1984. Je to právě titul tohoto románu a svět, který v něm George Orwell dokázal stvořit, který se vám při sledování nového dokumentu Madeleine Gavin Útěk z Utopie bude vybavovat nejčastěji. Na prostoru necelých dvou hodin vás snímek provede každodenní realitou Severní Koreje, která zahrnuje absurditu absolutní politické moci, propagandu, fyzické tresty, chudobu, hladomor i vydírání. Především vás ale nechá nahlédnout do života a mysli lidí, kteří se sami či z donucení rozhodli tento domnělý ráj na vlastní nebezpečí opustit.
Nepředstavitelný úděl uprchlíků
Vyhnout se pohraničním hlídkám se samopaly, které za vaše zabití dostanou prémie a dovolenou. Překonat řeku Jalu, která odděluje KLDR od Číny a poté si s pomocí převaděčů obstarat nové šaty, pas a vydat se na dlouhou cestu napříč Čínou a Vietnamem až do vzdáleného Thajska. To je nejbližší země bez komunistického režimu a na vás tam tam konečně čeká vytoužená svoboda bez hrozby deportace. Než do ní dorazíte, čekají vás dlouhé noční pochody, schovávání v temných sklepech, přebrodění mnoha řek, přechody několika hor, či překonávání státních hranic po pašeráckých stezkách.
Takový je ve stručnosti úděl lidí, kteří se z vlastní vůle nebo pod tíhou okolností rozhodli opustit Severní Koreu. Film Madeleine Gavin využívá jednak zpovědí bývalých uprchlíků, kteří již našli nový život v jedné z mnoha svobodných zemí po celém světě a k traumatickým zážitkům z KLDR se vracejí ve svých vzpomínkách. Primárně se však soustředí na příběh pětičlenné rodiny, která s pomocí agentů podzemní sítě opouští svou rodnou zem. Děj se odehrává před začátkem pandemie koronaviru, která pomoc dalším lidem na útěku znemožnila. Jedná se tak o poslední známé uprchlíky z tohoto místa.
Autenticita
Téměř celou cestu rodinu doprovází skupina reportérů, kteří pořizují autentické záběry jejich cesty, což se výrazně podepisuje na vizuálním stylu celého snímku. Vyčerpanou, nešťastnou a vystrašenou pětičlennou rodinu skládající se z rodičů, babičky a dvou dětí, tak nejčastěji sledujeme z pohledu roztřesené a dynamické ruční kamery. Jejich putování pak dokreslují autentické záběry z KLDR, natočené reportéry v utajení na skryté kamery.
Tito lidé riskují pořízením a odesláním záběrů vlastní život. Na brutálních snímcích ve špatné kvalitě nechybí každodenní bída, politická propaganda či veřejné popravy a mučení vězňů. Vzpomínky uprchlíků, pro které často chybí vizuální materiál podkreslují černobílé animace. V několika emotivních momentech se pak tvůrci spolehnou na pouhou černou obrazovku a sílu vyřčených slov a prožitých emocí. Funguje to skvěle.
Snímek divákům představí také vůdčí osobnost podzemní sítě, vystupující pod přezdívkou Pastor. Ten komunikuje s rodinami přes telefon, shání finance na jejich přepravu, domlouvá setkání s převaděči a v neposlední řadě sám putuje s některými uprchlíky přes Čínu a Vietnam, aby jim poskytl morální podporu a ujistil se, že vše dobře dopadne. Což, jak sám dokument ukáže, není v tomto případě žádná samozřejmost. Samotný Pastor, kterému se již podařilo zprostředkovat útěk více než tisíce lidí, pak svým příběhem i přístupem k životu nejednou připomene sira Nicholase Wintona.
Silné emoce
Krom přenosu silných emocí film zdařile funguje také v rovině informativní. Za pomoci autentických dobových záběrů nechá diváky nahlédnout do historie země od II. světové války, přes její rozdělení pod americký a ruský vliv, až po nástup dynastie Kimů a válku proti jihu a Číně, do které se zapojily i síly OSN. V této části dokumentu má pak divák také prostor nahlédnout do fungování korejské propagandy, která mytologizuje a zbožšťuje své vůdce, odmalička vymývá svým občanů mozky a drží je v naprosté informační izolaci od okolního světa.
Funkčnost jejich taktiky pak nejlépe dokládají rozhovory s uprchlými dětmi, kteří svou situaci nechápou a v otázkách na osobu vůdce dokážou jen opakovat zažité fráze. „Je nejlepší na světě,“ říkají. Dalším dokladem je neštěstí lidí, kteří zemi opustili v příliš vysokém věku a paradoxně truchlí pro opuštění rodné země, která byla rájem.
-
Režie
-
Scénář
-
Kamera
-
Hudba
Útěk z Utopie (2023)
Ačkoliv je Útěk z Utopie dokument mapující cestu jedné rodiny za svobodou, dokáže toho říct mnohem víc. Navíc je díky dobré režii a střihu poutavý, graduje a dokáže vtáhnout. To platí zejména pro jeho druhou polovinu, kdy se vše začíná dramatizovat. Snímek tím nabere větší spád a nabídne i několik opravdu napínavých momentů. Dobře fungují také informativní vložky. Ty umožní divákům vydechnout od silných emocí putující rodiny a navíc je nechají nahlédnout do zcela jiného světa, v jehož existenci je opravdu těžké uvěřit. Slabší stránkou filmu je tak pouze jeho decentní hudební složka, která dramatické scény podtrhuje zcela ohranými motivy bez většího nápadu. Velké uznání si pak všichni zúčastnění zaslouží za odvahu doprovázet uprchlíky na jejich nebezpečné cestě a pořídit veškeré snímky za hranicemi této domnělé utopie.
Tomáš Souček, spolupracovník redakce
foto/video: © Artcam 2024
Útěk z Utopie | Beyond Utopia
Dokumentární / Životopisný
USA, 2023, 115 min
Premiéra: 21. 3. 2024 Artcam
Režie: Madeleine Gavin
Hudba: Adam Taylor
