Christian Clavier (74) patří k hercům, kteří ve Francii dávno překročili hranici běžné popularity. Pro domácí publikum je jednou z tváří lidové komedie, která dokáže spojit generace, protože pracuje s typem humoru srozumitelným napříč věkem i společenskými vrstvami. Jeho postavy bývají ješitné, výbušné, nervózní, uražené nebo až směšně sebejisté, ale Clavier jim většinou dokáže dodat lidský rozměr. Do kin právě vstoupilo pokračování úspěšné komedie A je to tady zas 2.
Clavier nehraje jen směšné figurky, ale muže, kteří jsou přesvědčeni o vlastní důležitosti, zatímco svět kolem nich jim ji s gustem bere. I proto jeho komika vzdáleně připomíná tradici legendárního Louise de Funèse: stejnou schopnost proměnit podrážděný pohled, prudké gesto nebo obyčejnou ztrátu kontroly v přesně načasovanou komickou explozi.
Legendární Návštěvníci
Pro české publikum se Clavier stal známým především díky trilogii Návštěvníci. Jako středověký sluha Jacquouille rozpoutal jeden z nejvýraznějších komediálních chaosů devadesátých let a spolu s Jeanem Renem vytvořil dvojici, která i u nás zdomácněla. Návštěvníci stáli na jednoduchém, ale mimořádně vděčném kontrastu: lidé z minulosti v moderním světě, vznešenost vedle buranství, historická póza vedle fyzického humoru a civilizační šok proměněný v nekonečný proud nedorozumění. Clavier v nich naplno ukázal schopnost pracovat s tělem, hlasem, tempem i přehnanou reakcí, aniž by se bál být ošklivý, ukřičený nebo trapný. Právě tahle ochota jít za hranici herecké uhlazenosti z něj udělala komika, kterého si diváci pamatují i po letech.
Co jsme komu udělali?
Druhým velkým důvodem jeho české obliby je série Co jsme komu udělali. V ní Clavier vyměnil středověkou špínu za usedlou měšťanskou domácnost, princip jeho humoru ale zůstal podobně účinný. Hraje muže, který má o světě a ženiších svých dcer pevně dané představy, jenže realita mu je s potěšením bourá jednu po druhé. Komika tu nevzniká jen z dialogů, ale hlavně z jeho uražených pohledů, ztuhlých gest a vnitřního varu, který se snaží držet pod společenskou pokličkou. Clavier je mistrem kontrolovaného výbuchu: divák přesně vidí, jak se v něm hromadí panika, vzdor i bezmoc, a čeká, kdy to celé povolí. V tom je jeho komediální síla. Umí být zároveň protivný i zábavný, směšný i lidský, nesnesitelný i podivně sympatický.
Český dabing
V Česku jeho filmům výrazně pomáhá také český dabing, který francouzským komediím tradičně dodává další vrstvu domácí srozumitelnosti a mnohdy i humoru. Clavier u nás často promlouvá hlasy Miroslava Donutila, Pavla Trávníčka nebo Jaromíra Meduny, tedy herců, kteří dokážou zachytit nejen humor, ale i jeho nervní rytmus, afektovanost a specifickou směs pýchy, paniky a uražené důstojnosti. U francouzských komedií je to podstatné, protože jejich humor často stojí na rychlosti dialogu, společenských narážkách a přesném načasování. Když dabing funguje, Clavier nepůsobí jako vzdálená zahraniční hvězda, ale jako starý známý.
Na tuto tradici teď navazuje francouzská komedie A je to tady zas! 2, v níž se Christian Clavier vrací po boku Didiera Bourdona do světa rodinných nedorozumění, národních stereotypů a společenských trapasů. Film znovu sleduje Alici a Françoise, kteří chystají svatbu, zatímco jejich rodiny musí spolknout další nečekané odhalení: výsledky dřívějších DNA testů byly chybné a hrdí otcové se najednou musí vyrovnat s úplně jiným původem, než jaký si dosud malovali.
Novinka právě vstoupila do našich kin s českým dabingem. Na Slovensku se filmu diváci dočkají příští týden (9. 7.).
Tenhle článek čerpá z důvěryhodných externích zdrojů, případně je naším společným dílem. Když se na něčem shodneme, schováme se prostě za redakci. A občas píšeme všichni dohromady. Tohle je jeden z těch případů.
foto/video: © Forum Film, Gaumont 2026
