Dalším z výrazných titulů, který na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary ožije v restaurované verzi, je legendární satirická komedie Ecce homo Homolka režiséra Jaroslava Papouška. Film, který měl premiéru v roce 1970, představuje kousavou studii maloměšťáctví, zasutých frustrací a každodenních rodinných stereotypů. Příběh o zdánlivě obyčejném nedělním výletu pražské rodiny, který se zvrhne v tragikomické panoptikum výčitek, hádek a zklamání, se i po více než padesáti letech těší trvalé popularitě.
Jaroslav Papoušek byl dlouho vnímán jako ten nejméně slavný ze slavné trojice československé nové vlny – Forman, Passer, Papoušek. Debutoval až po svých kolezích filmem Nejkrásnější věk (1968), který vycházel z jeho výtvarného zázemí. Teprve Ecce homo Homolka potvrdilo jeho mimořádný talent pro jemnou i úsečnou satiru. Zatímco Forman a Passer už tou dobou působili v exilu, Papoušek zůstal a vytvořil film, jenž svou autenticitou patří k vrcholům celé epochy.
Geniální herecké výkony
Klíčem k působivosti snímku je neokázalé herectví hlavní čtveřice – Josef Šebánek, Helena Růžičková, František Husák a Marie Motlová vytvořili nesmrtelný portrét dvougenerační rodiny, která nedokáže vystoupit ze svých zvyků a výčitek. Nemalou roli hraje i přirozený projev dětských dvojčat, které ztvárnili Matěj a Petr Formanovi, synové slavného režiséra. O autentický výraz se postarala i střihačka Jiřina Lukešová a kameraman Jozef Ort-Šnep, oba zkušení tvůrci spjatí s československou novou vlnou.
Úvod k filmu Ecce homo Homolka na MFF Karlovy Vary
Jednou z nejikoničtějších scén zůstává závěr, v němž Heduš a její tchyně donutí své muže k tanci v přecpaném obýváku – groteskní moment, který v sobě koncentruje bolest i smích, lítost i sžíravou ironii. Papoušek zde, jako jediný z nové vlny, doslova dodržel jednotu místa, času i děje: během jediného dne odhalil, jak málo stačí, aby se „idylka“ proměnila v dusnou absurditu.
O poznání slabší pokračování
Úspěch filmu dovedl tvůrce ke dvěma dalším pokračováním – Hogo fogo Homolka (1970) a Homolka a tobolka (1972). Ačkoliv i zde rodinná dynamika zůstává stejně rozvrácená, nelítostný satirický tón prvního filmu ustupuje ve prospěch lidovějších a jednodušších gagů. Jejich atmosféra už více odpovídá době po srpnové okupaci a normalizačním „obnovení pořádku“. Platí to zejména pro třetí díl odehrávající se na rekreaci ve Špindlerově mlýně.
Ecce homo Homolka na MFF KV:
Neděle 6. 7. / 11:00 Velký sál
Čtvrtek 10. 7. / 09:00 Kino Čas
Restaurovaná verze Ecce homo Homolka, uváděná na letošním karlovarském festivalu, není jen návratem k jedné z nejlepších českých komedií, ale i připomínkou doby, kdy český film dokázal bez patosu i úniku do estetiky vykreslit naši společnost v celé její rozporuplnosti. S ironií, ale i pochopením.
Komedie Ecce homo Homolka vstoupí do běžných kin 17. července.
-red-
foto/video: © 2025 Národní filmový archiv, KVIFF.TV
