Recenze: Králíček Jojo hopsá druhou světovou humorně a neotřele

Taika Waititi, jenž se snímkem Thor:Ragnarok postaral o nejzábavnější film Marvelu, přináší svůj unikátní humor a specifický rukopis do nacistického Německa. Veselohra o antisemitských fanaticích, kteří věří, že židé mají hadí jazyk a spí zavěšení hlavou dolů jako netopýři, je riskantní tah. Jedno z nejcitlivějších témat historie je zde přetaveno v komediální nadsázku, která ovšem nemůže uniknout historické hrůze.

Králíček Jojo (foto: CinemArt)

Desetiletý Johannes, přezdívaný Jojo, je zosobněním árijského snu nacistického Německa. Světlé oči, plavé vlasy a především bezbřehá víra v čistokrevnou nadvládu z něj činí dokonalého (seč fyzicky slabšího) člena Hitlerjugend alias Hitlerovy mládeže. Ve svém fanatismu je natolik ukázkový, že si z Hitlera vytvoří imaginárního nejlepšího kamaráda. Ten je v jeho představách obdivovaným morálním imperativem i roztomile zmateným ňoumou. Jednoho dne ovšem Jojo objeví židovku Elsu, která se skrývá v jeho domě, a jeho antisemitská idyla se začne otřásat.

Pro někoho až příliš

Jojo si zvesela hopká ve své ideologii jako nic netušící a bezelstný králíček, který by si raději než na mrkvičce smlsnul na pogromu židů. Premisa filmu je to vskutku bizarní a až alarmující. Je naprosto pochopitelné a ospravedlnitelné, že pro někoho může být snímek až příliš tuhé sousto. Ty, kteří dokážou přistoupit na tuto morbidní hru, čeká ovšem pořádná porce zábavy.

Králíček Jojo (foto: CinemArt)

Není to poprvé, co se s Hitlerem zachází v nesouladu s historickými fakty. Vystřelil si z něj např. Charlie Chaplin ve snímku Diktátor již v roce 1940, Quentin Tarantino ho nechal upálit plamenometem v Hanebných panchartech a německá komedie Už je tady zas ho přivedla do současnosti. Taika Waititi, který se krom režie zhostil i role Hitlera, si svou postavu očividně užívá. V Jojových představách se znenadání objevuje a mizí jak židy nenávidějící verze Pana Tau, a když Jojo hází dynamitem, Hitler si k tomu freneticky poskočí a zavlní se v bocích.

Králíček Jojo (foto: CinemArt)

Smát se prostě musíte

Přestože vám kdesi v hlavě bude hrozit moralizující vztyčený ukazováček, že byste se neměli smát, jen stěží lze popírat, že úvodní část snímku je nehorázně zábavná. Kupříkladu poučování dětí nacistickou vychovatelkou v podání Rebel Wilson o tom, že židi jsou příšery, které mají žábry, protože se kdysi žid spářil s rybou, a její entuziastické nabádání k pálení knih je vyvedeno do takového absurdna, že se dekadencí zavánějícím salvám smíchu nelze ubránit.

Rozhovor s producentem Králíčka Jojo o natáčení v Čechách

Králíček Jojo (foto: CinemArt)

Ne čistá rasa, ale čistý štít

Taika Waititi se ovšem pojistil, aby z počáteční komedie nevyšel s čistou rasou, nýbrž čistým štítem. Přepálený úvod vybarvuje iluzi, ve které Jojo vyrůstá, jako pestrobarevnou omalovánku. Její barvy ovšem začnou blednout v důsledku sbližování s židovkou Elsou, což nakonec nevyhnutelně vyústí v jeho prozření. To se odráží i v žánrové proměně snímku ze ztřeštěné komedie do sentimentálního dramatu. Podobně jako film Parazit i Králíček Jojo mění rapidně tón vyprávění, jen s o něco menší mírou ladnosti. Humor i smutek se prolínají především v postavě matky Joja, kterou s lehkostí ztvárnila Scarlett Johansson a vysloužila si za ni mimo jiné i nominaci na Oscara.

Králíček Jojo (foto: CinemArt)

Překlopením do vážnější polohy Králíček Jojo ustupuje konvenci; od odvážné vize ke standardnímu válečnému stesku. Je to krok ve všech směrech akceptovatelný, přesto se nedá ubránit pocitu, že by snímek mohl být ještě o něco lepší, kdyby se z něj podařilo vyhopsat podobně originálním způsobem, jakým se do něj připelášilo.

  • Režie - 85%
    85
  • Scénář - 80%
    80
  • Herci - 85%
    85
  • Hudba - 75%
    75
  • Kamera - 80%
    80

Králíček Jojo (2019)

Komedie o Hitlerovi je poměrně netradiční slovní spojení, jehož logika se dá považovat spíše za oxymóron. Králíček Jojo ovšem dokazuje, že i s tím nejzávažnějším tématem se dá pracovat neotřele a nadmíru zábavně. Zlo v jakékoliv podobě se umocňuje tím, že se z něj stane tabu, o kterém se nesmí žertovat. Tím, že ho vezmeme na paškál a humorizujeme ho, můžeme získat nečekaný obranný mechanismus. Právě to sděluje Králíček Jojo – se smíchem bez skrupulí a vážně bez ostychu ukázat otřesné dopady nacismu.

81 %
Pavel Bárta, Totalfilm.cz
foto/video: CinemArt © 2020

Králíček Jojo
Jojo Rabbit
Komedie / Drama / Válečný
USA / Nový Zéland / Česko, 2019, 109 min
Premiéra: 23.01.2020 CinemArt
Režie: Taika Waititi
Předloha: Christine Leunens (kniha)
Scénář: Taika Waititi
Kamera: Mihai Malaimare Jr.
Hudba: Michael Giacchino
Hrají: Roman Griffin Davis, Thomasin McKenzie, Scarlett Johansson, Taika Waititi, Sam Rockwell, Rebel Wilson, Alfie Allen, Stephen Merchant, Archie Yates, Luke Brandon Field, Sam Haygarth, Stanislav Kallas, Joe Weintraub, Brian Caspe, Iva Šindelková, Robert East

 

  1. […] Recenze: Králíček Jojo hopsá druhou světovou humorně a neotřele […]

Comments are closed.

%d blogerům se to líbí: