Od 26. do 2. března se v Praze konají Pragueshorts, festival vznikající pod záštitou Karlových varů, který svou pozornost zaměřuje na krátkometrážní tvorbu. V našem minulém článku jsme pozornost zaměřili na českou soutěž, dnes se podívejme na mezinárodní počiny.
Rozdíl mezi českou a mezinárodní nabídkou je zjevný. V tuzemské soutěži se střetáváme především se studentskými pracemi, což odpovídá jejich podobě a také nárokům, jaké má smysl na takové snímky klást.
V každé zemi platí, že krátkometrážní tvorbu realizují především studenti a konceptuální umělci. Když však vedle jednoho desetimilionového státu stojí zbytek světa, je nevyhnutelně mnohem snadnější narazit na práci zavedených tvůrců. Stejně tak je snadnější najít extrémy a různě výrazné počiny, například vítěze prestižních festivalů.
Mistři ve zkratce
Během zahájení festivalu tedy diváci zhlédli snímek Podobenství o městech a lidech v režii francouzského umělce JR a italské filmařky Alice Rohrwacher, jež poslední roky díky počinům jako Šťastný Lazzaro a Chiméra patří mezi festivalovou smetánku. Tvůrčí duo tu aranžuje moderní pojetí Platónova podobenství o jeskyni.
Součástí zahajovacího ceremoniálu byl i dekádu starý snímek Reality+ v režii Coralie Fargeat, jež aktuálně strhla svět svojí celovečerní Substancí, za kterou si jen za pár dnů nejspíš odnese Demi Moore svého prvního Oscara. Publikum okamžitě rozpozná režisérčin oblíbený motiv posedlosti krásou ve sci-fi balení. Reality+se jistě v mnoha ohledech jeví být jako rozcvička před Substancí.
Sci-fi podobenstvím je i třetí zahajovací film, na Oscara nominované Nejsem robot. Belgicko-nizozemský film režisérky a scenáristky Victorie Warmerdam představuje fantaskní situaci, v níž se mladá žena žijící doposud normální život dozví, že je ve skutečnosti „botem“ s implantovanými myšlenkami. Existuje jen proto, aby uspokojil svého přítele. A to není dobrá zpráva.
Vlasy to vyřeší
V hlavní soutěží pak publikum může narazit na vítězný krátký film z Cannes Člověk, který nemohl mlčet, v němž filmař Nebojša Slijepčević vzdává hold bývalému vojáku
Tomo Buzovi. Ten se v roce 1993 během razie vlaku v tehdejší válkou zmítané Jugoslávii zastal muslimského mladíka, jejž sice zachránil, sám však zaplatil životem během následného masakru dvou desítek zajatých civilistů. Snímek sugestivně dramatizuje celou událost a během pouhých 14 minut dokáže zcela vtáhnout do svého klaustrofobického světa.
Odlehčení může nabídnout stop-motion animák Pohlední muži belgického režiséra Nicolase Keppense. Zve nás do tureckého hotelového apartmánu, kde tři plešatí přátelé čekají na to, až podstoupí transplantaci vlasů. Proceduru, kterou do maloasijské země jezdí podstupovat nemálo Evropanů, protože věří, že pořádná kštice vyřeší všechny jejich problémy. Kvůli odkladu procedury čekají naši hrdinové déle, než měli v plánu, což jim dává i nepříjemnou příležitost déle přemýšlet. Snímek prostoupený jemným humorem rozhodně stojí za svých ani ne 20 minut.
Další tichou kontemplací je čínský film Jaro 23 vznikající pod rukama Zhiyi Wanga. Hlavním hrdinou je mladý muž Maosen, jemuž právě zemřeli oba rodiče a on se spontánně rozhodne je poctít domácím ohňostrojem. Prodej rachejtlí je však čerstvě zakázaný pod hrozbou pokuty. Masoen se přesto na své motorce vydává na cestu městem, aby našel někoho, kdo mu pár prskavek prodá. Jednoduchý námět, jednoduchý film, přesto působivý zážitek.
Zamotat hlavu
Pokud se vám myšlenka explozí zamlouvá, musíte vyhledat Explodující dívku. Surreálně brutální podívaná Francouzů Caroline Poggi a Jonathana Vinela vypráví prostřednictvím záměrně primitivní digitální animace příběh ženy, která jednoho dne prostě začala vybuchovat a od té doby ne a ne přestat. Šílená podívaná doprovázená existenciálním monologem vás buď zcela nadchne, nebo otráví – časový vklad 19 minut se ale dá jistě přežít.
Dalším existenciálním animákem je patnáctiminutová Teorie eggregorů, v níž italský režisér Andrea Gatopoulos využívá hrůzu nahánějící AI kresby k odvyprávění dystopického příběhu. Jednoho dne začala doslova slova vraždit a společnost se tedy rozhodla vymýtit jazyk. Využívání generativního AI v umění je stále kontroverzním tématem, zde však tvůrce pracuje s jasným konceptem a záměrem, ukazuje tedy, jakým způsobem může nová technologie přispět.
Čeští zástupci občas prosáknou i do mezinárodních sekcí. Polní lékař aneb Pravidla styku s místními e-dívkami je halucinačním experimentem tvůrčího dua Andran Abramjan a Jan Hofman, v němž jsme přeneseni do mysli pilota dronu na mírové misi v nejmenované, válkou zmítané zemi a střetáme se s výjevy, které je těžké vůbec pochopit.
Kanadský snímek Poslyšte se však snaží, abychom jeho hrdinku, mladou trans ženu Cooper, během čtvrt hodiny jejího monologu pochopili a přijali. Filmařka Amélie Hardy spoléhá na charisma své protagonistky a dává jí prostor vysvětlit svou zkušenost.
Festival trvá do 2. března. Program festivalu zde.
Vítězné filmy bude v neděli 2. března v 17:00 promítat pražské kino Světozor.
Vstupenky jsou k dostání zde.
Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto: © Film Servis Festival Karlovy Vary 2025
