Jméno britského herce Terence Stampa možná nepatří mezi ty, co bychom si často připomínali, jeho tvář ale v popkulturním povědomí utkvěla bez problému. Někdejší spolubydydlící Michaela Cainea se během let stal výrazným představitelem vedlejších rolí, nejvýrazněji asi v problémovém druhém Supermanovi, kde ztvárnil generála Zoda. Méně diváků a divaček nejspíš ví, že v seriálu Smallville si o řadu let později střihnul i rolu otce muže z oceli. Zemřel ve věku 87 let.
V dobré společnosti
Terence se narodil v roce 1938 jako jeden z pěti sourozenců v srdci Londýna do námořnické rodiny. Zatímco jeho otec trávil čas na moři, vychovávala ho především matka s babičkou, Návštěvy kina v jejich společnosti, kam se rodina chodila odreagovávat mezi německými nálety Blitzu, v něm vzbudily i lásku k filmu. Během 40. let byl jeho idolem Gary Cooper, během 50. James Dean.
Přesto nenaskočil na herecký vlak okamžitě, začal se živit v reklamě a dalších komerčních sférách. Jako mladík z dělnické třídy si na své sny musel nejprve vydělat, což se mu naštěstí podařilo. Nakonec získal stipendium na umělecké vysoké škole a pomalu se stával nejprve divadelním, později i filmovým hercem. Ještě než se dočkal slávy, sdílel pokoj s Michaelem Cainem, jehož na konkurzu doporučil na hlavní roli v Alfiem, jež se stala jeho průlomovým výkonem, za nějž byl Michael nominován na Oscara. Společně se spřátelili s Peterem O’Toolem a v téhle sestavě se stali nedílnou součástí londýnského nočního života.
I když Caine a O’Toole Stampa z historického hlediska dalece převyšují, v době jejich začátků to tak zřejmé nebylo. Stamp debutoval v prestižní adaptaci adaptaci Melvillova Billyho Budda, za což si odnesl oscarovou nominaci a Zlatý glóbus pro nejlepší vycházející hvězdu. Následné roky získal další výrazné role nejoceňovanějších filmařů své doby od William Wylera po Feredica Felliniho. Dělal samé správné kariérní volby, osud jen nechtěl, aby se dočkal tak výjimečného výsledku jako Lawrence z Arábie nebo Muž, který chtěl být králem jako jeho přátelé.
Málem Bondem, nakonec padouchem
Stranou toho všeho byl Stamp výraznou britskou celebritou i díly svým vysokoprofilovým vztahům s herečkou Julie Christie či supermodelkou Jean Shrimpton. Díky tomu byl celebritou vyhledávanou a milovanou masovými médii a stal se jednou z tváří éry „Swinging London“. Stamp tedy rozhodně patřil k dobře známým osobnostem kulturní sféry a jen tak mimochodem byl prohlašován za jednoho z nejvíce sexy mužů Anglie. Není divu, že byl jedním z kandidátů na nástupce Seana Conneryho v roli 007.
I když se nestal globální superstar, Stamp se nakonec pohodlně uvelebil jako stálice britského filmu, což mu zaručovalo i příjem zajímavých, i když ne hlavních rolí. Jednou z nich je kancléř Valorum v první epizodě Star Wars a jistě i generál Zod v klasickém Supermanovi. Richard Doner chtěl obsadit role Kryptoňanů těmi nejlepšími herci, Stamp tu tedy sekundoval Marlonu Brandovi. Původně se měl objevit jako finální padouch prvního dílu, scénář se ale tak prodloužil, že nakonec byl Zod odsunut až do dvojky, během jejíž problémové produkce dostal Doner padáka. Snímek platil dlouhé roky za nepovedený mišmaš, dnes se na něj díváme o kus smířlivěji.
Stamp se vrátil ke svému běžnému provozu, v novém století jsme ho viděli třeba hned v dvou filmech Tima Burtona, Sirotčinci slečny Peregrinové pro podivné děti a Velkých očích. Se Supermanem zůstal provázený, obzvláště formou hlasových cameo rolí. Trochu nečekaně namluvil i vzkaz od Supermanova otce v seriálu Smallville. Stamp možná na rozdíl od jeho mladistvých přátel neokupuje žebříčky nejoceňovanějších herců všech dob, přesto má své pevné místo v historii kinematografie.
Martin Svoboda, Totalfilm.cz
foto/video: Warner Bros. © 2025
