Klasická česká pohádka nemá za posledních 20 let na růžích úplně ustláno. Osobně jsem byl za tu dobu nadšený jenom jednou. U Anděla Páně režiséra Jiřího Stracha. A dlouho jsem čekal na moment, kdy přijde další šikovný český tvůrce a vytvoří vtipnou, skvěle napsanou a dokonale obsazenou pohádku, který se nesnaží primárně napodobovat Hollywood s jeho nezbytnými CGI triky. Je to tady. Tandem otce a syna Svěráků spolu s vydatnou pomocí Jaroslava Uhlíře vytvořili pohádkový produkt, který se zapíše do zlatého fondu. Silné tvrzení. V následujích odstavcích se ho pokusím obhájit.
Především: nejedná se o adaptaci jedné pohádky. Jsou to příběhy tři. Kromě Šípkové Růženky a Marušky z Dvanácti měsíčků čeká na záchranu ještě Červená Karkulka. A kluci (Tři bratři) v podání Kluse, Dyka a Piškuly se vydávají do světa právě proto, aby překonali sami sebe a stali se hrdiny. I když tady to neplatí v pravém slova smyslu.
Tři bratři jsou skvěle natočený film. Perfektně vypulírovaný a promyšlený. Ve všech směrech. Ať už mluvíme o kameře, která je až velkofilmově rozmáchlá nebo i nezbytných tricích. I tady se samozřejmě objevují počítačové triky, ale narozdíl od jiných českých produkcí jsou připraveny dokonale, nebudí úsměv a plní primární účel. To znamená – uvozují smysluplně nastalý děj.
Jan Svěrák si navíc pomáhá i loutkami či chytrou prací s kamerou. Případné chybějící peníze dokáže otočit ve svůj prospěch skvělou filmařinou, která bohatě postačí a z nedostatku případně dělá i ctnost. To je obdivuhodné. Zejména scéna s Vlkem je dokladem skvělého smyslu pro humor. Přesto ale ani Vlkovi nechybí hrozivost, když ji scénář předepisuje.
Každá z pohádek je vlastně malým samostatným filmem, který příběh tří bratrů zastřešuje. Navíc všechny mají vlastní originální stylizaci.
Celý film navíc stojí na promyšlené a dotažené dramaturgii, která naprosto pohlídala smysl, provázanost a timing celého projektu. Svěrák starší napsal velmi vtipný scénář, perfektní dialogy, které nepobaví jen děti, ale zaujmou i dospělý doprovod. Je to prostě svěrákovsky chytré a má to šťávu. Písničky a hudba Jaroslava Uhlíře prožitek přirozeně doplňují a překvapivě je jich opravdu velké množství. Dá se tedy spekulovat o tom, zda se vlastně nejedná spíš o pohádkový muzikál než o klasický pohádkový film.
Ale čert vem žánrovou klasifikaci. Je to především skvělý film, který všechny fungující technické prvky korunuje dokonalým! obsazením. Tomáš Klus, Vojtěch Dyk, Zdeněk Piškula a další matadoři jako Kaiser, Lábus, Chýlková, Polívka, Matásek, Vladyka. Skvělé výkony, perfektní casting.
Jsem trochu v rozpacích. Používat v recenzi jen samé superlativy je nebezpečné. Ale než to dlouze obhajovat, uzavřu to jednoduše: Tři bratři se mi prostě neskonale líbili. Tužku s poznámkami jsem odložil po půlhodině, chtěl jsem si to prostě jenom užít. A užil.
[usr 8]