Zatímco Disney se v posledních letech potácí od remaku k remaku a častěji než dříve sklízí kritiku za nedostatek invence, konkurenční DreamWorks se rozhodlo vydat na tenký led hraných předělávek poprvé. Pouhých pár dní poté, co jsme se o smyslu a ekonomice podobných projektů zamýšleli u Lilo & Stitche, se tak do kin vrací milované dobrodružství Jak vycvičit draka z roku 2010. Přestože se mohlo zdát, že je na přetáčení tak ikonického animáku příliš brzy, výsledek nakonec dává svůj smysl. Cílovka originálu mezitím dorostla do nostalgické dospělosti a nová verze může příběh o nepravděpodobném přátelství mezi chlapcem a drakem přinést i další generaci.
Nostalgie jako deviza
Jak všichni asi víme, příběh se odehrává na ostrově Blp, kde vikingové z tamní usedlosti svádí líté boje s dračími škůdci. Když však během jedné bitvy syn náčelníka Škyťák omylem sestřelí legendárního Nočního běsa, obrátí se mu svět naruby. Než aby raněného tvora dorazil, pomůže mu se uzdravit a naučí se na něm létat – čímž spustí řetězec událostí, které otřesou nejen jeho vztahem s otcem, ale i samotnou tradicí válečnického kmene. Film se v roce 2010 stal ihned hitem a zahájil trilogii, která během následujících deseti let definovala moderní animovanou blockbusterovou fantasy. Vedle filmů vznikly i úspěšné televizní série, komiksy a celá merchandisingová značka, která si získala miliony fanoušků po celém světě.
Drak z masa a kostí
Režisér Dean DeBlois, který stál i za animovanou trilogií, osobně dohlédl i na předělávku a rozhodl se zachovat co nejvěrnější podobu svému původnímu filmu. Hraná verze vám tak v mnoha scénách původní animovanou verzi dost možná nápadně připomene, i když ji třeba nemáte v nejčerstvější paměti. DeBlois navzdory změně formy věrně kopíruje stylizaci, dějovou strukturu, gagy i rytmus původní verze a spoléhá, že osvědčená emoce a vztahová dynamika originálu ustojí i v reálněji pojatém světě. A překvapivě se neplete.
Film se nepokouší o drsnější fantasy stylizaci, jakkoli se to s hraným provedením mohlo nabízet; Jak vycvičit draka zůstává v mezích původní rodinné zábavy a přístupnosti pro nejmenší, aniž by na rodiče působil dětsky nebo bezzubě. Akce s draky je přehledná, napínavá a vizuálně nápaditá, přitom bez vyloženě temných či brutálních momentů. V budování povědomé, přitom ale nové poetiky nové verze navíc pomáhá i využití reálných lokací v čele s divokými Faerskými ostrovy, okolím irského Belfastu nebo Islandem, které snímá krásná kamera Billa Popea za zvuků nestárnoucího soundtracku Johna Powella.
Na jedničku se povedlo i obsazení. Mason Thames jako Škyťák film bez problémů utáhne, Nico Parker to jako Astrid sluší a dodává jí větší hloubku, Gerard Butler si původně hlasovou roli Kliďase zopakoval s náležitou autoritou a Nick Frost si Tlamouna evidentně dost užívá. A Bezzubka je mezitím pořád stejně okouzlujícím mazlíkem a parťákem kombinujícím to nej z kočičího i psího světa, přičemž jeho letové scény nad dechberoucí krajinou tu určitě patří mezi největší vizuální taháky.
Neměň, co funguje
Výsledek nepřináší zásadně nový výklad, ale ani nic důležitého neztrácí. Nový film je o necelou půlhodinu delší, na ději to ale nejde příliš znát a spíš než celé nové sekvence stopáž evidentně nafoukly drobnosti a nuance, dokreslující jednotlivé scény. Poselství o odmítání válek a snaze o porozumění dnes rezonuje víc, než kdy jindy, přitom z děje nijak nekřičí a působí naprosto lehce a samozřejmě. Pořád tu máme i klíčový motiv přijetí jinakosti, důvěry a schopnosti hledat přátelství navzdory našim rozdílům. Vztah Škyťáka a Bezzubky, v němž se oba učí překonávat předsudky i vlastní strach, zůstává emocionálně funkční a díky zraněním, které v ději oba hrdinové utrpí, navíc ti dva můžou fungovat jako hezký vzor pro znevýhodněné či hendikepované.
Jde tedy sice o zase další remake, ale ne o cynický produkt. Film působí jako s respektem a láskou sestavená aktualizace, která má smysl hlavně pro ty, kdo se s tímto příběhem dosud nesetkali. V porovnání s originálem sice nepřináší nic radikálně nového, ale využívá hrané formy a vizuálních efektů tak, aby zážitek působil co nejvěrněji a nejpřístupněji. Publikum si tak může svobodně zvolit, která forma mu vyhovuje víc, a to je fajn. Že dočkáme hraného pokračování, je vzhledem ke spokojeným prvním ohlasům a návštěvnosti tutovkou. Klidně bychom se přitom nechali překvapit zjištěním, že další díly od animovaných předloh přece jen víc odpoutají a vydají se vlastní příběhovou cestou. Nicméně… jakkoli se zrovna tahle předělávka povedla, výhled na hrané Mimoně nebo Shreka je pořád dost znepokojivý.
-
Režie
-
Scénář
-
Kamera
-
Hudba
-
Herci
Jak vycvičit draka (2025)
Hraný remake Jak vycvičit draka přináší věrnou aktualizaci milovaného animovaného originálu, která sází na vizuální působivost, emoce a osvědčený příběh. Oproti originálu je remake delší, přičemž přídavek tvoří spíše rozšíření a prohloubení známých momentů než nové dějové linie, režisér Dean DeBlois ale zůstává stylově i dramaturgicky blízko původnímu filmu. Přestože novinka nenabízí zásadní inovace, vyniká krásnými reálnými lokacemi, působivými trikovými scénami a přirozeným herectvím. Výsledkem je smysluplná adaptace, která osloví nové publikum a zároveň neurazí fandy originálu.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt, Totalfilm Media © 2025
Jak vycvičit draka
How To Train Your Dragon
Akční / Dobrodružný / Fantasy / Rodinný
USA, 2025, 125 min
Premiéra: 12. června 2025 CinemArt
Režie: Dean DeBlois
Scénář: Dean DeBlois
Kamera: Bill Pope
Hudba: John Powell
Hrají: Mason Thames, Nico Parker, Julian Dennison, Gabriel Howell, Bronwyn James, Harry Trevaldwyn, Gerard Butler, Nick Frost, Ruth Codd, Samuel Johnson
