Občas se vám do zhlédnutí filmu nechce, jakkoli vás jeho tématika a trailery zaujmou. Tušíte totiž, že vás pořádně emocionálně rozloží. V případě Tancuj Matyldo to tušíte velmi správně. Příběh volně inspirovaný osobní zkušeností scenáristky a producentky Nataši Slavíkové, která jeho prostřednictvím chtěla upozornit na obtíže spojené s péčí o milovanou osobu s Alzheimerovou chorobou, vypráví o přísném workoholikovi s tváří Karla Rodena. Před lety se odcizil se svou extravagantní matkou v podání Reginy Rezlové, bývalou umělkyní, kterou s odstupem oslovuje Matyldo a na pravidelnou návštěvu u ní se nijak zvlášť netěší. Okolnosti a osud mu ji ale přivanou až domů, kde celou rodinu tváří v tvář její postupující nemoci čekají dost těžké chvíle.
Že film nebude suchou osvětovou učebnicí mělo dávat tušit už angažmá hereckých es v hlavních rolích a špičkových tvůrců v zákulisí. Naplno to potvrzuje už první scéna, kdy v jediném záběru sleduje kamera Martina Štrby svého hrdinu v dost nepříjemné pracovní situaci, a divák se s ním v bravurně zrežírované sekvenci postupně seznamuje.
Karel Roden v Tancuj Matyldo (foto: Bontonfilm)
Sousloví „herecký koncert“ se ve filmových recenzích skloňuje přespříliš často, nicméně pokud chcete jeden učebnicový zažít, Tancuj Matyldo je k tomu ideálním kandidátem. Byť se Karel Roden většinou filmu při zpětném pohledu vlastně převážně prokřičí, v několika tichých scénách prostor dostane i jeho subtilnější herectví. V obou případech je v jeho projevu ale naprosto všechno. Vztek, frustrace, únava, prosba o pomoc. Na výsledku je dost znát, jak moc v herci celá látka asi při hraní musela rezonovat.
Proti němu vůbec poprvé před kamerou stojí jeho kantorka z DAMU Regina Rázlová. Je škoda, že se tato matadorka v posledních letech na plátně neobjevovala častěji, protože odlehčené babičkovské momenty i bolest při ztrácení sebe sama ztvárňuje s nebývalou jiskrou, silou i noblesou.
Výsledkem je nesmírně emotivní a naprosto věrohodné ztvárnění bolavě křehkého vztahu syna a matky, která už má v životě jenom vzpomínky, a i o ty přichází. Nikdo obeznámený s jejich kariérami asi nečekal nic jiného než bravuru, i v tomto kontextu je ale jejich výkon nebývale silný. Když na sebe ti dva ve filmu zoufale křičí, je v tom autentická bolest. A nedívá se na to snadno.
Regina Rázlová v Tancuj Matyldo (foto: Bontonfilm)
Scénář je nepochybně silný v tom, jak jsou jeho hrdinové prokreslenými, uvěřitelnými, nedokonalými, plastickými charaktery. Kapku mohou zadrhnout snad jen některé scény s vedlejšími mladšími hrdiny, kteří se poněkud stereotypně schází v jednom klubu, hulí trávu a, protože scénář to potřebuje k jednomu ze svých konfliktů, čtou u toho bulvár. Nutno ale podotknout, že linka s průšvihářským synem hlavního hrdiny má v celém příběhu své cenné místo a teprve jednadvacetiletý Antonio Šoposki v jeho roli si vedle hereckých legend ostudu ani v nejmenším nedělá.
Kromě vztahu se synem hrdinovi přidělává vrásky i práce exekutora. V první polovině filmu nemusí být zcela jasné, proč morální aspekt téhle práce dostává ve scénáři tolik prostoru. Jak stopáž plyne, tahle juxtapozice ale začne dávat větší a větší smysl. Postupně totiž vyplyne, že podobně jako jeho napjatý vztah se synem odráží jeho napjatý vztahu s matkou, tak jeho pevnou a k práci potřebnou vírou v instituce a řád otřese, když se s nimi setká z druhé strany, z pozice zoufalého a bezradného klienta.
Antonio Šoposki v Tancuj Matyldo (foto. Bontonfilm)
Z toho všeho by se mohlo zdát, že Tancuj Matyldo je neúnosná depka, a mimochodem, trochu depky gratis ke všem těm útrapám s matkou dostanete, jste-li pejskař. Ve filmu se ale najde i spousta katarze a jemného humoru. Jednotlivé situace s postupně víc a víc blbnoucí matkou a babičkou v sobě místy nesou citlivou tragikomiku, jako když připraví jahodové knedlíky bez jahod, trucuje, případně se chystá telefonovat dávno zesnulým kolegům umělcům. Za vaším úsměvem možná zůstane trocha smutku, usmívat se ale u filmu budete často.
Karel Roden v Tancuj Matyldo (foto: Bontonfilm)
Je pravda, že příběh se odvíjí asi zhruba tak, jak si při nákupu lístku na film o Alzheimerem trpícím mamince představujete. Film poukazuje na problémy spojené s nelehkou péčí o podobné pacienty, obrovské emoční vypjetí v takové situaci či dilemata spojená s umístěním do pečovatelských domů. Nejsou to lehká témata, vždyť právě vzpomínky jsou tím, díky čemu jsme, kým jsme. Provedení a forma filmového zamyšlení o nich se ale v tomhle případě povedla na jedničku.
Když tahle horská dráha emocí dojede do cílové rovinky a ozve se očekávané a tolik opožděné „maminko,“ hodně to bolí. Jste za to ale spolu s hlavním hrdinou vlastně rádi.
-
Režie
-
Scénář
-
Kamera
-
Hudba
-
Herci
Tancuj Matyldo (2023)
Tancuj Matyldo je horskou dráhou, která z vás vymáčkne nebývalé množství nebývale silných emocí, které s vámi zůstanou ještě dlouho po titulcích. Směřování příběhu o odcizeném synovi a matce trpící Alzheimerovou chorobou se sice odvíjí přesně tak, jak čekáte, formálně jde ale o tak bravurně zvládnutou záležitost, že to ani nevadí. Sledovat ho možná místy dost bolí, poselství o tom, že navzdory všem obtížím a pádům je potřeba tančit až do konce, za to ale stojí.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: © Bontonfilm 2023
Tancuj Matyldo
Drama / Komedie
Česko, 2023, 100 min
Premiéra: 30.11.2023 Bontonfilm
Režie: Petr Slavík
Scénář: Nataša Slavíková, Petr Slavík
Kamera: Martin Štrba
Hrají: Karel Roden, Regina Rázlová, Antonio Šoposki, Zuzana Kanócz, Simona Postlerová
Produkce: Nataša Slavíková
Masky: Andrea McDonald
Kostýmy: Katarína Štrbová Bieliková
