Larry se po smrti ocitne na velmi zvláštním místě, které připomíná rušný veletrh, kde zástupy prodejců zde zájemcům nabízejí nekonečné možnosti posmrtných životů. Larryho přidělená koordinátorka mu sdělí, že má přesně týden na to, aby se rozhodl, kde a s kým chce strávit věčnost. Mezitím dorazí také jeho manželka Joan, takže se všechno zdá jasné. Ale jen do chvíle, než se objeví Luke, který byl Joaninou první láskou a čekal na ni v téhle přestupní stanici 67 let. Joan se musí rozhodnout, jestli si vybere to, co bylo, nebo to, co bývalo mohlo být.
Příjemný high-koncept
Podobné konceptuální látky, kterým se dařilo zejména v devadesátých letech a na přelomu milénia, jsou divácky i producentsky vděčné zboží. Zvlášť dnes, když všichni už máme trochu dost velkých frančíz a předražených spektáklů, jsou podobné filmy příjemným závanem prostších časů. Scénář Navždy s tebou? byl už v roce 2022 uveden na tzv. „Black List“ — seznam nejlépe hodnocených nikdy nevyprodukovaných scénářů; nakonec se ho chopil David Freyne, queer filmař podepsaný třeba pod dramedií Rande na oko.
Staří mladí
Do hlavních rolí obsadil Calluma Turnera, Milese Tellera a Elizabeth Olsen. Pro Tellera s Olsen to navíc znamenalo netradiční hereckou výzvu – ztvárnit své postavy v pokročilém věku a zachytit, jak se jejich vztah proměňuje i po smrti. Olsen na roli podle jejích slov nejvíc lákala právě výzva vystoupit z běžného věkového rámce. Sama si už od mládí prý připadá, jako by jí bylo devadesát, a proto ji bavilo představit si, že herecky prožije celý život a následně vstoupí do filmového meziprostoru života po něm. Nutno říct, že se jí to daří, a svou Joan ztvárňuje s vtipnou upjatostí a babičkovskými manýry, zatímco Teller je přesvědčivý jako frflající děda, který si na možnost ohnout kolena bez bolesti teprve pomalu zvyká. Zejména v jeho případě se pak výborně zdařila i volba herce jeho starší verze; ti dva jako by si z léty unaveného oka vypadli.
Překvapivě fajn je i dvojice koordinátorů, kteří Joan a Larrymu při posmrtném pachtění asistují. Jakkoli archetypální postavy hlasitých korpulentních Afroameričanek a latentně homosexuálních elegánů bývají spíš zárukou ohrané rádoby řachandy, tady se musí nechat, že jsou oba nejen snesitelní, ale několikrát i regulérně zábavní.
Nevážně o vážném
Výsledek je takový ten milý film, co propojuje sentiment, romantiku a existenciální otázky, hlavně ale připomíná staré pravdy o tom, že životy a čas nezastavíš a navzdory všem hádkám a hašteřením po něm budete chtít obejmout svého partnera. Sympatické je, že patos ředí nadsázkou a místy dost nihilistickým humorem.
Ona celá tahle vize posmrtného života působí spíš než mírumilovně poněkud útrpně. Boha, prdelaté andělíčky ani spirituálno tu nečekejte. Všemu šéfuje neúprosná byrokracie a na shledání s dávno ztracenými milovanými moc šancí nemáte. Bezprostředně po natažení bačkor jste vrženi na chaotické nádraží narvané dalšími zmatenými nebožtíky, abyste následně dostali sedm dní v hotelu obklopeném plachtou s motivy oblohy a museli se rozhodnout, jak chcete strávit věčnost. Hory, pláže, předměstí a bezpočet různých dalších tematických světů, kam se na nekonečně dlouho a bez možnosti změny máte uchýlit, vám tu pak bez ustání nutí otravní, překřikující se prodejci. A kdybyste si snad vybrali špatně a pokusili se o změnu, skončíte v černočerné prázdnotě. Jeden si skoro říká, že než být nucen projít si tímhle, tak by snad radši umřel pořádně a napořád.
Nechte mě v pokoji
Kromě takového transcendentna je poněkud neuspokojivá i ústřední Joanina volba, která si s tou Sofiinou nezadá. To ale není nutně výtka, jako spíš šikovné přenesení hrdinčina nekomfortu a bezvýchodnosti situace na diváka, stejně jako důkaz, že jsme si evidentně k postavám za těch pár minut vytvořili dostatečný vztah na to, aby nám jejich osud a věčnost nebyly fuk. Film ale od začátku trávíme s Larrym, kterého zlotřilý preclík zadáví pár dní předtím, než mu manželku porazí rakovina, a zákonitosti tohohle posmrtného světa objevujeme spolu s ním. Přirozeně si k němu tedy vytvoříme větší vztah, fandíme spíš jemu a podvědomě tušíme, že neskončí-li Joane s ním, nemůže být o happy-endu řeč. Scénář se ale zároveň pořádně snaží prodat nám dokonalého krasavce Luka, který by si šanci být šťastný s milovanou manželkou po předčasném úmrtí rozhodně také zasloužil.
Má dostat přednost okoukaný, dlouholetý partner, se kterým jste něco vybudovali, nebo mladá láska nezatížená dekádami obtíží a problémů, která byla nespravedlivě a předčasně přervána hrdinskou smrtí? Je to námět pro napínavou podívanou i nezáviděníhodná prekérka, a je fajn, že filmu se z ní podaří vybruslit jakž takž uspokojivě a v průběhu diváka překvapovat. Někdo z tohohle netradičně fatálního milostného trojúhelníku pochopitelně vypadnout musí, život a láska ale nejsou fér. A evidentně ani po smrti.
-
Režie
-
Scénář
-
Kamera
-
Hudba
-
Herci
Navždy s tebou? (2025)
Navždy s tebou? je milá, lehce nostalgická romance o posmrtném meziprostoru, který připomíná chaotický veletrh nabízející nebožtíkům nekonečné varianty věčnosti. Film spojuje sentiment, humor a existenciální otázky, zatímco ukazuje posmrtný svět spíše jako depresivní byrokratické peklíčko než útěšné nebe. Volba mezi dlouholetým partnerstvím a dávno přerušenou mladickou láskou, z níž nemůže odejít vítězně úplně každý, tvoří nosný základ příběhu – a díky sympatiím k postavám divák jejich dilema prožívá, záleží mu na nich a chce vědět, kam je věčnost nakonec zavede.
Martin Mažári, Totalfilm.cz
foto/video: Forum Film © 2025
Navždy s tebou?
Eternity
Komedie / Drama / Romantický / Fantasy
USA, 2025, 112 min
Režie: David Freyne
Scénář: Patrick Cunnane, David Freyne
Kamera: Ruairí O’Brien
Hudba: David Fleming
Hrají: Elizabeth Olsen, Miles Teller, Callum Turner, Da’Vine Joy Randolph, John Early, Betty Buckley, Olga Merediz, Brady Droulis, Panta Mosleh, Noah Bromley
