Máme tu 50. shrnutí a 50. týden tohoto roku, který se tak nevyhnutelně zase jednou chýlí ke konci. Streamovací války měly podle některých právě skončit, ve skutečnosti ale letošní advent poznamenala jejich nejostřejší fáze. Netflix, Paramount, Trump, saúdské peníze, miliardové nabídky a studio Warner Bros. uprostřed bouře – v Hollywoodu se během pár dní rozjela globální partie, která může přepsat celý mediální trh a nakonec ovlivnit i to, na co a kde budeme v příštích letech koukat. K tomu se přidává přeobsazování Aragorna, ambiciózní jaro České televize, nejnovější bizár Evy Toulové a hořkosladké výsledky Pěti nocí u Freddyho.
Jak je to s těmi Warnery a Netflixem?
Jak všichni dobře víme, v uplynulých dnech se Hollywood ocitl v jedné z nejvyhrocenějších obchodních bitev posledních let. Situace je nepřehledná a dost složitá, čemuž nepomáhá řada nesmyslů a zkratek na sociálních sítích. Pokusíme se tedy celou pohádku co nejjednodušeji převyprávět. Netflix nejprve přišel s hotovostní nabídkou 82,7 miliardy dolarů za akvizici studia Warner Bros. Discovery. Aby si upevnil pozici, Netflix veřejně oznámil, že Warnery kupuje, ačkoli dohoda ještě reálně uzavřena nebyla. Byla to vypočítavá strategie, která měla vytvořit mediální tlak a Warnerům ztížit ústup. Netflix se tak navíc pokusil zabránit, aby Warnery získal někdo jiný a vytvořil tak streamovacímu gigantovi hodně nepříjemnou konkurenci v streamovacích válkách. A kdyby k fúzi snad po letech jednání z jakéhokoli důvodu nakonec nedošlo, Netflixu by se vyplatilo Warnery na několik let alespoň zdržet, pořádně rozházet a řádově snížit jejich hodnotu na trhu.
Co by netflixovská koupě Warnerů znamenala pro diváky? Krátkodobě nic, protože Warner Bros. Discovery se nejdřív rozdělí až v roce 2026 a schvalovací proces potrvá minimálně rok. Reálné změny by tedy mohly nastat nejdříve v roce 2027. Dlouhodobě jde ale o zásadní otázku. Netflix hodlá v budoucnu sázet na obsah generovaný umělou inteligencí a nákup Warnerů by mu dal do ruky rozsáhlý katalog známých značek jako Harry Potter, Looney Tunes nebo komiksového DC. V kombinaci s jeho dávnými výroky o tom, že velké filmy fungují stejně dobře i na malých obrazovkách, vzniká pro filmový svět obava, že originální podnětné umění z ranku Jedné bitvy za druhou nebo Hříšníků do budoucna vystřídají jen hnusné generické prefabrikáty tisíckrát recyklovaných značek.
Tohle ale není konec. Do hry se vzápětí vložil David Ellison, momentální šéf studia Paramount a jeden z nejvlivnějších hollywoodských hráčů, jehož rodina má díky dlouholetým kontaktům s republikány přímé napojení na Donalda Trumpa – jak jsme tu řešili zrovna minulý týden v novince o nové Křižovatce smrti. Klíčovou roli v tom hraje Trumpův zeť, který pro Paramount pomohl zajistit miliardy dolarů, díky nimž mohlo studio předložit nabídku ve výši zhruba 108 miliard dolarů za celé Warner Bros. Discovery. Tedy i se všemi televizemi, sportovními právy, reality shows a zpravodajstvím, o které Netflix moc nestojí. Paramount tedy nabídl víc, bral by vše a jejich fúze s Warnery by navíc úřadům udělala větší radost. Trump totiž mezitím naznačil, že spojení Netflixu a Warnerů by mohlo vytvořit nezákonný monopol, kterému se osobně podívá na zoubek. A tak se z původně téměř hotové dohody stala komplikovaná partie, do které vstupují politika, miliardářské zájmy i veřejný tlak.
Aragorna čeká přeobsazení
Philippa Boyens, novozélandská scenáristka, producentka a jedna z klíčových tvůrkyň jacksonovských adaptací Pána prstenů, držitelka Oscara za Návrat krále a odbornice na Tolkienův svět už loni otevřeně přiznala, že návrat Vigga Mortensena do role Aragorna v připravovaném spin-offu Lov na Gluma není jistá. Zdůrazňovala, že rozhodnutí bude zcela na něm, tvůrci by se ale nevyhli digitálnímu omlazování. Mortensen se prý mohl vrátit, pokud by jej přesvědčila kvalita scénáře – což v té době nebylo možné posoudit, protože scénář ještě nebyl hotový.
No, dnes už je jasné, že k domluvě nedošlo. Nový film, zasazený do období Společenstva prstenu a začínající Gandalfovým úkolem pro Aragorna, počítá s návratem Iana McKellena či Orlanda Blooma. Role Aragorna ale bude přeobsazena mladším hercem. Několik kandidátů už se údajně sešlo s režisérem a představitelem titulního šišlala Andym Serkissem, jejich jména ale zatím neznáme. Tomu, kdo roli nakonec urve, každopádně vůbec nezávidíme a na jeho místě bychom si už v rámci duševní hygieny odpojovali internet.
ČT navařila na jaro
Česká televize představila svou jarní nabídku hrané tvorby, která působí překvapivě silně a zároveň tematicky pestře — od existenciální roadmovie až po regionální kriminálku a ambiciózní koprodukce.
Lajf Jiřího Stracha slibuje jeden z nejodvážnějších televizních projektů sezóny — hořkosladký film o pěti lidech hledajících společnou cestu ze světa, natočený v klaustrofobickém interiéru auta a vystavěný na dialozích Marka Epsteina. Místo zločinu: Zlín zase rozšiřuje jednu z divácky nejúspěšnějších značek ČT o nový region a vrací do hry devadesátkové kauzy, osobní křivdy i rozpory mezi zkušenými kriminalisty a mladší generací. K tomu se přidávají koprodukční premiéry, které pokrývají výrazně širší spektrum – od mrazivého dramatu Lesní vrah přes ezo bizárek Tajemství a smysl života nebo kritiky i námi oceňovaný debut Mord, který jsme vyhlásili nejlepším českým filmem loňského roku.
Jednou větou
Po ostré kritice Quentina Tarantina na adresu Paula Dana, o které jsme psali minulý týden, se herecká legenda a jeden z nejoceňovanějších herců současnosti Daniel Day-Lewis svého kolegy z filmu Až na krev zastal jako „jednoho z nejtalentovanějších herců své generace.“
Jak si můžete podrobně přečíst v našem komentáři, Zlaté glóby se po turbulentních letech vrátily v plné síle a v mimořádně silné konkurenci letos dominují Jedna bitva za druhou, Citová hodnota a Hříšníci.
Výkonný ředitel IMAXu se před investory rozpovídal o tom, že chystaná netflixovská adaptace Narnie od Grety Gerwig po svém limitovaném uvedení v kinech „změní svět,“ už ale neupřesnil, jestli fandové spíš docení údajný gender swap lva Aslana, snahou pojmout klasické křesťanské fantasy „moderněji“ nebo snad „neuvěřitelně současným soundtrackem evokujícím Doors nebo Pink Floydy.“
Sony podle všeho zvažuje návrat Willa Smithe do série Muži v černém, aby po úspěchu posledních Mizerů otestovala, zda by herec po své oscarové fackovačce dokázal znovu táhnout jednu ze svých nejznámějších frančíz.
Eva Toulová velkolepě rozzářila Lucerna dalším hlasitým outfitem a po půlroce uvedla svůj další masterpiece Deník shopaholičky, jehož recenzi s revolučním hodnocením 0,01 hvězdiček si můžete přečíst na webu nebo poslechnout na podcastu.
Trailer týdne
28 let poté: Chrám z kostí navazuje na svého letního předchůdce a znovu otevírá svět zpustošený zmutovaným virem vztekliny. Režisérka Nia DaCosta převzala štafetu po Dannym Boylovi a podle scénáře Alexe Garlanda posouvá příběh do ještě temnější roviny. Děj přímo navazuje na bizarní závěr předchozího dílu, kdy se dvanáctiletý Spike vydá na cestu se záhadným vůdcem podivného kultu. Právě jejich setkání má být výchozím bodem pokračování, které se zaměří na to, jak se paměť, strach a mýty dokážou v postapokalyptickém světě nebezpečně překrývat.
Vrací se Aaron Taylor-Johnson, Ralph Fiennes a po letech i Cillian Murphy, který ve 28 dnech poté celou sérii před lety odstartoval. Podle prvních neoficiálních reakcí působí Chrám z kostí jako výrazně drsnější a odvážnější díl, který víc sází na atmosféru, rituální násilí a střet protichůdných idejí přežití. Film se soustředí na dvě paralelní linie: Spikeův postupný pád do světa kultu a Kelsonovo úsilí porozumět další evoluci viru, naznačené i těhotenstvím jedné z nakažených. Do našich kin dorazí už 15. ledna jako prostřední část plánované trilogie, jejíž závěr by měl opět režírovat Danny Boyle.
Na co se chodilo
Pět nocí u Freddyho 2 vstoupilo do kin s mimořádnou razancí. Už pátečních téměř třicet milionů a celkových 63 milionů za víkend stačilo na smetení více než dvacet let starého prosincového rekordu Posledního samuraje, Universal tak může být klidný. Při rozpočtu kolem padesáti milionů se sequel adaptace herního hororového fenoménu rychle zaplatí a potvrzuje sílu značky mezi mladými diváky. Zároveň ale platí, že jednička startovala ještě výš a dvojku brzdí velmi slabé recenze i silná konkurence, takže o dlouhou životnost bude muset bojovat v podstatě každý den. Z dalších titulů přidalo Zootropolis: Město zvířat 2 solidních 43 milionů při celosvětových tržbách blížících se miliardě a Čarodějka: Druhá část po sedmnáctimilionovém víkendu koketuje s půlmiliardovou metou. Už příští týden uvidíme, jak v tomhle kontextu odstartuje třetí Avatar. James Cameron se obvykle vyznačuje spíš pomalejšími rozjezdy, zato ale jde o filmaře s pořádnou tržební výdrží a bude tak zajímavé sledovat, na jakou cifru to ve finále dotáhne tentokrát.
Druhý adventní víkend a narvané nákupáky přinesly velmi živá čísla i na českém trhu v čele se Zootropolis, které při minimálním poklesu přidalo 92 tisíc diváků a s celkovými 237 tisíci za deset dní od premiéry míří k půlmilionové hranici ještě před koncem roku. Mezitím Čarodějka u nás na rozdíl od Ameriky definitivně nikoho nezajímá, zůstane zhruba na polovině výsledků prvního dílu a ukazuje se, že našinci se neztotožňují ani s fenoménem Pěti nocí. Ty u nás odstartovaly „jen“ se 43 tisíci diváků, tedy výrazně níž než jednička, a pokud se zopakuje její rychlý propad, dvojka se jen stěží přehoupne přes 90 tisíc.
Na co se podívat
Po náhlém zmizení své rodiny zůstává osmiletá Aurora sama ve velkém, tichém domě. Věří, že za vším stojí děsivá příšera ukrytá pod její postelí – příšera, která se živí těmi, které miluje. Zoufalá a vyděšená se obrátí na jediného člověka, kterému se odváží svěřit: svého souseda v podání Madse Mikkelsen. Společně se pouštějí do bizarního a nebezpečného plánu na zničení stvůry. Čím hlouběji se noří do temných koutů domu – i svých vlastních myslí – tím nejasnější je, co je skutečné a co jen plodem dětského strachu… nebo dospělé zvrácenosti.
Prachová příšera je napínavý a znepokojivý příběh o dětské nevinnosti, zlu, které číhá ve stínech, a hranici mezi fantazií a šílenstvím. Odvážný žánrový mix připomíná křížence Faunova labyrintu a Leona a režírující Bryan Fuller se nijak neostýchá předvést strhující filmařskou exhibici, zacházející možná dál, než by člověk u filmu pracujícího s pohádkovými prvky čekal. Výsledek má sice menší srdce než zmíněné klasiky, upřednostňuje zábavnou filmařinu před dojetím, ale na každý pád se jedná o svěží dílo, od kterého byste se neměli nechat odradit podivným názvem a nejasnou synopsí. Tohle je opravdová, i když místy trochu zvrácená radost.
Nepříliš kritický divák z povolání. Vystudoval mediální management v Praze a v Lipsku, věnoval se marketingu a produkci. Přes práci pro kina a distribuční společnost nakonec zapustil kořeny v Totalfilmu, kde řídí tvorbu obsahu a kreativu a moderuje podcast.
foto/video: © archiv, Totalfilm Media, CinemArt, Falcon 2025
