Režisér David Jařab natočil snímek Hadí plyn inspirovaný ikonickou novelou Josepha Conrada Srdce temnoty jako filmovou odyseu o cestě do temnoty lidské duše. Snímek, který je aktuálně k videní na Letní filmové škole a do běžné distribuce se dostane na podzim, vypráví příběh Roberta Kleina, který opouští ve Francii svou partnerku Saadu, aby se vrátil zpět do Prahy a později hledal svého nevlastního bratra kdesi na Balkáně. Je poháněn intuicí, která ho žene do míst, kde Evropa ztrácí svoje kontury a propadá se do své koloniální minulosti rámované xenofobní současností. Robert Klein je nucen přemýšlet o sobě, svém vztahu k násilí, sexu i jinakosti kultur. Snaží se porozumět svému „já“ a posléze přijmout i jeho temnou stránkou. Mrkněte na video s režisérem a Stanislavem Majerem, představitelem hlavní role, kde vysvětlují způsob, jak k adaptované knize přistupovali.
Scénář k filmu si napsal David Jařab sám, coby respektovaný divadelní režisér tuto látku již dříve zpracoval do podoby úspěšné divadelní inscenace, považované za jedno z vrcholných děl poslední sezony Pražského komorního divadla v divadle Komedie. V případě filmové podoby Hadího plynu se ovšem nejedná o převedení divadelní verze na plátno, nýbrž o svébytnou adaptaci originálního literárního textu pro film. Děj snímku je posunut do současnosti a hrdinova cesta nemíří ze západní Evropy do nitra Afriky, nýbrž z Prahy na divoký Balkán.
Hadí plyn na Finále Plzeň:
26.9.2023, 14:30, Kinosál, Měšťanská beseda
„Hledání plynu v zakázané oblasti, stejně jako konfrontace s uprchlíky z Afriky, kteří hledají v Evropě nové místo pro život, jsou na první pohled absurdní, ale stejně tak hluboce aktuální a reálné,“ vysvětluje režisér. „V předloze proniká bílý muž do nitra černého kontinentu, aby si ho podrobil a zároveň se ponořil do jeho neproniknutelné temnoty. V nové interpretaci se situace otáčí a Afrika přichází na bílý kontinent, aby vyvolávala v lidech různé odezvy: strach, nenávist, pohrdání, ale i sebeuvědomění. Uprostřed neproniknutelné přírody se střetává koloniální koncept bohorovného šíření kultury a světla s pragmatickým odporem k jakémukoliv prolínaní nesourodých kultur.“
Výsledkem je filmové podobenství o cestě do uzavřené oblasti na hranici mezi orientálním a okcidentálním světem, do nitra emocionální paměti a temných zákoutí lidské mysli, do míst, kde na sebe naráží lidská potřeba podvolit si přírodu, vysát ji a ulovit vše živé v ní, do míst, kde už neplatí civilizovaná pravidla a realita osciluje mezi racionalitou a snem. Podobenství o vlastních obavách z násilí, o hledání vlastního vztahu k lásce a sexualitě, o ochotě najít pochopení rozlišovat mezi uprchlíky a vetřelci.
V běžných kinech jej uvidíte 28. září.
-red-
zdroj: Petr Slavík
foto/video: Totalfilm Media, CinemArt © 2023
