Dvoudílná televizní adaptace oceňovaného románu Kateřiny Tučkové Vyhnání Gerty Schnirch vstoupila do další fáze natáčení. Po ateliérové části, během níž vznikla dekorace Gertina bytu v různých časových obdobích, se štáb České televize přesouvá do exteriérů na jižní Moravu. Právě tam se odehrává osudový příběh mladé ženy, která se po druhé světové válce stala obětí divokého odsunu a dalších zvratů moderních dějin.
Dvě ženy rozdělené tajemstvím tak temným, že se o něm nikdy neodvážily otevřeně mluvit. Jeho povaha je hluboce intimní, rodinná, ale zásadně ovlivněná „velkými“ dějinami 20. století. Pomocí sond do minulosti jedné z nich rozplétáme život těžce poznamenaný dvěma totalitními režimy, národnostní nenávistí, starými křivdami a touhou po pomstě i odpuštění.
Společenský posun
Kreativní producentka Kateřina Ondřejková popisuje nadcházející natáčení jako obzvlášť náročné, protože se zaměřuje na dramatické události poválečného Brna – odsun německy mluvících obyvatel, sběrné tábory i Gertin pobyt u statkářky Zipfelové. V těchto scénách se vedle Barbory Váchové v hlavní roli objeví i Zuzana Mauréry, Attila Mokos, Jan Grundmann či herečky Henrike von Kuicková a Pippa Fee Ruppertiová.
Autorka předlohy Kateřina Tučková zdůrazňuje společenský význam adaptace: „To, že se příběh odsouvané brněnské Němky ze stránek románu přenese na obrazovku, svědčí o velkém posunu, který česká společnost v otázce vyrovnávání se s vlastními historickými omyly udělala.“ Dodává, že taková adaptace by při vydání knihy ještě nebyla možná.
Kostýmy a výprava jsou zásadní
Kostýmy hrají v projektu zásadní roli. Kostýmní výtvarník Ján Kocman musel obléct stovky postav, včetně rozsáhlého komparzu. „Jedna věc je, co si vymyslíme, a druhá, jak to opravdu fungovalo. Je důležité to vědět a do příběhu to nějak podprahově dostat,“ říká. Společně s historiky a odbornými konzultanty dohlíží na autentičnost i ve scénách, které se natáčejí v exteriérech.
Velké výzvy čekaly i architekta Ondřeje Lipenského, který se podílel na stavbě Gertina bytu v několika časových obdobích – od třicátých let až po osmdesátá. Kvůli absenci vhodných městských lokací v Brně se produkce přesunula na venkov jižní Moravy, kde našla historicky věrné prostředí. Na výrobě kulis se podílel celý tým České televize od truhlářů po malíře a patinéry.
Dvoudílný film Gerta Schnirch vzniká ve spolupráci České televize, společnosti Negativ, HBO a Arte. S režisérem Tomášem Mašínem na scénáři spolupracovala Alice Nellis a Ondřej Gabriel.
Premiéra na obrazovkách ČT je plánována na rok 2026.
-red-
foto: © 2025 Česká televize, Zuzana Panská
zdroj: R. Konečný
