Uprostřed srpnové vlny veder se opět vracíme s našim dvoutýdenním shrnutím nejzajímavějších novinek ze světa filmu, které by vám rozhodně neměly uniknout. V dnešním Total Weeku si staromilsky zanadáváme na umělou inteligenci a její prosakování do světa kinematografie, ze všech úhlů rozebereme nový unikátní horor Hodina zmizení a jeho potencionální budoucnost a také nahlédneme do zákulisí nového Spider-Mana.
Další AI eskapády
Hollywoodští scenáristé dali před dvěma lety formou stávky studiím najevo, že nehodlají svou kreativní profesi v dohledné době postoupit umělé inteligenci. Jisté ústupky si nakonec vybojovali. AI je ale pro hrabivé pohlaváry bez špetky fantazie prostě příliš silným lákadlem a poslední dva týdny jsou toho bohužel jasným ukazatelem.
Představit mladým divákům starší klasiky kinematografie je samozřejmě skvělým nápadem. Promítání Čaroděje ze země Oz v digitální kupoli Sphere v Las Vegas se ale zvrhlo v totální bastardizaci původního filmu. Masivní obrazovka velikosti čtyř fotbalových hřišť se 16k krát 16k rozlišením přirozeně nebude lichotit žádnému snímku natočenému ve 30. letech. Vyplnit chybějící pixely paskvily od AI ale řešením opravdu není. Namísto krásných dobových kulis země Oz se tak Dorotka a spol. nově procházejí po něčem, co připomíná spíše staré dobré Windows pozadí z roku 2001. Za své komentáře, že režiséři filmu by ve své době určitě také nechali umělou inteligenci „dokončit“ jejich vizi, dostal naštěstí šéf celého projektu takovou bídu, že se snad do ničeho podobného alespoň nějakou dobu nepustí.
V návaznosti na celou kauzu pak vyplavala na povrch spousta dalších čerstvých případů, kdy Hollywood po AI házel očkem. U Disneyho si pohrávali třeba s nápadem využít v hraném remaku Odvážné Vaiany dubléra, kterému by pak AI jen „nasadila“ obličej Dwaynea Johnsona. Na stole byla i možnost představit první uměle generovanou postavu v novém Tronovi. Amazon zase masivně investuje do platformy Showrunner, která umožní divákům pomocí promptů generovat vlastní animáky. Skynet a Ultron by mohli závidět.


Jiný pohled na Batmana
Minulý týden nám režisér Zach Cregger svou autorskou šíleností Hodina zmizení potvrdil, že k hororovému žánru skutečně přibyla další vycházející hvězda. Na rozdíl od spousty jiných umělců se ovšem Cregger netají ani svou duší nerda. Právě teď třeba v Praze dohlíží na další reboot série Resident Evil a v rozhovorech už hlasitě dumá nad prequelem o záporné postavě ze svého aktuálního bijáku, slibný rejža by se ale v budoucnu rád vydal také do ulic Gotham City.
Cregger má údajně v záloze scénář pro film zasazený do světa DC už velmi dlouho. Snímek pracovně titulovaný Henchmen by nám ukázal, jak se v Batmanově městě žije těm nejspodnějším kriminálníkům. Když se ale jednomu zlodějíčkovi shodou náhod povede vyřídit samotného Temného rytíře, do jeho mizerného života najednou vstupuje sláva, moc a bohužel také profesionální zájem ze strany Jokera a Harley Quinn. Studiu DC plánuje Cregger svůj příběh teprve představit a vůbec není jasné, jak by do jejich mnohaletých plánů vlastně zapadal. Scénář je ale podle něj to nejlepší, co kdy sepsal.
Sbormistr otevírá nové kontroverze i staré rány
Nepříjemné kauzy provází námi chválený (a mediálně podporovaný, řečeno pro pořádek) snímek Sbormistr, za jehož uměleckou hodnotu a kvalitu budeme rádi nadále dávat ruku do ohně. Režisér Ondřej Provazník nalezl šetrný způsob, jak se vypořádat s tématem, které bychom z rukou většiny jiných tvůrců očekávali proměněné v plejádu šokujících výjevů, uspokojujících především naši touhu po kontroverzi. Události v pozadí snímku jsou mnohem méně jednoznačné. Vše začalo, když čeští akademici dostali od svého výboru doporučení, aby snímek vyslali do boje o Oscary. Což sice neporušovalo aktuální stanovy, jež možnost doporučení explicitně připouští, někteří to však považovali za eticky nevhodné zvýhodnění jednoho projektu oproti dalším favoritům Karavan a Ještě nejsem, kým chci být – který nakonec nominaci získal a který má na Oscarech i objektivně větší šanci díky své neobvyklé formě složené výhradně z fotografií i několika cenám z několika prestižních festivalů.
Závažnou součástí celé kauzy je i otevřený dopis režiséra Radovana Síbrta, který produkci Sbormistra obviňuje ze zneužití příběhu jeho sestry. Ta si prý nepřála být součástí žádného takového projektu, přesto byl nejenže vykraden její příběh, ale dokonce i zachováno její jméno. Strana filmu nařčení odmítá, shodu jmen označuje za náhodu a prohlašuje, že za Síbrtovým vědomě nepravdivým vyjádřením vězí osobní konflikty s režisérem Provazníkem, s nímž měl spolupracovat na přípravě jiného projektu. Pokud nic jiného, ilustruje kauza komplikovanost zpodobnění zločinů, jejichž traumatizované oběti musí být stále součástí společnosti, do níž tato díla vstupují.
Nový den pro Spideyho
Prvního srpna padla v ulicích Glasgow první klapka na place nového Spider-Mana s podtitulem Zbrusu nový den. Město si filmaři zvolili coby náhradu za New York a kvůli natáčení uzavřeli několik klíčových ulic v centru. Společně se startem produkce se zřejmě definitivně podepsaly i poslední smlouvy a k obsazení se kromě Jona Bernthala coby vražedného Punishera oficiálně připojil i marvelácký veterán Mark Ruffalo alias Hulk. Nechybí ani herec Michael Mando, který se v Hollandově první sólovce krátce mihnul jako zločinec Mac Gargan — a komiksoví fanoušci dobře vědí, že z tohoto druhořadého gaunera se později vyklube Spideyho protivník Scorpion.
Okolo uzavřených glasgowských ulic se samozřejmě srocovala armáda fotografů, která pořídila spoustu snímků Toma Hollanda v jeho novém pavoučím kostýmu s jemně upraveným designem. Modročervený hrdina tak zapózoval třeba na střeše tanků nebo na pojízdném jeřábu pro natáčení houpacích záběrů, přičemž část kaskadérských scén herec údajně zvládá sám. Filmaři využívají kombinaci praktických efektů a digitálních triků, přičemž podle insiderů má být film vizuálně o poznání realističtější než předchozí díly. Co by za takové sólokapry dal J. Jonah Jameson. Doufejme ale, že se stará dobrá práce komparzistů, kaskadérů a rekvizitářů ve finálním filmu skutečně ukáže a praktického Spideyho nepřekryje počítačem generovaný panďulák.



Jednou větou…
V Londýně padla první klapka na nové Narnii od režisérky Grety Gerwig, která nás podle prvních fotek z placu zavede zpět v čase do 50. let a inspiruje se chronologicky prvním příběhem v sérii, Čarodějovým synovcem.
Devětadvacetiletý Noah Centineo, hlavní hvězda seriálu Rekrut, převezme po Sylvesteru Stallonovi luk a v chystaném prequelu si zahraje mladého Ramba.
Scénárista Steven Knight, duchovní otec seriálu Gangy z Birminghamu a celé řady dalších televizních hitů, nově píše scénář pro příští bondovku v režii Denise Villeneuvea.
Herec Daniel Kaluuya začal chystat samostatný film o Spider-Punkovi, alternativní verzi pavoučího hrdiny, kterou namluvil v animáku Napříč paralelními světy.
Pátý Shrek se o půl roku posouvá, namísto prosince 2026 jej tak uvidíme až v červenci dalšího roku.
V připravovaném filmu Star Wars: Starfighter si kromě Ryana Goslinga a Mii Goth nově zahraje také Matt Smith, který ztvární hlavního záporáka.
Jesse Eisenberg se odmítá vrátit k roli Marka Zuckerberga v chystané Sociální síti 2, studio tedy hledá jeho náhradu a údajně se zhlédlo v Jeremym Strongovi.
Scenáristka nového Nezvratného osudu: Pokrevní linie Lori Evans Taylor se oficiálně pustila do práce na dalším pokračování.
Trailer týdne
Koncem srpna se do našich kin podívá horor Nebezpečná zvířata, který už delší dobu dělá vlny po festivalech a ve Varech jste jej mohli vidět pod názvem O žralocích a lidech. Světovou premiéru si odbyl v prestižní sekci Directors’ Fortnight na festivalu v Cannes, kde se stal prvním hororem uvedeným v tamním sále od legendárního Texaského masakru motorovou pilou v roce 1974.
Mladá surfařka Zephyr se v něm nedopatřením dostane do spáru námořníka Tuckera, ze kterého se vyklube sériový vrah posedlý žraloky a natáčením vlastních „trofejí“. Svým obětem připravuje brutální konec v tlamách predátorů, přičemž vše pečlivě dokumentuje. Hrdinka se samozřejmě odmítá nechat přidat do jídelníčku a i přes zdánlivě bezvýchodnou situaci se rozhodne o útěk, při kterém sází na důvtip a odhodlání.
Výsledek si tak nejen sympaticky hraje s tradičním žánrovým konceptem jediné přeživší hrdinky, ale podvratně i rehabilituje pověst žraloků, když ukazuje, že tou nejzákeřnější mrchou není zubatá paryba, ale nakonec zase jenom člověk sám. V rámci subžánru sharksploitation obrací zavedený model naruby a využívá typické prvky „žraločích béček“ – klaustrofobické prostředí, záběry z hladiny i pod ní či drásavé momenty před útokem – které posouvá směrem k psychologickému thrilleru a meta-komentáři o skutečné povaze predátora.
Na co se chodilo
Letošní třetí marvelovka Fantastická 4: První kroky odstartovala ve Státech se 118 miliony a momentálně má nakročeno k půl miliardě. Celosvětově tak mírně zaostává za konkurenčním Supermanem, jenž pravděpodobně ukončí svůj průlet kiny někde okolo 600 milionů. Éra superhrdinů je tedy evidentně skutečně u konce, spousta komiksových diváků se ale možná přeorientovala na horory. Neotřesitelně oblíbené strašení jako jeden z mála žánrů umožňuje tvůrcům točit za relativně malé peníze, studia jim díky tomu nečumí tak přísně pod ruce a díky tomu se horor ukazuje jako autorsky nejkreativnější pole současné kinematografie. Tahle slova podtrhující Hodina zmizení si ve svém prvním americkém víkendu vedla nad očekávání, již v úvodním víkendu se zaplatila a společně s nedávnými Hříšníky ukázala, že i původní filmy umí stále nalákat.
U nás si pak skvěle vede závěr generační trilogie od Tomáše Vorla. Džob s Jiřím Mádlem a Tomášem Vorlem jr. v hlavních rolích otevřel s krásnými osmdesáti tisíci diváky a navzdory slabším recenzím se udržel na prvním místě i ve druhém týdnu, kdy si připsal dalších 30 tisíc. Jestli se filmu povede dohnat nesmírně úspěšný Gympl, to se teprve uvidí, šance tu ale určitě je. Až na druhém místě ve svém prvním víkendu odstartovala česká komedie Pod parou s necelými 15 tisíci diváky, která tak se smutkem vzpomíná na stotisícový loňský otvírák tematicky podobného Zápisníku alkoholičky. Česko-slovenský remake oscarového Chlastu bude rád, když tuhle metu na konci své cesty kiny pokoří.
Na co se podívat
Jméno Zacha Creggera i jeho původní žánrovky Hodina zmizení tu už dnes zaznělo několikrát – a právem. Tvůrce, který na sebe upozornil už chytrým a nečekaně vrstevnatým hororem Barbar, potvrzuje, že jeho úspěch nebyl náhoda. V novince znovu mistrně pracuje s očekáváním diváka, dlouho drží mysteriózní napětí a nebojí se ani pomalého, zneklidňujícího tempa, kdy vás nutí sledovat scény, ze kterých běhá mráz po zádech. V jádru jde o temnou pohádku pro dospělé a zároveň alegorii na selhání společnosti, která raději hledá viníka, než aby čelila složité pravdě. Díky silným hereckým výkonům, zejména Joshe Brolina a Julie Garner, se mu i na malé ploše daří vykreslit postavy tak, že divákovi nejsou lhostejné.
V Hodině zmizení Cregger plynule přechází od mysteriózního thrilleru přes drama až po černou komedii a dávkuje emoce s jistotou zkušeného vypravěče. Rozdělení příběhu do kapitol, pohled z více perspektiv a nenápadné náznaky, které vedou k rozuzlení, drží diváka neustále ve střehu. Horor se přitom obejde bez laciných lekaček, místo toho vsází na pozvolné budování napětí a podvratnou práci s žánrovými klišé. I když finále mírně uhýbá k nadpřirozenu a logika má drobné trhliny, ironická tečka a celkově rafinovaná stavba filmu z něj dělají jeden z nejlepších filmových zážitků letošního roku.
Petr Schön a Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt, Sony Pictures, Vertical Entertainment, Vertigo International, Warner Bros. © 2025
















