dopadlo to ale spíše jako nedopečený mišmaš. Role Asterixe byla navíc znova přeobsazena, přičemž Clavierova verze postavy zůstává podle mnohých tou zdaleka nejlepší.

asterix-ve-sluzbach-jejiho-velicenstva

Asterix a Obelix: Ve službách jejího veličenstva (foto: archiv)

Pokračování s podtitulem Mise Kleopatra si titul nejdražšího francouzského filmu zabralo pro sebe, zároveň se ovšem mohlo chlubit i prvenstvím ve francouzských tržbách. Asterix a Obelix se tak osvědčili jako nová filmová série a na úspěch prvních dvou snímků následně navázaly ještě Asterix a Olympijské hry a Asterix a Obelix ve službách Jejího Veličenstva.

V nejnovějším filmu Asterix a Obelix: Říše středu se dvojice hrdinů vydá pro změnu do starověké Číny, aby pomohli získat svržené princezně zpátky její císařství. Do rolí obou hrdinů poprvé vklouznou zcela noví herci. Christian Clavier sérii opustil již po Misi Kleopatra, Gérard Depardieu se coby Obelix ale držel až do roku 2012, kdy se Galové do kina v hrané podobě podívali naposledy. Doufejme tedy, že novým představitelům role padnou. Do kin zamíří Říše středu od 2. února.

Petr Schön, Totalfilm.cz
foto/video: archiv, Bioscop, Forbes © 2023