Nový film Thomase Vinterberga zpracovává oficiální a nejpravděpodobnější verzi katastrofy ruské ponorky Kursk. Ta 12. srpna 2000 ztroskotala v Barentsově moři s celou posádkou. Katastrofu nikdo nepřežil. Snímek je v kinech od čtvrtka 17. ledna. Jak ale ke katastrofě došlo? A o čem hovoří spiklenecké alternativní teorie?
Kursk (foto: Bioscop)
Poslední mise ponorky 141 Kursk začala ráno v den ztroskotání. Než došlo ke katastrofě, vypálil Kursk cvičně dvě slepá torpéda. V 11:28 místního času vysoce koncentrovaný peroxid vodíku, sloužící pro pohon torpéda, prosákl rzí v torpédovém pouzdře. Peroxid reagoval s mědí a mosazí v torpédometu, a způsobil řetězovou chemickou reakci vedoucí k výbuchu. Výbuch byl registrován seismometry jako otřes o síle stupně 1,5 až 2,2 Richterovy stupnice. Ponorka klesla do hloubky 108 m, přibližně 135 km od přístavu Severomorsk.
Vodotěsné dveře izolující torpédovou místnost byly ale při vypálení torpéd otevřeny. Otevřené dveře pak zapříčinily smrt námořníků v prvním oddělení ponorky a zranilo jejich kolegy v oddělení druhém. Následně došlo k další explozi s větší silou, explodovaly totiž další torpéda na palubě. Exploze roztrhla plášť ponorky a zničila třetí a čtvrté oddělení. Všichni přítomní námořníci byli v tu chvíli mrtví. Páté oddělení, kde byly jaderné reaktory naštěstí odolalo a k jaderné havárii nakonec nedošlo.
Muži pracující v šestém až devátém oddělení v tu chvíli přežili. Bylo jich dohromady 23.
Následně došlo k událostem, které podrobně popisuje i právě nový Vinterbergův film, které bohužel nevedly ke zdárné záchranné akci.
Nejprve ostatní lodě na cvičení nic neohlásily, přestože detekovaly explozi. Námořníci si myslely, že šlo o hlubinnou bombu, která byla součástí cvičení. Až k večeru začali být velitelé znepokojeni, že nemají zprávy z Kursku. Později k večeru a po opakovaných nezdařených pokusech kontaktovat Kursk, byla započata vyhledávací a záchranná operace. Ruská ponorná plavidla ale byla ve špatném technickém stavu, především pak jejich baterie. Jedno z nich se nakonec dostalo až k devátému oddělení ponorky, ale nepodařilo se mu s ní spojit a otevřít únikový poklop. Pokusy trvaly několik dní.
Vyzvednutý vrak ponorky Kursk (dnes už je roztaven)
Spojené státy nabídly okamžitě po katastrofě jeden ze svých dvou hlubokoponorných záchranných prostředků, stejně tak nabídla pomoc i britská vláda. Teprve 16. srpna 2000 ruská vláda požádala britskou a norskou vládu o pomoc. Záchranná loď byla vyslána z Norska 17. srpna a na místo dorazila 19. srpna. Britští potápěči dorazili k nouzovému průlezu devátého oddělení v neděli 20. srpna. Zjistili, že toto oddělení bylo zaplaveno vodou a že tedy padly všechny naděje na záchranu přeživších.
Existuje ale také několik teorií, že se událost odehrála úplně jinak. Ale ty se objevují kolem všech zásadních katastrof moderního věku. Jedna tvrdí, že se na ponorce odpálil infiltrovaný bojovník z Čečenska, druhá zase hovoří o tom, že se Kursk potopil po srážce s ponorkou amerického námořnictva. Tuto teorii ve svém filmu zpracoval i francouzský režisér Jean-Michel Carré. Teorie má ale hodně děr a vzájemně si protiřečí. Carré tvrdí, že Putin úmyslně zatajil příčinu a nechal raději posádku zahynout, aby se nezhoršily vztahy Ruska se Spojenými státy. I tento argument se zdá absurdní, vzhledem k tomu, že vztahy s USA drží Putin poslední léta téměř na úrovni Studené války.
Thomas Vinterberg se rozhodl celý příběh inscenovat ve třech dobře fungujících a pochopitelných částech. První z nich představuje námořníky, jejich problémy i rodinné poměry. Do popředí staví Michaila (Matthias Schonaerts) s jeho ženou Táňou (Léa Seydoux). Stěžejní scéna námořnické pospolitosti, která navíc naznačuje soudržnost celé námořnické komunity se odehrává na svatbě Pavla (Matthias Schweighöfer). Ve druhé části si užijeme chvilky v útrobách ponorky, pak dojde ke známé katastrofě a po zbytek filmu sledujeme zoufalou snahu námořníků přeživších výbuch o záchranu. Třetí důležitou součástí je děj na válečné a politické scéně. Tomu vévodí postava ruského admirála Grudzinského (Peter Schimonischek), britského commodora Russella (Colin Firth) a největšího záporáka celého filmu Vladimira Petrenka s tváří slavného Maxe von Sydowa.
zdroj: Military.cz, Globalsecurity.org
foto/video: Bioscop © 2019
