Dnes slaví devadesáté narozeniny Zdeněk Svěrák (28. 3. 1936), osobnost, která pro českou kulturu definovala pojem laskavého humoru. Ačkoliv jeho záběr sahá od písňových textů až po aktivity kolem charity, je to právě filmová tvorba, skrze kterou se nesmazatelně zapsal do srdcí českých diváků. Jako scenárista i herec dokázal zachytit českou náturu s nebývalou přesností, přičemž jeho příběhy vždy balancují na jemné hranici mezi komikou a hlubokou melancholií.
Komediální klasika
Jeho filmová cesta nabrala na obrátkách v sedmdesátých letech, kdy spolu s Ladislavem Smoljakem vytvořil sérii komedií, které dnes tvoří zlatý fond kinematografie. Snímky jako Jáchyme, hoď ho do stroje! nebo Marečku, podejte mi pero! ukázaly Svěrákovu schopnost budovat situační komiku založenou na slovních hříčkách a absurditě všedního dne. Tyto filmy prakticky zlidověly a jejich hlášky dodnes používají lidé všech generací bez ohledu na věk.
Významnou kapitolou jeho tvorby je snímek Na samotě u lesa, kde se Svěrák představil nejen jako geniální scenárista, ale i jako představitel pražského otce rodiny toužícího po venkovském klidu. Právě zde se naplno projevila jeho schopnost těžit humor ze střetu dvou odlišných světů. Film dodnes rezonuje svou autentičností a neopakovatelnou atmosférou českého chalupaření i české malosti, kterou Svěrák popsal s nesmírným citem pro detail.
Kolářová a Svěrák
V tomto i dalších filmech se po jeho boku často objevovala Daniela Kolářová, která se stala jeho takřka ikonickou filmovou partnerkou. Jejich vzájemná herecká chemie v rolích manželů, ať už ve zmíněné komedii nebo později ve Vratných lahvích, dodávala příběhům punc opravdovosti a fungující herecké chemie. Kolářová dokázala skvěle sekundovat Svěrákovu suchému humoru a společně vytvořili jeden z nejoblíbenějších párů v historii naší kinematografie.
Spolupráce se synem Janem
Zásadní zlom v jeho kariéře představuje spolupráce se synem Janem Svěrákem, která vyvrcholila oscarovým Koljou. Příběh starého mládence a ruského chlapce v roce 1996 dojal celý svět a Svěrák zde v roli violoncellisty Louky předvedl svůj nejsilnější herecký výkon. Film ukázal, že český příběh může být srozumitelný a hluboký pro diváky v kterémkoliv koutě planety.
Kromě oscarového Kolji a nostalgické Obecné školy tvoří filmografii otce a syna Svěrákových další zásadní snímky. Výrazným počinem byla válečná pocta československým letcům v RAF Tmavomodrý svět, kde Zdeněk Svěrák skrze scénář prokázal schopnost zpracovat i tragická a hrdinská témata. Jejich společná práce se však neobešla ani bez hravosti, což dokazují rodinný pohádkový příběh Kuky se vrací nebo hudební pohádka Tři bratři, kde se naplno projevila Svěrákova láska k písňovým textům a dětskému divákovi. Posledním společným dílem je snímek Betlémské světlo, který s jemnou ironií zkoumá hranice mezi realitou a světem spisovatelské fantazie.
Civilní snímky
Vedle nejznámějších titulů, které jsme výše připomněli, tvoří důležitou součást Svěrákovy filmografie také civilní snímky z 80. let, které natočil s režisérem Vítem Olmerem. Ve filmech Co je vám, doktore? a Jako jed se Zdeněk Svěrák představil v civilnějších, psychologicky vrstevnatých rolích mužů procházejících krizí středního věku. Zatímco jako svérázný zubař v prvním jmenovaném snímku hledá únik z konvencí a stereotypu moderního života, v tragikomediálním příběhu Jako jed mistrně ztvárnil inženýra, jehož spořádaný život převrátí naruby osudové vzplanutí k mladé kolegyni. Tyto filmy ukázaly, že Svěrák dokáže s nebývalou přesvědčivostí a melancholií zahrát i postavy chybující a vnitřně rozpolcené, čímž dodal své herecké paletě další, hlubší rozměr. Ačkoliv o sobě celá léta prohlašuje, že je v podstatě neherec.
Jára Cimrman
I když film dominuje jeho profesnímu životu, nelze opomenout fenomenální Divadlo Járy Cimrmana, které Svěrák spoluzakládal a pro které napsal nespočet legendárních textů. Postava fiktivního českého génia se stala národním symbolem a hry jako Hospoda Na mýtince či Záskok jsou ukázkou intelektuální satiry, která nemá ve světě obdoby. Divadlo sloužilo jako útočiště svobodného myšlení a dodnes zůstává beznadějně vyprodaným pilířem české dramatické i kulturní scény. Poctou neexistujícímu českému géniovi byl také film Jára Cimrman, ležící, spící, ve kterém titulní postavu ztvárnil sám Svěrák.
Z her Divadla Járy Cimrmana je Svěrákovou nejoblíbenější Záskok. „Nejraději hraju Karla Infelda Prácheňského, který přijede z Plzně, aby zachránil představení, a přitom ho ničí. Hra Záskok je podle mého nejlepší komedie z Cimrmanova pera,“ přiznává. Podle svých slov také píše další knihu. Za tři – Jaké je to asi v Čudu, Nové povídky a Po strništi bos – obdržel cenu Magnesia Litera. „Chtěl bych vydat ještě jednu knížku povídek. Jde mi to pomalu, ale jistě,“ říká Zdeněk Svěrák.
V rámci oslav Svěrákových devadesátin uvede Česká televize řadu pořadů, kterými významného tvůrce a herce připomene. Níže v rozbalovacím boxu najdete jejich seznam.
Klikni pro seznam pořadů a jejich vysílání v ČT
V den narozenin nejprve Jaromír Hanzlík představí jeho tvorbu v Úsměvech Zdeňka Svěráka (ČT1, 28. března, 09:00), nejslavnější scény z her Divadla Járy Cimrmana, které soubor v roce 2007 vybral pro speciální představení na oslavu prvních čtyřiceti let své existence uvede pořad Ze hry do hry (ČT art, 28. března, 20:15). Následovat bude pořad Smoljak a Svěrák z cyklu mapujícího uměleckou dráhu legendárních dvojic komiků (ČT1, 28. března, 21:20) a film Kolja v hlavní roli se Zdeňkem Svěrákem, k němuž napsal scénář a který režíroval jeho syn Jan (ČT1, 28. března, 22:15).
V komedii o životních kotrmelcích Co je vám, doktore? (ČT1, 29. března, 16:00) se Zdeněk Svěrák představí jako nenapravitelný idealista. Jak se na svého otce dívá režisér Jan Svěrák ukáže film Tatínek (ČT art, 29. března, 20:15) a dokumentární ohlédnutí za mnohaletou spoluprací autorské dvojice a jejími nezapomenutelnými písničkami přinese pořad Svěrák a Uhlíř – padesát let spolu (ČT art, 29. března, 21:50). Následovat bude pořad Televizní písničky a songy Zdeňka Svěráka (ČT art, 29. března, 22:40).
Seminář o mistrových úspěších na poli hudby a operu Úspěch českého inženýra v Indii představí divadelní hra Cimrman v říši hudby (ČT art, 30. března, 20:15). Komedie woodyallenovského střihu o stárnutí vztahů, těla i intelektu Betlémské světlo (ČT1, 1. dubna, 21:30) ukáže Zdeňka Svěráka v roli spisovatele, kterému začnou jeho postavy přerůstat přes hlavu. Scénář k filmu napsal Jan Svěrák, který jej i režíroval. Další oblíbené představení Divadla Járy Cimrmana Lijavec přinese hru s opravdovým deštěm (ČT art, 6. dubna, 20:15).
Z tvorby pro dětské diváky pak vybral program ČT :D večerníček Příběhy včelích medvídků (27. března – 8. dubna), ke kterému Zdeněk Svěrák napsal texty k písním. A v rámci pořadu Čtení do ouška bude Zdeněk Svěrák dětem předčítat z vlastní knihy Tatínku, ta se ti povedla (19. března – 8. dubna).
Zdeněk Svěrák svým celoživotním dílem kultivoval český jazyk, divadlo i film a naučil nás smát se sami sobě, aniž bychom ztratili důstojnost. Všechno nejlepší a hodně zdraví, pane Svěráku!
Tenhle článek čerpá z důvěryhodných externích zdrojů, případně je naším společným dílem. Když se na něčem shodneme, schováme se prostě za redakci. A občas píšeme všichni dohromady. Tohle je jeden z těch případů.
foto/video: © Totalfilm Media, Česká televize, Bioscop, FSB Barrandov, Biograf Jan Svěrák, Film Servis Festival Karlovy Vary
