Filmová sezona uplynulý víkend vyvrcholila předáváním Českých lvů i Oscarů, pěkně dva dny po sobě. Dvě převážně probdělé noci a obě oslavy audiovize a kinematografie proto Martin Mažári a Martin Svoboda završili dumáním i lamentováním nad výsledky i koncepcí obou večerů.
Zvolili jsme při souboji našich oblíbených Hříšníků a Jedné bitvy za druhou podobně vyhrocenou rétoriku, jako americké publikum? Zasloužíme si Oscara za oslí můstky? Přivlastňujeme si jako země Oscara za dokument Pan Nikdo proti Putinovi, nebo si ho skutečně zasloužíme? Nebylo by lepší sehnat si jednu ze sošek Seana Penna na Aukru? Jak se Timmymu Chalametovi podařilo tak ladným krokem vytančit z pozice favorita na oscarovou sošku? A čím to je, že horor jako žánr konečně sklízí ceny, které si tak zaslouží?
Finálně se za uplynulou sezonou můžete i v našem žebříčku nejlepších filmů roku 2025. A nezapomeňte si pustit i povídání o Českých lvech, jejichž večer byl sice dvakrát kratší, zato utíkal dvakrát pomaleji.
Tenhle článek čerpá z důvěryhodných externích zdrojů, případně je naším společným dílem. Když se na něčem shodneme, schováme se prostě za redakci. A občas píšeme všichni dohromady. Tohle je jeden z těch případů.
