Na úspěch Blue Beetla by si asi ještě před pár dny vsadil málokdo. Do kin vstupuje jen pár týdnů po kasovním průšvihu Flashe a těsně před restartem celého filmového universa DC. V Hollywoodu zuří stávka komplikující jeho propagaci. Únava superhrdinskými filmy a velkými franšízami se skloňuje ve všech filmových médiích a ve všech pádech. O to překvapivější je, jak fajn komiksovou oddychovkou výsledek nakonec je.
Filmové DC je už pár let pěkný bordel a plánovaný restart Jamese Gunna do jeho universa zatím moc řádu nevnáší. V tuhle chvíli kvůli řadě protichůdných oznámení nikdo přesně neví, kde přesně nová série začíná a končí nebo která postava vlastně už je jeho součástí. A do toho dorazil Blue Beetle, hrdina řadovým divákům v podstatě neznámý, nápadně ale připomínající konkurenčního Spider-Mana, Deadpoola a Iron Mana zároveň. Ten měl původně podobně jako Batwoman zamířit na televizní obrazovky; zatímco hotový netopýří spin-off se ale studio rozhodlo vyhodit do koše, puberťák v modrém brnění zamířil na plátna. Nový šéf DC James Gunn ho vzápětí označil jako prvního hrdinu restartovaného universa, navzdory tomu, že to má oficiálně začít až za pár let s rebootovaným Supermanem. Prase aby se v tom vyznalo.
Dobrá zpráva ale je, že tohle všechno vám může být při sledování výsledného filmu a podivování se nad tím, jak dobře vlastně vzhledem k okolnostem dopadl, zcela šumafuk. Blue Beetle totiž příběhově stojí zcela na vlastních nohou a je osvěžující, že k jeho vychutnání nemusíte vidět žádný jiný komiks. Paradoxně vlastně platí, že čím méně jste jich za poslední dvě dekády viděli, tím spíš vás bude bavit.
Jsme ve sluncem zalitém Palmera City, supermoderní neonové metropoli, ve které se ale čím dál víc rozevírají socioekonomické nůžky a kde chudší rodiny živoří na chudinských předměstích, zatímco jim všemocná korporace ztrojnásobuje nájem. To potkalo i rodinu Jaimeho Reyese, mexického přistěhovalce, který navzdory čerstvému titulu z vysoké nemůže zavadit o slušnou práci. Shodou okolností se pak připlete k tajuplnému hmyzímu artefaktu z vesmíru, který mu propůjčí nevídané superschopnosti. Budou se mu hodit, protože než se naděje, místo každodenních problémů a prvních lásek bude muset řešit padoucha, jehož schopnosti se těm jeho nápadně podobají.
Ano, Blue Beetle už při čtení synopse působí jako sbírka žánrových klišé, která spoléhá na funkční, ale tisíckrát viděné prvky. Bez motivačních proslovů mrtvých milovaných či záporáků, kteří jsou v podstatě hrdinovou zlou verzí a vykřikují floskule typu „Nic lepšího neumíš?“ bychom se, pravda, už vážně obešli. Stejně tak se přejedly některé infantilní vtípky, přiblblé gadgety a napůl zničená maska hrdiny ve scénách, kdy přijímá svou hrdinskou identitu.
U sledování Jaimeyho dobrodružství si ale několikrát pomyslíte, že sice sledujete film jak vytržený z roku 2010, překvapivě to ale není vždy na škodu. Blue Beetle připomíná filmy první fáze konkurenčního Marvelu, kdy nebylo potřeba nakoukávat hodiny obsahu, abyste se orientovali. Dostali jste fajn jednohubku se sympatickým hrdinou a příslibem, že se s ním v případě úspěchu potkáte v některém z budoucích projektů, a to vám stačilo. Tady to stačí taky.
Samotná akce vás na zadek neposadí, jde o žánrový standard, kterému pomáhá občasná hravost, s jakou modrý skarab Jaimemu umožňuje vytvořit v podstatě jakoukoli zbraň, co si dovede představit. Jeho představivost bohužel ale není kdovíjaká, většinou tedy zůstane u mečů a různých paprskometů. Stejně tak by stála za prozkoumání schíza z toho, že neoddělitelnou součástí jeho každodennosti navždy bude zvláštní ženský hlas v jeho hlavě, na to ale ve filmu čas nezbyl. Třeba příště, bude-li nějaké příště.
Pochvalu si zaslouží i řízný sound design, syntezátorový soundtrack a překvapivě CGI, už jen za to, že nesklouzává ke gumovým ohavnostem, jejichž synonymem se nedávno stal Flash. Vzhledem k tomu, že Beetle byl původně ve vývoji pro televizi a Flash vznikal násobně déle a dráž, je to s podivem.
Se snahou, aby si diváci hrdiny Blue Beetla zamilovali, tvůrci místy tlačí na pilu pomocí nuceně cool momentů a nuceně vtipných hlášek. Tomu, aby vám skutečně přirostli k srdci, ale brání poněkud toporné herectví a vyloženě nesmyslná rozhodnutí, které postavám scénář místy přisuzuje. Přesto se musí nechat, že právě péče o ně a důraz na jejich rodinnou srdečnost filmu dodává jistou jiskru. Že tady nejde jen o výbušnou superhrdinskou řachandu ostatně ukazuje už fakt, že před nástupem modrého obleku na scénu s Jaimeho blízkými a jejich světskými starostmi strávíme celých čtyřicet minut. Celková stopáž díky tomu sice nabobtnala nad dvě hodiny, ale nevadí to. Blue Beetle je sice předvídatelný, nudit se u něj ale určitě nebudete.
Blue Beetle (2023) Blue Beetla táhnou dolů žánrová klišé, která se ohrála už před lety; přesto jde o neurážející popcornovou jednohubku, u které si zavzpomínáte na jednodušší komiksové časy.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: © Vertical Entertainment 2023
Blue Beetle
Akční / Dobrodružný / Sci-Fi
USA, 2023, 127 min
Premiéra: 17. 8. 2023 Vertical Ent.
Režie: Angel Manuel Soto
Scénář: Gareth Dunnet-Alcocer
Kamera: Pawel Pogorzelski
Hudba: The Haxan Cloak
Hrají: Xolo Maridueña, Adriana Barraza, Damián Alcázar, Raoul Max Trujillo, Susan Sarandon, George Lopez, Elpidia Carrillo, Belissa Escobedo
Produkce: John Rickard, Zev Foreman
Střih: Craig Alpert
Zvuk: Andrew DeCristofaro
Scénografie: Jon Billington, Jennifer M. Gentile
Masky: Jacqueline D. Bell
Kostýmy: Mayes C. Rubeo
