Finále Mission: Impossible je roztomile nestoudným egotripem Toma Cruise (recenze)

Mission: Impossible Odplata – První část byla menším komerčním průšvihem, který poněkud pošramotil pověst Toma Cruise jako zaručeného hitmakera. Mohla za to přespřílišná sebedůvěra projektu, který nabobtnal tak moc, že ani půlmiliardové tržby nevedly k zisku. Jako reakce na to byla u dalšího dílu odhozena „druhá část“ a marketing se mnohem víc soustředí na to, aby Poslední zúčtování prodal jako finále celé akční ságy, u kterého musíte být. Ale je to pravda?

To jste se moc neutleskali

Cruise se rozhodl odpremiérovat v Cannes, kde zažil životní úspěch s druhým Top Gunem, jehož trajektorii by teď rozhodně rád napodobil. Zprávy o pětiminutovém standing ovation na premiéře byly ale poněkud neblahým znamením. Kdo trochu zná canneskou etiketu, ví, že jde o nezvykle krátké nadšení, evokující spíš povinný potlesk ze slušnosti k přítomným hvězdám. V Cannes platí, že jakmile aplaus nepřekročí do dvojciferné minutáže, máte problém.

A tenhle problém se začal brzy projevovat i v reakcích na sociálních sítích a nakonec v mediálních textech. Přestože 8 z 10 recenzentů či recenzentek dává stále palec nahoru, jedná se o velmi vlažnou spokojenost, vyplývající spíše z docenění základního úsilí, které Cruise a jeho štáb jako vždy vynaložili. Ani o chlup víc! A tenhle přístup nezbývá než po vlastním zhlédnutím na pražské předpremiéře respektovat. Mission: Impossible – Poslední zúčtování má řadu problémů. A pokud ne problémů, tak specifik, která budou pro někoho těžko skousnutelná.

Přestože pevná návaznost na sedmičku zmizela z marketingu, podstata projektu se nezměnila – jedná se o hodně dlouhé finále nejen celé série, ale i předchozího dobrodružství. Děj tedy přímo navazuje na minulý díl jak co do bezprostředního Ethanova cíle, tak jeho vztahů s postavami. A protože tvůrci vzhledem k nedostatečným tržbám doufají, že přijde víc lidí než minule, musí trávit značnou část stopáže, aby vše znovu vysvětlili. V důsledku toho mohutní už tak nezdravá expozice snímku, z jehož tří hodin tvoří snad až několik desítek kumulativních minut buď neustálé přeříkávání plánu, nebo připomínání, kdo je kdo.

Malý Tom s velkým egem

Další určující vlastnost osmičky je její odevzdanost egotripu Toma Cruise. Ethan Hunt chodí první polovinu vyprávění z místnosti do místnosti a poslouchá od různých postav (včetně prezidentky USA) zas a znovu, že je nejschopnějším a nejdůležitějším člověkem historie. Že jeho činy rozhodují o osudu lidstva, což je zcela v pořádku, protože pokud si nějaký člověk zaslouží držet veškerou moc vesmíru ve svých rukách, je to právě on. Každá postava, kladná i záporná, nehledě na její roli v příběhu, má vyčleněné okno na to, aby Ethanu Huntovi věnovala několik komplimentů, a již velmi zkraje to nabude absurdního měřítka.

V důsledku toho všeho je ve filmu překvapivě málo prostoru na akci. Obsahuje dvě velké a dvě malé akční scény, mezi nimiž se lidé na dlouhé minuty zastavují buď proto, aby ještě jednou od začátku do konce vysvětlili, co se vlastně děje, nebo aby se zakoukali do zelených očí Toma Cruise a začali mu skládat poklony.

Nutno ale podotknout, že obě hlavní akční sekvence jsou zcela špičkové a strhující. První je temná a takřka bezeslovná výprava na dno arktického oceánu, kde musí Ethan  vylovit… věc… kterou potřebuje. Druhým je vzrušující honička dvou malých osobních letadel, aby Ethan mohl… tu věc vložit… do jiné věci, kterou má padouch. Překvapí relativně malé základní měřítko těchto scén. Jeden muž plnící osamělou misi v zaplavené ponorce a dva chlápci pronásledující se navzájem v archaických letounech. Tvůrci se tu nepokouší trumfovat velkolepé gimmicky předchozích dílů, tím víc se ale mohou soustředit na samotného Cruise a jeho individuální výkon. Ten není realistický v doslovném slova smyslu, žádná lidská bytost by něco takového nedokázala, je ale filmařsky autentický – plně chápeme úsilí, jež bylo pro realizaci těchto scén vynaloženo. Jedná se vlastně o další aspekt toho, jak moc se série poroučí Cruiseovu egu, tentokrát však s jednoznačně pozitivním důsledkem.

Recenze: Odplata laťku Mission: Impossible nepřeskakuje, přesto jde o akční pecku

Původně jsme první část Odplaty měli vidět o dva roky dříve; covid a následné proměny natáčecích plánů i distribučních kalendářů ale premiéru napjatě očekávané sedmičky Mission: Impossible odsunuly až do extrémně nabitého léta 2023. Nebyl by to Tom Cruise, aby si …

Čím víc považujete dvě špičkové akční scény sloužící talentu hlavní star jako dostatečný obsah za cenu vstupenky, tím spokojenější budete. Každý další nárok bude na překážku. Je například zřejmé, jak málo zajímá tvůrce námět se splašenou AI, která má s Huntem jeden rozhovor v prvních minutách filmu a následně z děje zcela mizí. Její přítomnost má jen ten důsledek, že se hrdinové musí spoléhat na analogové nástroje, po zbytek děje je žlutým světýlkem, které je potřeba chytit do žárovky, zatímco Američani a Rusové oživují dynamiku studené války. A co se týče Huntových parťáků, je tu zbytečně moc postav, které mají buď příliš moc, nebo příliš málo prostoru. Ale rozhodně ne tolik, aby jejich přítomnost uspokojivě fungovala. Režisér a scenárista Christopher McQuarrie jako by tu plnil nějakou kvótu na kamarády, ale jeho srdce je zjevně jedině u Toma.

Nemožná mise splněna

Ať už budou tržby jakékoliv a celkové spokojenost veřejnosti kdekoliv, jedno je jisté: Rehabilitace Toma Cruise je u konce. Během posledních dvou dekád předvedl dost možná největší kariérní a vůbec společenský comeback v historii Hollywoodu. Dokonce tak velký, že když se sestavují žebříčky celebrit, kterým se podařilo otočit veřejné mínění, Cruise na nich ani nefiguruje. Většina lidí přímo zapomněla, jak špatná jeho pověst ještě relativně nedávno byla. Vskutku neuvěřitelný výkon vzhledem k tomu, jak směšným panákem byl v éře okolo nechvalného poskakování na gauči u Oprah v roce 2005.

V té době měl za sebou Cruise dekádu, kdy dělal vše možné i nemožné, aby svět přesvědčil o svých hereckých kvalitách. Angažoval se u režisérů jako Stanley Kubrick, Paul Thomas Anderson a Michael Mann, s nimiž točil špičkové filmy, které se samy dočkávaly chvály a respektu. Pozitivní emoce se ale nedařilo přesunout na Cruise osobně. Zůstával v lepším případě k smíchu za své propadnutí scientologii, v horším naháněly zprávy o jeho odpudivém chování vůči svým partnerkám a dětem hrůzu.

Od té doby razantně změnil taktiku a konečně přišel na to, jak si získat respekt. Z jeho portfolia prakticky zmizely artovky a oscarovky, z Toma se stal „dělnický filmař“ uctívající a zachraňující hollywoodský kumšt. Stal se věčně běžícím, udýchaným hrdinou, který vší silou visí z nejvyššího patra Burdž Chalífa čistě pro naši potěchu. Jeho hmatatelná snaživost a touha po lásce publika, které dřív působily poněkud patolízalsky a falešně, získaly punc autenticity. Ve chvíli, kdy dává všanc zdraví a život, je snadnější ho brát vážně.

Stejně jako jeho artová éra vygenerovala řadu špičkových zážitků, i jeho pozice akčního hrdiny až do rozervání těla vede k projektům, které stojí za pozornost. Jen je dobré trochu varovat před idealizací Cruise jako člověka, protože tu před sebou máme pečlivě a draze kultivovanou persónu – co se nachází pod jejím povrchem, nevíme. A je víc než pravděpodobné, že by se nám to velmi nelíbilo.

Skutečnou Mission: Impossible bylo udělat z Toma Cruise někoho, komu se svět pouze neposmívá, a to se rozhodně podařilo. Stálo to hodně peněz, hodně prostředků, ale vedlo to ke vzniku několika jedinečných okamžiků, které stanovovaly laťku západní akci. Možná, že tvůrci přesto maličko přecenili dojetí, jaké budeme během posledního dílu cítit. Mission: Impossible – Poslední zúčtování se svou tendencí ke slow motion monologům působí, jako by se někdo rozhodl poslední půlhodinu Návratu krále natáhnout na celovečerní stopáž. Je to takový maraton loučení, ovšem s tím, že další akční blbinu má Tom Cruise v harmonogramu už na přespříští rok. Jestli v ní bude skotačit jako Ethan Hunt, nebo někdo jiný, je víceméně jedno. Poslední zúčtování si tedy jde užít, byť to chce trochu trpělivosti a shovívavosti vůči Cruiseově mesiášskému komplexu.

Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt © 2025

Mission: Impossible – Poslední zúčtování
Mission: Impossible – The Final Reckoning
Akční / Dobrodružný / Thriller
USA, 2025, 169 min
Česká premiéra: 22. 5. 2025, CinemArt
Režie: Christopher McQuarrie
Scénář: Christopher McQuarrie, Erik Jendresen
Kamera: Fraser Taggart
Hudba: Max Aruj, Alfie Godfrey
Hrají: Tom Cruise, Hayley Atwell, Ving Rhames, Simon Pegg, Esai Morales, Pom Klementieff, Henry Czerny, Rolf Saxon, Greg Tarzan Davis, Shea Whigham, Angela Bassett